Analýzy

Pouze 29 % Čechů považuje přechod na elektromobilitu za důležitý. Globální průměr přitom dosahuje 58 %

Čechům zůstává pověst pragmatických spotřebitelů, pro které je u produktů a služeb zásadní kvalita. Ukazuje to studie Ipsos Global Trends 2024, podle které jsou Češi také nejskeptičtější k přechodu na elektromobilitu za všech 50 sledovaných národů. Pouze 29 % souhlasí, že je důležité, aby se v jejich zemi elektromobilita rozšiřovala, napříč sledovanými zeměmi bylo toho názoru přitom 58 % respondentů. V globálním průměru (77 %) si dále dotázaní častěji než v Česku (62 %) myslí, že společnosti životnímu prostředí nevěnují dostatek pozornosti.
Přečíst článek

V Česku se zhoršují podmínky na pracovním trhu, může za to nízká flexibilita vedoucí k vysokým nerovnostem

V Česku se zhoršily podmínky pro zaměstnance na pracovním trhu, jejich úroveň odpovídá 10. nejhoršímu místu v rámci EU, přičemž ještě v roce 2022 se jednalo o 13. nejhorší místo, vyplývá to z analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví. Situaci v tuzemsku zhoršuje nízká flexibilita, kvůli které zaměstnanci často nemají možnost zkráceného úvazku a rozhodovat o času a místu své práce. Toto ještě více prohlubuje současné nerovnosti na trhu, jelikož právě flexibilita pomáhá rodičům na mateřské/otcovské být alespoň částečně ekonomicky aktivními, díky čemuž po návratu do zaměstnání nemají o tolik nižší plat. Například jen polovina žen, která zůstala doma s dítětem a hledala práci, uspěla.
Přečíst článek

Obalového odpadu v Evropě přibývá. Vratné obaly nemusí být vždy zelenější, velkou roli hraje i délka dopravního řetězce

Jednou z podstatných oblastí, se kterou si lidstvo musí poradit na cestě k udržitelnější budoucnosti, jsou obaly. Podle Eurostatu došlo za rok 2021 k největšímu nárůstu obalového odpadu za deset let, v rámci EU ho na jednoho obyvatele připadlo 188,7 kilogramů, což je o téměř 11 kilogramů více než v roce předchozím. Až 40 % představoval odpad z obalů z papíru nebo kartonu, druhou příčku zaujaly s 19 % plasty. Současně s produkcí nicméně rostl také podíl zrecyklovaných obalů na hlavu, který od roku 2010 stoupl o 22 %. Ve snaze snížit uhlíkovou stopu se jako řešení nabízejí znovuvyužitelné obaly, ale ani ty nejsou samospásným řešením. Za určitých podmínek, jako jsou dlouhé přepravní vzdálenosti, životnímu prostředí úlevu nepřinášejí.
Přečíst článek

Seriál „Diverzita“: Díl 3. – Rozdíly v odměňování a ženy v politice

Rozdílné podmínky pro ženy a minority na českém, ale i evropském pracovním trhu stále přetrvávají a změny probíhají jen velmi pomalu. Pokud se podíváme na zastoupení žen v řídících rolích a jejich kariérních vyhlídkách nevedeme si vůbec dobře. Jeden z největších rozdílů stále panuje v oblasti odměňování – Česká republika je s 17,9 % na 4. nejhorším místě mezi zeměmi EU. Nicméně právě v oblasti odměňování bychom se měli v dohledné době dočkat změny – akcelerovat by jej měla vloni přijatá evropská směrnice o transparentnosti v odměňování, kterou musí státy aplikovat nejpozději v červnu 2026. Ke zrychlení přispěje i nefinanční vykazování, které již za rok 2024 budou muset publikovat ty největší firmy v EU.
Přečíst článek

Čtvrtina domů postavených do roku 1970 nemá žádné zateplení, bez něj přitom další energetická úsporná opatření postrádají smysl

Ačkoliv tři čtvrtiny z rodinných domů postavených do roku 1970 mají aspoň nějakou formu zateplení, ve většině případů spoléhají majitelé jen na vyměněná okna s tepelněizolačním zasklením. Zateplenou střechou disponuje jen každý čtvrtý rodinný dům a zateplenými stěnami 30,5 % z nich. Absence komplexního zateplení přitom výrazně snižuje efektivitu dalších úsporných energetických opatření jako např. tepelných čerpadel, jelikož zateplení může samo o sobě až trojnásobně snížit spotřebu energie. Zatímco nové budovy budou muset být podle nedávno schválené revize evropských pravidel o energetické náročnosti budov bezemisní, tj. využívat zateplení a obnovitelné zdroje energie, ty starší v energetických úsporách stále pokulhávají.
Přečíst článek
Odebírat newsletter