Afrika letos postaví rekordních 17 gigawattů solárů, tři čtvrtiny růstu se dějí mimo statistiky, ukazuje analýza Ember
Afrika letos podle analýzy think tanku Ember nainstaluje rekordních 17 GW solárních elektráren, o 45 % více než loni. Jde o třetí rekordní rok v řadě, přičemž zhruba tři čtvrtiny nárůstu připadají na malé decentralizované instalace, které oficiální statistiky většinou nezachycují. Rekord letos očekává 36 z 54 afrických zemí, v 19 z nich se objem více než zdvojnásobil, v Demokratické republice Kongo dokonce o 544 %. Nové zdroje mají ročně vyrobit asi 23 TWh elektřiny.

Výkup starých telefonů najdete od září ve všech prodejnách T-Mobile: na odevzdání starého je pět dní
Starý telefon nemusí skončit v šuplíku. T-Mobile od 1. září 2026 vykupuje použité mobily ve všech svých prodejnách v Česku; v pilotu na dvaceti pobočkách službu od června využilo přes tisíc lidí. Cenu přístroje určí diagnostika v aplikaci Cashtec od firmy Mobil Pohotovost, orientační částku lze zjistit předem na e-shopu operátora. Sleva se odečte při nákupu nového telefonu a starý stačí odevzdat do pěti pracovních dnů osobně, kurýrem nebo přes Zásilkovnu, takže zbývá čas na přenos dat. Vykoupené telefony po kontrole a renovaci poslouží dalším uživatelům, dosloužilé kusy patří do recyklačních boxů. Díky spolupráci se spolkem Remobil jde navíc z každého kusu 10 Kč na charitu.

EFRAG zveřejnil návrh datových bodů pro zjednodušené ESRS, připomínky přijímá do 23. října
Sekretariát EFRAG (Evropské poradní skupiny pro finanční vykazování) vydal návrh aktualizovaného seznamu datových bodů pro evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS). Seznam odráží zjednodušenou podobu standardů, kterou Evropská komise přijala v červenci 2026. Excelový dokument navazuje na metodiku seznamu z roku 2024, nově třídí datové body podle typu dat a odkazuje na interaktivní ESRS v Knowledge Hubu EFRAG. Samostatná verze odkazuje na původní standardy z roku 2023, aby šlo sledovat, jak se požadavky proměnily. Zásadní chyby mohou firmy hlásit přes online dotazník do 23. října 2026, finální verze má pak vyjít do konce roku.

MŽP obnovilo jednání se Sev.en: nevyužité rezervy na rekultivaci mají obce dostat nejlépe ještě letos
MŽP obnovilo jednání s těžební společností Sev.en o uvolnění části finanční rezervy na sanace a rekultivace pro obce zasažené těžbou u lomu ČSA. Jde o peníze, které firma nevyužije, protože část původního dolu byla ponechána přirozené obnově. Od dubna do června proběhlo pět společných jednání a strany se dohodly na pracovní skupině i nezávislém ověření sporných podkladů. Výši příspěvku těžaře do programu pro obce má potvrdit zářijová validace odborných podkladů. Další schůzka proběhne ještě v srpnu, obce mají peníze získat pokud možno ještě letos. Ušetřené prostředky mají podle MŽP směřovat do rozvojových projektů v regionu.

Copernicus: západní Evropa zažila rekordní červen a červenec, oceány byly nejteplejší v historii měření
Copernicus Climate Change Service (C3S) v klimatickém bulletinu za červenec 2026 uvádí, že měsíc byl globálně s průměrem 16,9 °C společně s červencem 2024 druhým nejteplejším v historii, o 1,47 °C nad předindustriální úrovní. Západní Evropa zažila nejteplejší kombinovaný červen a červenec vůbec: průměr 21,62 °C překonal normál 1991–2020 o 2,79 °C. Sucho ve Španělsku, Portugalsku, Francii, Německu, Rakousku či Maďarsku snížilo hladiny Seiny, Rýna a Dunaje na rekordní minima, narušilo zásobování vodou, závlahy i výrobu energie a vyschlá biomasa přiživila rozsáhlé požáry. Teplota hladiny mimopolárních oceánů dosáhla 20,96 °C, rekordu pro červenec, k němuž přispívá sílící El Niño.

USA požadují od EU další zmírnění CSRD a CSDDD, jinak hrozí protiopatřeními
USA vyzývají EU k dalším ústupkům u směrnic o reportingu udržitelnosti (CSRD) a náležité péči (CSDDD). V připomínkách k připravovaným pokynům Evropské komise k CSDDD americká vláda uvádí, že prosincový balíček Omnibus její výhrady vyřešil jen částečně, a odkazuje na obchodní dohodu ze srpna 2025, v níž se EU zavázala omezit zátěž pro transatlantický obchod. Washington žádá, aby CSDDD dopadala jen na unijní dceřiné firmy amerických společností a na zboží či služby pocházející z EU, a odmítá sankce vyměřované z tržeb mimo Unii. Kritizuje i princip dvojí významnosti jako neúměrnou zátěž pro firmy s minimální vazbou na evropský trh. Pokud nedojde na řešení, USA avizují, že dojde na nezbytná protiopatření.

Auta v EU čeká povinný recyklát. Nařízení o vozidlech s ukončenou životností vstoupilo v platnost
Dne 13. srpna 2026 vstoupilo v platnost nařízení EU o vozidlech s ukončenou životností (2026/1738), které nahrazuje směrnice z let 2000 a 2005 a pokrývá celý životní cyklus vozidel od designu po recyklaci. Nová auta budou muset obsahovat 15 % recyklovaného plastu od roku 2032 a 25 % od roku 2036; cíle pro recyklovanou ocel a hliník stanoví Evropská komise s platností od roku 2033. Pravidla se nově vztahují také na nákladní vozy, autobusy a motocykly, posilují rozšířenou odpovědnost výrobců za náklady sběru a zpracování a od poloviny roku 2031 dovolí vyvážet mimo EU pouze technicky způsobilá vozidla. Nařízení má zároveň snížit závislost evropského průmyslu na dovozu primárních surovin.

Finanční hodnotu udržitelnosti umí spolehlivě vyčíslit jen pětina velkých firem, zjistila KPMG
Dle reportu poradenské společnosti KPMG „Closing the Sustainability Valuation Gap“, který je založen na průzkumu mezi asi 2 tisíci vrcholovými manažery firem s ročními tržbami nad 100 milionů dolarů z 19 zemí, deklaruje 72 % dotázaných detailní porozumění vlastní strategie udržitelnosti. 60 % pak promítá související rizika do plánování, robustní metody kvantifikace finančního dopadu udržitelnosti používá pouze 19 % firem. Nejdále jsou bankovnictví a kapitálové trhy (33 %), energetika a přírodní zdroje (31 %) a automobilový průmysl (27 %). Report firmám doporučuje formalizovat kvantifikaci, propojit ji s podnikovými financemi a nečekat na regulační povinnosti.

Evropské nařízení PPWR o obalech začalo platit. Česko s podporou dalších 14 států žádá o jasnější pravidla
Od 12. srpna 2026 se v celé EU uplatňuje nové nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR), které pokrývá celý životní cyklus obalů od výroby po recyklaci. Povinnosti nabíhají postupně: nejprve platí limit pro látky PFAS v potravinových obalech a povinnost EU prohlášení o shodě, od roku 2028 přibude harmonizované značení a od roku 2030 požadavky na minimalizaci obalů, recyklovatelnost a podíl recyklátu i zákaz vybraných jednorázových plastů. MŽP nicméně s podporou 14 členských států žádá Evropskou komisi o vyjasnění definic a předvídatelný harmonogram prováděcích aktů. Náklady plynoucí z nejasností totiž odhaduje dopadová studie Komise až na 54 miliard eur.