Čínská vláda přijala svůj první energetický zákon, který představuje významný krok směrem k uhlíkové neutralitě. Zákon totiž uvádí, že pro Čínu bude prioritou rozvoj obnovitelných zdrojů založených na energii z vody, větru, slunce, biomasy, moře, vodíku či geotermální energii. Legislativa zároveň udává, že bude země podporovat racionální, čisté a účinné využívání fosilních paliv. Zákon nabyde účinnosti 1. ledna 2025.

Na klimatické konferenci OSN COP 29 v Baku byl zveřejněn dokument obsahující standardizační rámec IWA 48 pro implementaci ESG principů. Na mezinárodní úrovni vznikal v rozmezí deseti měsíců, přičemž do příprav bylo zapojeno 1500 odborníků ze 130 zemí. Má ambici se stát globálním průvodcem ESG pro všechny typy firem, specificky pro malé a střední podniky. Měl by podpořit implementaci ESG do firemního prostředí, stanovení cílů udržitelnosti a sledování pokroku v těchto oblastech. Rámec reflektuje již existující mezinárodní standardy ESRS, ISO nebo IFRS. Jedním ze spolutvůrců standardů byla Evropská poradní skupina pro finanční vykazování (EFRAG).

Od 20. listopadu 2024 budou moci zájemci podávat žádosti v rámci dotační výzvy, která poskytne 400 milionů korun z Operačního programu Životní prostředí na podporu projektů, které sníží produkci odpadů v obcích. Konkrétně mají prostředky být využity ke vzniku re-use center a nábytkových bank, pořízení domácích kompostérů a na nákup opakovaně použitelného nádobí. Žádosti mohou podávat obce, pražské městské části, dobrovolné svazky obcí, obchodní společnosti, družstva vlastněná ze 100 % veřejnoprávními subjekty a příspěvkové organizace. Žádat lze online skrze Portál ISKP21+.

Češi považují environmentální degradaci nebo klimatickou změnu za třetí největší výzvu, které jejich země čelí. Palčivěji vnímají pouze zvedající se životní náklady a politickou nestabilitu. Ukazuje to letošní Klimatický průzkum Evropské investiční banky (EIB). Podobně jako evropský průměr, 94 % českých respondentů vnímá potřebu se na klimatickou změnu adaptovat. Pouhých 30 % to však považuje za prioritu své země pro nadcházející léta; eurounijní hodnota přitom odpovídá 50 %. Více než tři čtvrtiny českých respondentů (82 %) si myslí, že současné investice do klimatických opatření mohou napomoci vzniku nových pracovních míst a podpořit domácí ekonomiku.

Soutěžící z řad zaměstnanců zapojených bank, pojišťoven a platebních firem v rámci třetího ročníku Zelené výzvy pořádané společnostmi ČSOB a Mastercard nasbírali rekordní počet zelených kilometrů. S počtem 2 208 388 kilometrů skóre navýšili o 116 tisíc kilometrů oproti předešlém ročníku. Letos se do soutěže, ve které se zaměstnanci snaží nasbírat co nejvíce kilometrů na cestě do práce a z práce ekologickými způsoby dopravy, přihlásilo 2x více institucí než v roce 2023. Vítězem Zelené výzvy 2024 při přepočtu km na počet zaměstnanců se stala společnost Colonnade Insurance.

Česko se po roce 2025 stane importérem elektřiny, dosud mu přitom náležela čistá exportní pozice. Předpovídá to jak respondentní, tak progresivní scénář obsažený v aktuálním Hodnocení zdrojové přiměřenosti do roku 2040 vydaném provozovatelem přenosové soustavy ČEPS. Pro rok 2035 dále výsledky obou scénářů naznačují, že mohou i přes vysokým objem importu nastat problémy se spolehlivostí dodávek elektřiny, pokud Česko v příštích 10 letech nevybuduje nové zdroje. Zpráva dále uvádí, že v dlouhodobém horizontu se ČR neobejde bez výstavby dalších nových jaderných zdrojů.

V roce 2023 zaznamenal Plzeňský Prazdroj historicky nejnižší spotřebu vody na úrovni 2,8 litru na litr piva. V roce 2012 to přitom bylo 3,6 litru. Ukazuje to nově vydaná zpráva o udržitelnosti za rok 2023. Emise z pivovarnické výroby klesly od roku 2019 z 21 % na 14 % z celkových emisí dodavatelsko-odběratelského řetězce, přičemž ve výrobě se od roku 2019 podařilo snížit emise CO₂ o 48 %, a v celém hodnotovém řetězci o 19 %. Přechod na obnovitelné zdroje energie, jako jsou solární instalace s úsporou 500 tun CO₂ ročně, tento posun podpořil. Co se týče vratných obalů, v roce 2023 v nich společnost v Česku prodala 69 % svých produktů.

Velká Británie zavede od června 2025 zákaz jednorázových elektronických cigaret, čímž reaguje na rostoucí problém elektronického odpadu. Tento krok má snížit zátěž životního prostředí, neboť jednorázové elektronické cigarety, často s lithium-iontovými bateriemi, představují riziko požáru a obtížně se recyklují. Zákaz má přispět k přechodu na cirkulární ekonomiku a také k ochraně mladistvých před závislostí na nikotinu​.

Emise skleníkových plynů v rámci EU klesly v roce 2023 meziročně o 8,3 %. To představuje jeden z největších poklesů za několik desetiletí, pokud pomineme pokles o 9,8 % v roce 2020, ke kterému došlo na pozadí covidové pandemie. Ukazuje to nová zpráva od Evropské komise. Mezi hlavní úspěchy, na které upozorňuje, patří meziroční snížení emisí z produkce elektřiny a vytápění o 24 %. V roce 2023 dle zprávy došlo také k poklesu výroby elektřiny z fosilních paliv o téměř 20 % ve srovnání s předchozím rokem.