Zpět

Co je ESG a proč je důležité?

Zkratka ESG (enviromental, social, governance) se stala fenoménem současnosti, a to nejen v oblasti investování ale fungování firem vůbec. Co se pod ní ale konkrétně skrývá? Vliv firmy na životní prostředí, společnost a způsob jejího vedení, na jejichž základě lze číslem vyjádřit „udržitelnost“ či „odpovědnost“ firmy. Je to metoda díky níž firmy formulují své udržitelné obchodní strategie a efektivně naplňují stanovené cíle. Vysoké ESG skóre je důležitým kritériem nejen pro investory, ale i pro samotné firmy, jelikož jim otevírá dveře například k výhodnějším úvěrům. Pro vypočítávání ESG skóre bude sloužit směrnice pro nefinanční reportování CSRD, k posouzení vlivu na životní prostředí se už dnes používá EU Taxonomie.

Autor: Redakce

ESG je fenomén, pod kterým si lze představit celou řadu věcí. V zásadě jde ale o zodpovědný a udržitelný přístup k investování a byznysu obecně. Drobní i institucionální investoři čím dál více reflektují problémy jako klimatickou změnu, úbytek vody, hromadění odpadu v přírodě, nefér přístup k pracovníkům, transparentní reportování, protikorupční pravidla aj. a zároveň si uvědomují, že právě oni mohou podporou zodpovědných firem přispět k jejich řešení. Opomenout nelze ani tlak odběratelů, spotřebitelů a samozřejmě regulátorů. Výhodou ESG je, že je to komplexní pohled na firmy, instituce, komunity či dokonce jen skupiny lidí nebo jednotlivce a že se dá na základě stanovených kritérií měřit, takže lze jednotlivé firmy v jejich vlivu na společnost a životní prostředí porovnávat, což je jeden z jeho hlavních rozdílů oproti tzv. společenské odpovědnosti firem (CSR).

Popularita ESG v poslední době výrazně stoupla, a to nejen u investorů, jak vyplývá z analýzy projektu Evropa v datech. Na to reagují i banky, které vnímají svou roli ve směřování financí do odpovědních aktivit a pro investory organizují „etické investiční fondy“ investujících do udržitelných akcií. ESG ale rozhodně není otázkou jen drobných investorů, svůj dopad reflektují i velcí hráči a institucionální investoři.

Pokud celou situaci zjednodušíme, můžeme si ji představit tak, že dříve spíše investoři kupovali akcie především na základě ekonomického kalkulu, tj. cílili na maximální profit, ale postupně si uvědomili, že finanční ukazatele neposkytují komplexní pohled na dlouhodobé fungování a úspěšnost firem. Také proto dnes zvažují i to, jaký má daná firma dopad na společnost a životní prostředí a jak funguje uvnitř i navenek. Zjednodušeně řečeno, investice do tabákového, ropného či zbrojařského průmyslu sice mohou být výnosné, ale mnozí investoři se jim raději vyhnou, protože nezapadají do jejich hodnotového přesvědčení.

ESG se sice historicky vyvinulo jako investorský nástroj, ale dnes už je i nástrojem byznysovým a osvíceným firmám přináší výhody před konkurencí. Takové firmy zapojují principy ESG do svých strategií, principů řízení podniku, procesů, ovlivňují výběr dodavatelů a další oblasti. Míra zavedení těchto principů se pak odráží ve stanoveném ESG skóre, které budou podniky muset uvádět při různých příležitostech, jako například žádosti v bance o úvěr, a pokud nebude vysoké, nedostanou se k výhodnějším půjčkám.

„Důležitým principem, na kterém stavíme naši práci, je udržitelnost. Záleží nám na tom, v jakém stavu předáme planetu dalším generacím. Aktivně se podílíme na snižování dopadů globálních změn klimatu a podporujeme přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku. Začínáme u sebe – naše centrála je jednou z nejekologičtějších budov v Evropě, snižujeme produkci odpadů i vlastní uhlíkovou stopu,” říká k udržitelnému přístupu Petr Hutla, člen představenstva ČSOB zodpovědný za řízení úvěrů a udržitelnost. “Oproti roku 2015 jsme naši uhlíkovou stopu snížili o 74 procent, ušetřili jsme 70 tisíc kubíků vody a 320 tun papíru. Klesla i naše spotřeba elektřiny, téměř o 14 500 megawatthodin, kterou navíc od letošního roku spotřebováváme jen z obnovitelných zdrojů. A samozřejmě máme udržitelné produkty pro klienty. Snažíme se zodpovědný přístup aplikovat ve všech činnostech našeho podnikání a aktivně se zapojují i naši zaměstnanci, kteří ve volném čase sbírají odpadky v přírodě, sázejí stromy a recyklují elektrozařízení.“

E jako environmentální

Pojem ESG je zkratkou prvních písmen názvů tří kritérií, na základě kterých lze implementovat a hodnotit udržitelnost firem. Pod písmenem „E“ se skrývá pojem environmentální, který odkazuje na vztah daného podniku k životnímu prostředí, tedy to, jak svými aktivitami kvalitu životního prostředí ovlivňuje. A to negativně i pozitivně.

Řeč je samozřejmě především o klimatické změně a boji s ní. Hodnotí se mimo jiné, jakou má firma uhlíkovou stopu, kolik vyprodukuje emisí do atmosféry a jak se případně snaží tento svůj negativní vliv minimalizovat. Podstatné je rovněž, zda využívá energie efektivně a neplýtvá jimi. 

“Uhlíková stopa je důležitým ukazatelem pro monitorování dopadu firem na životní prostředí, i když samozřejmě ne jediným”, říká Lukáš Ferkl, managing partner ve společnosti EnviTrail. “Nejčastěji se stanovuje podle amerického GHG Protocol nebo podle ISO norem řady 14 000, důležité ovšem je, aby byla uhlíková stopa spočítána transparentně, pokud možno auditním způsobem. Musí se s ní také dále pracovat, například v souvislosti s energetikou a výrobou firmy – jinak to je jenom číslo.”

Kromě klimatické změny se ale pod toto písmeno skryje například i šetrné využívání vodních zdrojů, vliv na biodiverzitu, množství vyprodukovaného odpadu a jeho recyklace, toxický odpad a toxické emise či využívání inovativních zelených technologií. Důležitými tématy je i efektivní využívaní vodních zdrojů, surovin a materiálů, s jejichž nedostatkem a extrémním nárůstem cen se mnoho firem potýká již dnes.

S jako sociální

Na vliv firmy na společnost se dá dívat dvěma způsoby: 1) jaké pracovní prostředí vytváří pro své zaměstnance, 2) jak působí na společnost jako celek. Do prvního jmenovaného spadá zejména firemní kultura. Ta zahrnuje řadu faktorů od bezpečnosti práce, eliminace diskriminace na pracovišti, vytváření inkluzivního prostředí až po firemní školky pro zaměstnance. Pokud pak společnost navíc pravidelně vzdělává a školí své zaměstnance a podporuje je v jejich rozvoji, získává v této kategorii další plusové body. Do vlivu na společnost patří to, jak firma působí na venek. Tj. jak se chová ke své komunitě, jaké projekty podporuje/sponzoruje atd.

G jako vedení společnosti

Výstižný jednoslovný český překlad pro anglické slovo governance sice neexistuje, ale v zásadě si lze pod ním představit způsob vedení společnosti. Na tento faktor se často zapomíná, jelikož ho zastíní dva výše zmíněné, ale zejména pro investory má velký význam. V praxi se totiž jedná o fungování firmy (uvnitř i navenek), její transparentnost či zda není součástí kontroverzních kauz. Pokud ve výroční zprávě budou chybět důležité informace o hodnotách a etice firmy, nastavení klíčových procesů a dodavatelsko-odběratelských vztazích, management bude dostávat nepoměrně velké odměny oproti odměnám jiných zaměstnanců a ještě bude mít připravené „královské odstupné”, ESG skóre společnosti nebude příliš vysoké. Nedílnou součástí „G” je rovněž transparentnost v placení daní, takže například firmy se sídlem v daňovém ráji a nepřehlednou vlastnickou strukturou také nedosáhnou vysokého bodového ohodnocení.

Standardy ESG, aneb jak strategicky i operativně řídit a měřit vliv firmy na společnost a životní prostředí

Výše uvedená kritéria jsou zatím definovaná relativně obecně, jedná se totiž spíše o vymezený směr vedení a následně hodnocení firmy než konkrétní nástroj. Aby se tedy ESG dalo ve firmách a institucích jednoduše implementovat a následně měřit, vzniklo velké množství ESG rámců a standardů, které stanovují přesné metriky a postupně se dále zpřesňují a také harmonizují. Nicméně každý rámec na to jde trochu jinak, tudíž mezi jednotlivými přístupy existují mnohdy i značné rozdíly. Obecně se dnes nejvíce vychází z GRI (Global Reporting Initiative), v praxi se nejedná ani tak o konkrétní metriku, jako spíše o osnovu, jak k měření přistupovat.

Pro české prostředí bude jedním z nejrelevantnějších standardů taxonomie EU, z které vychází nový nefinanční reporting Corporate Sustainable Reporting Directive (CSRD). V taxonomii jsou stanovena kritéria, na základě kterých lze firmu označit za „udržitelnou” či „zodpovědnou”, resp. „nepoškozující prostředí“ a CSRD specifikuje, jaká data jsou společnosti povinny uvádět.

Chcete se zeptat odborníka?

Zanechte nám na sebe kontakt a my se vám ozveme