Průzkumy

42 % Čechů má nefunkční mobil v šuplíku. Jak mohou firmy přispět k omezení produkce elektroodpadu?

Češi schovávají nefunkční mobilní telefony do šuplíků místo jejich recyklace a stovky tisíc jich vyhodí do směsného odpadu. Průzkum agentury Ipsos pro Remobil odhalil, že přibližně dvě pětiny Čechů mají doma v průměru dva staré telefony, které nevyužívají. Současně zvyšují množství elektroodpadu tím, že si nejčastěji kupují nový telefon každý druhý až třetí rok. Mobily přitom obsahují celou řadu kovů, jejichž těžba zatěžuje životní prostředí a které lze recyklovat. Otevírá se tak prostor pro prodejce a výrobce elektroniky, ti by totiž v rámci odpovědnosti za prodaný/vyrobený produkt měli umožnit jeho recyklaci. Jak ale ukazuje zkušenost T-Mobile, to mnohdy samo o sobě nestačí a je potřeba přejít do aktivní komunikace a osvěty společnosti, které budou lidi k recyklaci motivovat.
Přečíst článek

Nejčastější ESG nástroje českých firem? Papír, tužka a Excel

Přestože 35 % firem již začalo sbírat a zpracovávat ESG data, mnohé jsou teprve na počátku cesty. Mezi hlavní témata se zatím řadí strategie, nastavení procesů a sběr relevantních dat. Podle nedávného průzkumu společnosti Adastra, zahrnujícího ESG a manažery udržitelnosti a CFOs, je digitalizace ESG dat nezbytná pro efektivní rozhodování, plánování a predikce v podnikání. ESG reporting přitom mezi firmami napříč sektory není vnímán jako jednorázová záležitost. Naopak se na něj nahlíží jako na příležitost a konkurenční výhodu. Velká část z firem však upozorňuje , že na trhu chybí příklady dobré praxe a návody, jak problematiku ESG řešit.
Přečíst článek

Třetinu území Česka trápí sucho. Snižují se i stavy spodních vod

Vody v řekách ubývá a v poslední době se snižují i stavy spodních vod. Ty přitom mimo jiné představují důležitý zdroj pitné vody. Poukazují na to data Českého hydrometeorologického ústavu. Například hodnota indikátoru standardizované měsíční vydatnosti pramenů, tzv. VAL, poklesla za posledních 10 let u hlubokých vrtů o 127 %. Podle některých modelů v budoucnu sice může více pršet, srážky ale budou nerovnoměrné, a především v důsledku oteplování vzroste výpar. Ten byl například mezi lety 2015 až 2019 o 17 % nad dlouhodobým průměrem. S tímto problémem mohou pomoci vědecké projekty jako Chytrá krajina, ale i sukcese či bobři.
Přečíst článek

Budoucnost energetiky

Rok 2022 prolomil rekord ve světové těžbě uhlí i jeho spotřebě. Poptávku táhly především Čína a Indie jakožto největší producenti, Amerika a Evropa naopak spalovaly uhlí méně než v předchozím roce. Evropa chce od užívání fosilních paliv ustoupit v horizontu let – v souladu s cílem snižování emisí o 55 % do roku 2030. Řada států včetně Česka ale stále nemá jasno v tom, jak uhlí nahradit. Energetický sektor přitom potřebuje plánovat na desetiletí dopředu a napjatě očekává aktualizaci Státní energetické koncepce a opožděného Národního klimaticko-energetického plánu. Nerozhodnost státu může vést ke zbrzdění vývoje a potřebných investic.
Přečíst článek

Do roku 2030 zanikne přes 330 tisíc pracovních pozic. Na trhu práce budou nejvíce chybět řemeslníci a elektrikáři

Vlivem globálních trendů jako je automatizace a digitalizace má do roku 2030 zaniknout na 330 tisíc pracovních pozic. Podle studie Boston Consulting Group se to dotkne především pracovníků ve výrobě, zprostředkovatelů služeb či prodavačů a pokladních. Většina těchto pracovníků přejde bez větších obtíží do příbuzných profesí, ale na 55 tisíc lidí bude muset projít řádnou rekvalifikací. Tu podle Úřadu práce vloni absolvovalo na 15 tisíc osob, které projevily největší zájem o rozšíření svých počítačových dovedností. V roce 2030 budou naopak nejvíc chybět řemeslníci a elektrikáři, po kterých je velká poptávka už teď, a to zejména v energetice. Mimo to bude vlivem restrukturalizace trhu práce řada nových pracovních míst vznikat, na což se Česko musí důkladně připravit.
Přečíst článek
Odebírat newsletter