Poradní orgán Evropské komise, Platforma pro udržitelné financování, zveřejnil nezávislou zprávu o zefektivnění udržitelného financování pro malé a střední podniky (SME). Dokument navrhuje vypracovat standard pro udržitelné financování SME. Šlo by o zjednodušený dobrovolný rámec pro banky a další finanční instituce, který by klasifikoval úvěry (nebo jiné druhy financování) poskytované malým a středním podnikům jako udržitelné financování a zároveň zjednodušil související dobrovolné zveřejňování informací.

Odstartovaly nominace do třetího ročníku Národních cen sociálního podnikání Zlatá vážka. V rámci soutěže, kterou vyhlásily Deklarace odpovědného podnikání, ČSOB a Nadační fond Kolibřík, získají ocenění sociální podniky, osobnosti a instituce, které mění české podnikatelské prostředí k lepšímu. Nominace je možné podávat do 17. dubna skrze webový formulář. Vyhlášení vítězů soutěžních kategorií Asistent(ka) roku, Instituce roku, Design roku, Sociální podnik roku a Osobnost roku proběhne 6. června 2025 v Černínském paláci.

Zájemci mohou od 14. března do 31. října 2025 žádat o dotace na energetická opatření veřejných budov, jako jsou školy, nemocnice, sportovní a kulturní zařízení, úřady, hasičské zbrojnice nebo domy s pečovatelskou službou. Z Národního plánu obnovy je na úspory nově uvolněno 300 milionů korun skrze Národní program Životní prostředí. Podpora se vztahuje na celé Česko, vyjma Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje, kde jsou pro renovace vyhrazeny prostředky v Operačním programu Spravedlivá transformace.

V Česku vzniklo v roce 2023 celkem 38 milionu tun odpadů, ukazují nově vydané odpadové statistiky MŽP. Takové číslo znamená pokles okolo 1 milionu tun oproti roku 2022. Zatímco oblasti veškerých odpadů došlo meziročně ke zvýšení podílu využitého materiálu pouze o 1 procentní bod z 86 na 87 %, k zajímavější změně došlo u komunálních odpadů, kde se podíl zvedl z 53 na 57 %, což představovalo největší meziroční skok za sledovanou dekádu.

Vláda schválila Akční plán pro rozvoj technologií zachytávání, využití a ukládání oxidu uhličitého (CCUS). Vzhledem k tomu, že jsou tyto moderní technologie zatím v počátcích, plán především analyzuje současný stav poznání a určuje, jaké by měly být kroky do budoucna. Opatření Akčního plánu zahrnují začlenění technologií CCUS do strategických dokumentů ČR nebo posilování mezinárodní spolupráce, a to zejména formou jednání s evropskými státy, které disponují vhodnými geologickými strukturami pro bezpečné uložení CO₂ (hlavně v oblasti Severního moře).

Nově aktualizovaný web Klimatická změna přináší pohodlnou možnost, jak prozkoumat průběh, dopady i možná řešení změny klimatu v Česku. Novinkami v aktuální verzi webu jsou grafy, které nově doplnily mapy předpokládaného vývoje agroklimatických parametrů. Web reflektuje především vývoj klimatu v dlouhodobějším kontextu, a to na ukazatelích, jako je například průměrná teplota, délka vegetační sezóny nebo riziko horka. Za webovými stránkami stojí tým klimatologů z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, Českého hydrometeorologického ústavu a Mendelovy univerzity v Brně.

V Baltském moři, 40 km od polského pobřeží, začala výstavba větrného parku Baltica 2, největšího v Evropě. S instalovaným výkonem až 1,5 GW pokryje spotřebu elektřiny pro 2,5 milionu domácností. Jde o největší investici do obnovitelných zdrojů v historii Polska. Evropská unie usiluje o více než zdvojnásobení kapacity větrných elektráren na 500 GW do roku 2030. Klíčovou roli ve financování projektů hraje Evropská investiční banka, která spolu s BNP Paribas podpoří sektor částkou až osm miliard eur.

Nábytkářské firmy v Česku spustily pilotní projekt Nábytek v oběhu, který testuje možnosti zavedení systému rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR) v tomto odvětví. Od 11. března do 31. května 2025 mohou občané na deseti sběrných místech odevzdávat použitý nábytek k evidenci a analýze. Projektu se účastní například IKEA, Jysk či Hornbach a podpořilo ho i Ministerstvo životního prostředí. Projekt mimo jiné pomůže získat data o materiálovém složení, čímž připraví půdu pro budoucí legislativní opatření. Výsledky budou zveřejněny v červnu.

V Česku se zlepšuje kvalita ovzduší, míru znečištění vod se však dále snižovat nedaří. Ukazuje to Zpráva o životním prostředí ČR za rok 2023, kterou schválil senát. Podle zprávy se postupně snižuje uhlíková náročnost ekonomiky a celkově se zlepšuje kvalita životního prostředí, a to díky významným investicím do jeho ochrany. Česku se oproti roku 1990 podařilo snížit emise o 37,1 % a momentálně směřuje ke splnění národních závazků pro redukci emisí o 55 % do roku 2030. Část domácností nicméně stále využívá k vytápění znečišťující paliva.