Kyselost oceánů za 40 let vzrostla o 17 %, teplo v nich dosáhlo rekordu
Mezi lety 1985 a 2025 vzrostla kyselost světového oceánu zhruba o 17 %. Uvádí to 10. zpráva o stavu oceánů (Ocean State Report), kterou 30. září vydala služba Copernicus Marine Service. Množství tepla uloženého v oceánu v roce 2025 dosáhlo rekordu, přičemž Středozemní a Černé moře zasáhly v roce 2024 rekordní mořské vlny veder s teplotami místy o více než 4,6 °C nad průměrem. Průměrná měsíční rozloha arktického mořského ledu se v letech 1979–2025 zmenšovala zhruba o 490 000 km² za dekádu, tedy přibližně o plochu Španělska. Na asi 5 % plochy oceánu se za poslední tři dekády trvale posunuly sezónní cykly fytoplanktonu.

V EU začal platit zákaz vágních „eko“ tvrzení i uhlíkové neutrality založené na kompenzacích
Od 27. září se v EU uplatňují pravidla směrnice proti greenwashingu (ECGT). Obchodníci už vůči spotřebitelům nesmějí používat obecná tvrzení jako „šetrný k životnímu prostředí“, pokud nedoloží špičkový environmentální profil, například ekoznačením EU. Zakázané je i tvrzení, že výrobek má díky kompenzaci emisí neutrální, snížený či pozitivní dopad na klima. Označení udržitelnosti musí vycházet z certifikace, případně je musí zavést veřejné orgány. Kdo slibuje budoucí environmentální cíle, potřebuje veřejný plán s termíny a zdroji, jehož plnění pravidelně ověřuje nezávislý odborník.

V Dánsku funguje první komerční úložiště CO₂ pod mořem, za osm let má pojmout 2,4 milionu tun
Projekt Greensand Future 18. září v dánském Esbjergu jako první v Evropě slavnostně zahájil provoz plně propojeného řetězce v komerčním měřítku pro zachytávání, přepravu a trvalé ukládání CO₂ pod mořským dnem. Oxid uhličitý z výroby bioplynu v Dánsku a dalších evropských zemích se zkapalní a z přístavu v Esbjergu ho speciální loď převeze k vytěženému ropnému poli Nini West v Severním moři. Tam ho vtlačí do ložiska zhruba 1 800 metrů pod mořským dnem. Během osmi let má úložiště pojmout asi 2,4 milionu tun CO₂. Projekt získal 41 milionů eur z Inovačního fondu EU, který plní výnosy ze systému emisních povolenek.

EU hlásí rekordní ohřev moří a tlak na pobřeží
Evropská komise zveřejnila 30. září desátou zprávu Copernicus o stavu oceánu. Uvádí růst hladiny moře o průměrných 4,2 mm ročně od roku 2012, rekordní mořské vlny veder ve Středozemním a Černém moři a pokles arktického ledu o asi 490 tisíc km² za dekádu v letech 1979–2025. Zhruba 60 % arktické pobřežní infrastruktury je kvůli erozi a růstu hladiny zranitelných. Pro firmy je to důležitý signál fyzických klimatických rizik pro logistiku, pobřežní aktiva, pojištění, rybolov a dodavatelské řetězce. Zdroj: Evropská komise.

EU zpřísnila pravidla proti greenwashingu
Od 28. září 2026 se v EU uplatňuje směrnice o posílení postavení spotřebitelů pro zelenou transformaci (ECGT). Firmy nesmějí používat obecná tvrzení jako „šetrný k životnímu prostředí“ nebo „biologicky rozložitelný“ bez důkazů, označení udržitelnosti musí stát na certifikaci či veřejném systému a uhlíkově neutrální tvrzení nesmí být založena jen na kompenzacích. Budoucí klimatické sliby vyžadují veřejný, financovaný plán s termíny a nezávislé ověření. Dopadá hlavně na marketing, produktové informace a compliance.

Německo chce konec fosilních paliv do 2045
Německo 24. září zveřejnilo plán ukončit využívání uhlí, ropy a plynu nejpozději do roku 2045. Podíl OZE na výrobě elektřiny má vzrůst z 55 % na 80 % do roku 2030, uhlí má skončit do 2038; plán počítá s rozvojem sítí, vodíkem, elektromobilitou, tepelnými čerpadly a elektrifikací průmyslu. Firmy musí počítat s rychlejší změnou energetického mixu, investicemi a dopady ETS a CBAM na konkurenceschopnost.

Rada EU chce do roku 2030 pozastavit rušení povolenek nad 400 milionů, od 2031 chce pak hranici zdvojnásobit
Členské státy EU se na úrovni velvyslanců shodly na postoji k úpravě rezervy tržní stability (MSR), která v systému emisního obchodování (EU ETS) upravuje objem dražených povolenek: přebytky pohlcuje, nebo je naopak uvolňuje. Od roku 2023, kdy rušení začalo, bylo z trhu staženo přes 3 miliardy povolenek. Rušení povolenek držených v rezervě nad hranicí 400 milionů chce Rada dočasně pozastavit do konce roku 2030, Komise navrhovala zastavení na dobu neurčitou. Od roku 2031 by se hranice zdvojnásobila na 800 milionů. Cílem je posílit dlouhodobou likviditu a předvídatelnost trhu. Dohodu s Evropským parlamentem chce Rada uzavřít do konce roku 2026.

WEF: Svět uzavřel 69,2 % genderové propasti, do plné rovnosti zbývá 120 let
Světové ekonomické fórum (WEF) zveřejnilo Global Gender Gap Report 2026. Globální genderová propast je podle něj uzavřena z 69,2 % (meziročně o 0,4 procentního bodu více) a při dosavadním tempu potrvá dosažení plné rovnosti 120 let. Mezi regiony opět vede Evropa s 75,7 %, přičemž žebříčku zemí už 17. rokem vévodí Island s 93 %. Největší mezery přetrvávají v politickém zastoupení (22,1 %) a ekonomické participaci (61,7 %).

Česko má aktualizovaný plán adaptace na klima. Zahrnutých 252 úkolů do roku 2030 cílí na vodu i obce
Vláda schválila aktualizovaný Národní akční plán adaptace na změnu klimatu pro roky 2026–2030. Plán připravený Ministerstvem životního prostředí s dalšími resorty obsahuje 95 opatření rozpracovaných do 252 úkolů. Hlavní priority tvoří krajina schopná zadržet vodu, dostatek pitné vody a připravenost obcí a měst na horko, sucho a povodně. Dešťová voda má v zástavbě zůstávat co nejdéle na místě dopadu, pomoci mají zelené střechy, propustné povrchy či retenční nádrže. Stát chce obcím a městům nabídnout metodickou pomoc a lepší přístup k financování. Informace o přírodních rizicích má soustředit nový portál georizik.