Na Mělnicku uvedla skupina Decci do provozu hybridní zdroj energie s největším bateriovým úložištěm v Česku Energy nest. Jde o kombinaci bateriového úložiště, šestice plynových turbín, které mohou spalovat i třicetiprocentní směs vodíku, a na míru vyvinutého řídicího systému, jehož prostřednictvím dokáže zařízení stabilizovat přenosovou soustavu. Energy nest má instalovaný výkon 52,4 megawattů; zatím síti poskytuje výkon 30 megawattů. Zařízení dokáže reagovat na přebytky i nedostatky v síti, přičemž v pohotovostním režimu má nulovou emisní stopu.

Aktualizovanou Vodíkovou strategii České republiky schválila vláda. Nová verze předpokládá, že vodík nahradí část fosilních paliv v dopravě, bude nosičem pro přepravu a akumulaci energie, surovinou pro chemický průmysl a zdrojem tepla pro specifické technologie. Strategie je rozdělena do tří etap, přičemž v rámci první etapy do roku 2030 má dojít k vytvoření vodíkových údolí s provázanou výrobou a spotřebou obnovitelného vodíku. Pro potřebu výroby obnovitelného vodíku v dopravě a chemickém průmyslu bude nutné vybudovat elektrolyzéry s instalovaným výkonem 400 megawattů.

Česko se stalo první evropskou zemí, která od OSN získala ocenění za pokrok v udržitelném přístupu k vodě. Na mezinárodní konferenci o udržitelném rozvoji v New Yorku organizace ocenila Českou republiku za významný pokrok v přístupu k hospodaření s vodou spolu s Jordánskem a Kambodžou. Česku se podařilo za poslední dvě dekády výrazně navýšit procento domácností připojených k pitné vodě. K velkému posunu došlo také, co se týče znečištění vodních zdrojů. Zatímco v roce 2003 byla téměř polovina vodních toků v kategorii velmi nebo silně znečištěné, v současnosti jde o třetinu.

V rámci povinností spojených s přechodnou fází Evropského mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) s červencem končí i možnost dokládat reporty založené na výchozích referenčních hodnotách. Všechny zprávy CBAM budou muset od třetího čtvrtletí 2024 včetně obsahovat skutečné hodnoty obsažených emisí. Evropská komise v návaznosti na to zveřejnila nové dokumenty pro usnadnění přípravy a podání CBAM zpráv. Součástí je aktualizovaný manuál pro orientaci v CBAM portálu a předvyplněné šablony pro komunikaci s dodavateli.

Na likvidaci černých skládek vyčlenilo Ministerstvo životního prostředí v rámci dotační výzvy 50 milionů korun. Peníze z Národního programu Životní prostředí mají obce využít na odvoz a úklid nezákonně soustředěného odpadu a zajištění jeho likvidace. Prostředky nejsou určené na likvidaci skládek tvořených stavebním a demoličním odpadem nebo kontaminovanou zeminou. Podpora jednoho projektu dosáhne až jednoho milionu korun, přičemž bude možné získat až 90 % způsobilých výdajů. Peníze mohou čerpat také obce poskytující součinnost při odklízení odpadu vlastníkům pozemků, kde se skládka nachází. Žádosti je možné podávat do 31. prosince 2024.

Nejudržitelnější firmy mohou pocházet i z oblastí generujících fyzické produkty, jako je móda. Ukázal to žebříček 500 nejudržitelnějších společností roku 2024, který sestavily magazín Time a společnost Statista. První místo sice obsadila francouzská společnost Schneider Electric, která vytváří software a služby pro energetický management, už třetí příčku ale obsadila italská firma Moncler vyrábějící luxusní módní zboží, a to mimo jiné za využívání recyklovaných materiálů. V rámci metodologie žebříčku byly zohledňovány faktory jako vyprodukované emise a spotřeba elektřiny v rámci tzv. Scope 1 a 2 či podíl obnovitelné energie; roli hrálo také to, jestli se firma připojila k některému z respektovaných klimatických programů.

Ministerstvo životního prostředí spustilo dotační výzvu v rámci programu ENERG ETS. V rámci té mohou průmyslové podniky čerpat z 15 miliard korun z Modernizačního fondu na modernizaci zdrojů energie i výrobních a zpracovatelských zařízení za účelem snížení spotřeby primární energie či emisí CO2. Výzva cílí na hlavní producenty CO2, jako jsou výrobci oceli, železa, stavebních materiálů či papíru, a na zástupce chemického či potravinářského průmyslu. Velký podnik skrze dotační program může získat 40 %, střední 50 % a malý podnik 60 % způsobilých výdajů. Žádosti mohou podávat organizace provozující zařízení v EU ETS na území České republiky, a to až do 15. listopadu 2024.

Vyšetřování pracovních podmínek v italských továrnách, které vyrábějí kabelky a další kožené zboží pro značky Dior a Armani, ukázalo, že dílny vykořisťují zahraniční pracovníky. Výroba luxusních produktů totiž stojí jen zlomek jejich prodejní ceny. Například za kabelku prodávanou zákazníkům za 2 600 eur platil Dior dodavateli 53 eur. Na základě vyšetřování soudci v červnu uvalili na společnost Manufactures Dior SRL – součást společnosti Dior – soudní správu. Stejné opatření bylo v dubnu přijato i v případě společnosti Armani.

Evropská komise uložila prozatímní vyrovnávací cla na dovoz elektrických vozidel z Číny. Na základě šetření dospěla Komise k závěru, že hodnotový řetězec elektrických vozidel v Číně těží z nespravedlivého subvencování, kvůli čemuž hrozí výrobcům takových vozidel v EU dodržujícím lidská práva hospodářská újma. Platnost prozatímních cel je od 5. července na dobu nejvýše čtyř měsíců. Během této lhůty musejí členské státy EU v hlasování přijmout konečné rozhodnutí o clu, které by bylo následně platné po dobu pěti let. Mezitím pokračují jednání s Čínou s cílem dosáhnout řešení slučitelného s pravidly WTO.