Na biodiverzitu můžeme pohlížet jako na živou složku přírodního bohatství, není však sama o sobě aktivem. Jde spíše o popis vlastností aktiv, kterým říkáme přírodní bohatství a které nám zprostředkují jisté služby – ekosystémy. Právě pojmy jako „kapitál“, „zásoby“ a „služby“ nám mohou pomoci lépe pochopit roli přírody v ekonomice. Důležitost biodiverzity se dá demonstrovat i pomocí známých Cílů udržitelného rozvoje. Biosféra je zde základním stavebním kamenem, bez kterého nemůže zbytek „svatebního dortu“ existovat.
Zdroj: The SDGs wedding cake, Stockholm Resilience Centre
Definic biodiverzity existuje mnoho, protože se jedná o mnohaúrovňový a složitý jev. Světový fond ochrany přírody (WWF) definoval biodiverzitu v roce 1989 jako „bohatství života na Zemi, miliony rostlin, živočichů a mikroorganismů včetně genů, které obsahují, a složité ekosystémy, které vytvářejí životní prostředí. Rozlišují se tři úrovně diverzity – genetická, druhová a ekosystémová. Také se můžete setkat s členěním na suchozemskou, sladkovodní a mořskou.
Podle dat EEA je jen 15 % přírody v EU v dobré kondici
V polovině června 2024 schválila Rada Evropské unie nové nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Law). „Podle dat Evropské agentury pro životní prostředí je jen 15 % přírody v EU v dobré kondici. Nejhůře jsou na tom rašeliniště a duny a velmi ohrožené jsou oblasti, kde se vyskytují zvířata, například 38 % rybích populací a 24 % populací hmyzu je ve špatném stavu. Za 30 let zmizelo z evropské přírody 30 % lučních motýlů, 36 % polních ptáků a 1 ze 3 druhů včel je na ústupu. Když opomeneme ničení přírody, jde především o potravinovou bezpečnost. Velká část produkce v EU, hlavně ovoce, závisí na opylovačích jako jsou právě včely nebo motýli. I proto nyní přichází nový zákon o obnově přírody,“ vysvětluje Kateřina Novotná, šéfredaktorka CSRD.cz. Nařízení je přímo aplikovatelné do národních právních řádů a zákon tedy může začít platit.
Zákon o obnově přírody má ale také potenciál významně ovlivnit agendu klimatických rizik, mezi která patří i úbytek biodiverzity, jak ostatně potvrzuje i Alice Machová z EY: „Ztráta biodiverzity, zánik přirozených stanovišť a pokles počtu přirozených opylovačů představují značné klimatické riziko pro mnohá průmyslová odvětví, jako je zemědělství, farmaceutický průmysl, turismus, rybolov, lesnictví, pojišťovnictví, energetika, dodavatelské řetězce a doprava, móda, stavebnictví a infrastruktura.“
Ambicí nového zákona je zvrátit trend poklesu biodiverzity v Evropě a napomoci k obnově krajiny. Jeho přijetí však zdaleka nebylo jednoduché a došlo k němu až na základě kompromisního znění. Až pak získal potřebnou podporu 20 zemí, které reprezentují 66 % evropské populace. Česká republika tento zákon podporovala od začátku a za jeho přijetím stál i ministr Petr Hladík. Česká republika jako členský stát EU bude muset splnit stanovené cíle a povinnosti. „Mezi ty patří obnova lokality v rámci sítě Natura 2000, zlepšení stavu přírodních stanovišť a zavedení opatření pro zvýšení počtu a diverzity opylovačů,“ dodává Machová. Podle zástupců neziskových organizací je obnova a ochrana přírody náš nejlepší spojenec v době klimatické krize. Pomůže všem, kteří již dnes čelí dopadům změn klimatu, od farmářů po lidi ve městech, které sužují vlny veder.
Na celosvětové úrovni je klíčovým strategickým vodítkem jak zastavit a zvrátit úbytek biologické rozmanitosti Globální rámec pro biologickou rozmanitost – dokument schválený na Konferenci OSN o biodiverzitě v roce 2022. Jeho původní znění i český překlad najdete například zde.
Proč je biodiverzita důležitá pro firmy?
Proč by se o biodiverzitu a ekosystémy vůbec měly zajímat firmy? Důvodů je celá řada. Většina z nich je stejná jako když mluvíme o udržitelnosti a ESG obecně, tedy zájem klíčových stakeholderů jako jsou klienti a spotřebitelé, banky a investoři či zaměstnanci, tlak regulátorů či hrozba sankcí.
Hlavní důvodem je ale výkonnost a stabilita firmy. Všechny podniky totiž přímo či nepřímo závisí na biodiverzitě a ekosystémech. Podle Světového obchodního fóra závisí na přírodě, biodiverzitě a ekosystémech 50 % světového HDP. Ať už jde o přímé vstupy, jako například vodu, opylování nebo úrodnost půdy. Tyto vstupy generují podnikům finanční benefity a naopak jejich ztráta či snížení dostupnosti může představovat zásadní rizika a ohrozit nejen finanční benefity, ale i samotnou existenci firmy. Ztráta biodiverzity začíná firmám bránit ve schopnosti vybudovat si v dodavatelských řetězcích odolnost vůči budoucím klimatickým šokům. Stručně řečeno, naše obchodní modely závisí na přírodě.
Ačkoli ztráta biodiverzity zatím nefiguruje mezi hlavními riziky současnosti, podle Global Risk Perception Survey 2023-2024 zveřejněné na World Economic Forum, se ve výhledu na desetiletý horizont dostává hned na třetí místo.
Zdroj: Global Risk Report 2024, World Economic Forum
Jen v roce 2020 podle zprávy CDP společnosti vykázaly finanční dopady vodních rizik ve výši 301 miliard dolarů, tedy pětkrát více než náklady na jejich řešení (55 miliard dolarů). Kromě toho odhadly obchodní příležitosti při investování do zabezpečení vody na 711 miliard dolarů. Společnost BCG dokonce ocenila hodnotu biodiverzity, a to na více než 150 trilionů dolarů ročně, což je přibližně dvojnásobek ročního světového HDP. Ničení přírodního bohatství je tak vlastně ničením byznysu. Přičemž za 90 % dopadu na biodiverzitu jsou odpovědné pouhé čtyři největší hodnotové řetězce – potravinářství, energetika, infrastruktura a módní průmysl.
Zdroj: BCG
Co by měly firmy dělat?
S úbytkem ekosystémů podniky čelí značným rizikům, od vyšších nákladů na suroviny, prostoje při nedostatku surovin, přes zvýšené riziko přírodních událostí jako jsou sucha, záplavy, sesuvy půdy až po odpor spotřebitelů i investorů. Navzdory tomu všemu ale stále většina průmyslových odvětví a společností přímo či nepřímo negativně ovlivňují ekosystémy, na kterých jsou závislé a na které spoléhají.
Jaké kroky mají firmy v rámci přístupu k biodiverzitě připravit?
- Změřit dopady, rizika a příležitosti
- Definovat svou strategii a hlavní priority
- Stanovit jasné a měřitelné cíle a závazky
- Nastavit implementační plán s konkrétními akcemi a odpovědnostmi
- Vytvořit prostředí – upravit procesy, proškolit zaměstnance, pracovat se stakeholdery, …
- Monitorovat a řídit akce a jejich vliv na dopady, rizika a příležitosti
- Reportovat
Celý proces není jednoduchý, nejde totiž jen o přímé dopady, ale i o ty nepřímé (tedy v celém hodnotovém řetězci); nejen o současné, ale i potenciální. Často zatím chybí i metodika a postupy, jak tyto dopady měřit. Nemluvě o tom, jak je mitigovat. Velkou roli zde budou hrát inovace. A právě v nich je třeba vidět pro firmy všech typů a velikostí velkou příležitost. Příležitost nejen pro planetu, ale právě i byznys.
Jak měřit biodiverzitu?
Metody měření se teprve postupně vyvíjí, už nyní se ale můžete některými z nich inspirovat. Ať už jde o metodu, kterou vyvíjí finská Univerzita Jyväskylä, již existující Global Biodiversity Score (GBS) vyvinutou French CDC Biodiversité, kterou využívá například Schneider Electric nebo metodu Biodiversity Footprint for Financial Institutions (BFFI), kterou vyvinula holandská banka ASN Bank.
Obecně se dá říci, že náš dopad na biodiverzitu, je způsoben pěti přímými faktory tak, jak je identifikovala organizace IPBES (Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services):
- Využívání půdy – lidské aktivity jako přeměna volné krajiny na zemědělskou či stavební činnost či vysoušení mokřadů.
- Využívání/čerpání přírodních zdrojů –např. lov ryb či plýtvání pitnou vodou.
- Skleníkové plyny způsobující změnu klimatu – uhlíková stopa je nedílnou součástí dopadu na biodiverzitu
- Znečišťování – emise jiných než skleníkových plynů a látek. Např. fosfor z hnojiv způsobuje eutrofizaci vody a odpady obecně znečišťují krajinu a půdu.
- Šíření invazivní druhů.
Zatím žádná metoda nedokáže uchopit všech pět faktorů, a to bychom k nim měli ještě přidat dva faktory nepřímé, ale neméně důležité. Jde o odpojení lidí, které může vést k tomu, že si neuvědomujeme skutečnou hodnotu a význam přírody.
Pro měření biodiverzity zatím chybí jednotná metodika i společná jednotka
Nejen, že není jednotná metoda jako biodiverzitu měřit, ale vlastně ani jednotka. Různě metody totiž přichází s různými jednotkami jak např.:
- PDF (Potentially disappeared fraction of species) – Potenciálně zmizelá část druhů
- MSA (Mean species abundance) – Průměrná druhová hojnost
- HH (Habitat hectares) – Hektary výskytu
- STAR skóre – Metrika omezení ohrožení a obnovy druhů
Zatím tedy není jasné, zda se „CO₂ eq“ pro biodiverzitu stane ukazatel MSA.km² nebo jiný.
Česko bude muset najít rovnováhu mezi ochranou přírody a ekonomickým rozvojem
Riziko a ztráty z nicnedělání jsou v případě biodiverzity podle odhadů výrazně vyšší než náklady na akce a aktivity. Budoucnost přístupu k biodiverzitě ale závisí i na správné rovnováze mezi ekonomickým rozvojem, náklady a ochranou přírody. „Česká republika bude v následujících letech implementovat zmíněný zákon o obnově přírody, který mimo jiné stanovuje velmi konkrétní cíle na úrovni EU, například obnovit alespoň 20% pevninských a mořských oblastí do roku 2030, zasadit tři miliardy nových stromů do roku 2030 nebo proměnit alespoň 25 000 km řek na volně tekoucí do roku 2030,“ vypočítává Novotná.
Česká republika tak bude muset najít křehkou rovnováhu, aby splnila cíle nařízení bez negativního dopadu na zemědělství a další průmyslová odvětví. „Přestože je cesta k dosažení těchto cílů náročná, přináší také možnost inovací a rozvoje nových technologií, které mohou přispět k udržitelnějšímu hospodářství a zároveň chránit přírodní dědictví České republiky. V dlouhodobém horizontu může být obnova přírody klíčovým faktorem pro zajištění ekologické stability, ukládání uhlíku v přírodě a odolnosti vůči klimatickým změnám, což je zásadní pro budoucí generace a celkovou udržitelnost naší země a planety,“ uzavírá Alice Machová, partnerka EY.
12. září 2024 pořádáme debatu na téma Biodiverzita a byznys: Znát svůj dopad a snižovat rizika podnikání.
Více informací a odkaz na registraci najdete zde.