EFRAG představil revidované standardy ESRS, počet datových bodů snížil o 70 %
Evropská poradní skupina pro finanční vykazování (EFRAG) zveřejnila revidovanou verzi standardů pro reportování udržitelnosti (ESRS). Nová verze přináší výrazné zjednodušení, když snižuje celkový počet datových bodů o 70 %. Standardy jsou nyní u Evropské komise, jejíž schvalovací proces potrvá šest až devět měsíců, přičemž jejich platnost se očekává od finančního roku 2027. Ačkoliv revize zjednodušuje vykazování, zavádí také nové úlevy, jako je možnost vynechat informace z důvodu „nepřiměřených nákladů nebo úsilí“, což vyvolává obavy z možného prostoru pro greenwashing.

Evropská komise představila strategii pro posílení hospodářské bezpečnosti
Evropská komise představila novou strategii pro posílení hospodářské bezpečnosti EU, která má Unii ochránit před vnějšími ekonomickými hrozbami. Cílem návrhu je přejít k proaktivnějšímu a systematičtějšímu využívání stávajících i nových nástrojů. Prvním konkrétním krokem je návrh ResourceEU, zaměřený na snížení závislosti na dodavatelích kritických surovin a polovodičů. Strategie počítá s koordinovanějším využíváním stávajících nástrojů, jako je prověřování zahraničních investic, a posílením spolupráce s členskými státy i podniky.

EU dosáhla předběžné dohody na zjednodušení povinností dle balíčku Omnibus I
Evropský parlament a Rada EU dosáhly předběžné dohody o zjednodušení pravidel v rámci balíčku Omnibus I, který se týká směrnic o udržitelném reportování (CSRD) a náležité péči (CSDDD). Podle návrhu se povinnost náležité péče bude nově vztahovat pouze na velké korporace s více než 5 000 zaměstnanci a ročním obratem přes 1,5 miliardy eur. Reportování podle CSRD se omezí na společnosti s více než 1 000 zaměstnanci a obratem nad 450 milionů eur. Reportování specifické dle odvětví se navíc stane dobrovolným.

Evropský parlament schválil zjednodušení nařízení o odlesňování a roční odklad jeho účinnosti
Evropský parlament schválil návrh na zjednodušení nařízení o odlesňování (EUDR), včetně ročního odkladu jeho účinnosti pro všechny firmy. Podle přijatého postoje se tak termín pro velké podniky posouvá na 30. prosince 2026 a pro malé a mikropodniky na 30. června 2027. Mezi klíčové úpravy patří zjednodušení náležité péče, kdy povinnost předložit prohlášení se bude vztahovat pouze na první subjekt, který uvede výrobek na trh EU. Parlament nyní zahájí jednání s členskými státy o konečné podobě legislativy.

Zpráva o životním prostředí 2024: Klesají emise, ale ubývá půdy i biodiverzity
Zpráva o životním prostředí za rok 2024, kterou projednala vláda, ukazuje pokrok v ochraně ovzduší a klimatu, ale i přetrvávající problémy. Česko úspěšně snižuje emise skleníkových plynů, které klesly o 47 % oproti roku 1990. Výroba elektřiny z jádra stejně jako již v roce 2023 přesáhla produkci z uhlí. Naopak stagnuje kvalita povrchových vod a pokračuje úbytek zemědělské půdy i pokles biodiverzity. Za pozitivním vývojem stojí podle zprávy především investice z Modernizačního fondu a dalších evropských i národních zdrojů.

Ocenění za rozvoj venkova a regionů si v soutěži Mastercard Banka roku odnesla ČSOB
24. ročník soutěže Mastercard Banka roku zná své vítěze. Hlavní ocenění získala Česká spořitelna, která triumfovala i v minulém ročníku. Uspěla mimo jiné také v kategorii Zodpovědná banka roku. V této kategorii hodnotící udržitelnost institucí pak druhou příčku získala společnost ČSOB. V kategorii Banka bez bariér se prvního místa dočkala Komerční banka, a druhá příčka patřila opět ČSOB. Ta si navíc odnesla letos nově vyhlášenou mimořádnou cenu Mastercard Banka roku a Svazu měst a obcí ČR za rozvoj venkova a regionů.

Česko patří v růstu cirkularity materiálů mezi špičku EU, ukázala data Eurostatu
Podle nových dat Eurostatu za rok 2024 pocházelo v Evropské unii 12,2 % použitých materiálů z recyklace. Česká republika s mírou 14,8 % převyšuje unijní průměr a mezi lety 2015 a 2024 navíc zaznamenala jeden z nejvyšších nárůstů v rámci EU, a to o 7,9 procentního bodu. Nejvyšší míru cirkularity vykazuje Nizozemsko (32,7 %), zatímco na opačném konci se nachází Rumunsko (1,3 %). Cílem Akčního plánu EU pro oběhové hospodářství je míru cirkularity materiálů do roku 2030 zdvojnásobit.

Dánsko na COP: země oznámila jeden z nejambicióznějších klimatických cílů na světě
Dánsko na konferenci COP30 představilo závazek snížit emise o 82–85 % do roku 2035 oproti roku 1990. Na podporu tohoto cíle vláda vyčlenila 4 miliardy dánských korun (přibližně 535 milionů eur). Země zároveň potvrdila záměr dosáhnout klimatické neutrality do roku 2045, tedy o pět let dříve než EU. V aktuálním Indexu klimatické výkonnosti obsadila čtvrtou příčku jako nejlépe hodnocený stát vůbec – první tři pozice zůstávají neobsazené, neboť žádná země zatím plně nesplňuje požadavky Pařížské dohody.

Digitální omnibus: jednodušší digitální pravidla EU i digitální peněženka
Evropská komise navrhla soubor opatření zjednodušujících pravidla pro umělou inteligenci, kybernetickou bezpečnost a nakládání s daty. Součástí balíčku označovaného jako Digital Omnibus je také zavedení Evropské podnikové peněženky, která firmám umožní digitálně podepisovat dokumenty a komunikovat s úřady napříč členskými státy. Odhadované úspory na administrativních nákladech dosahují 5 miliard eur do roku 2029, při větším rozšíření peněženky pak až 150 miliard eur ročně. Návrh mimo jiné prodlužuje lhůtu pro aplikaci pravidel AI Act na vysoce rizikové systémy a zavádí jednotné hlášení kybernetických incidentů.