Zpět

České podniky mohou získat z OP TAK v roce 2023 téměř 18 miliard korun

V Operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, který v srpnu vyhlásil první výzvy, je pro české firmy na příští rok připraveno dalších circa 18 miliard korun. Peníze pocházejí z Evropského fondu pro regionální rozvoj, skrze který chce EU podpořit ekonomiky členských zemí v přechodu na udržitelný princip. Celkově mohou firmy a výzkumné instituce z tohoto fondu v letech 2021–2027 získat přibližně 80 miliard.

Autor: Jaroslava Malcová, PRK, s. r. o.; Martin Frolík, PRK, s. r. o.; Milan Mařík, redakce

V roce 2023 budou moci tuzemské firmy a výzkumné organizace (vyjma projektů realizovaných na území hl. m. Prahy) žádat v rámci Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) v plánovaných výzvách 2023 dle předběžných informací až o 18 miliard korun. V Praze kvůli její relativní bohatosti podpora není možná, nicméně v některých případech mohou žadatelé využít obdobné výzvy v Národním plánu obnovy, který toto omezení nemá.

OP TAK může pomoci firmám v pěti základních oblastech:

  1. podpora VaVaI a digitalizace v podnicích,
  2. rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti MSP,
  3. rozvoj digitální infrastruktury v ČR (chytré sítě),
  4. posun k nízkouhlíkovému hospodářství (energetická účinnost, OZE, smart grids, mobilita) a
  5. efektivnější nakládání se zdroji (oběhové hospodářství a nakládání s vodami).

Firmy ale mohou čerpat dotace z více zdrojů. „Operační program MPO má pomoci firmám s posílením jejich konkurenceschopnosti a modernizací. Na aktuální problémy reaguje ale také Národní plán obnovy, kde mohou firmy získat prostředky na například vybudování fotovoltaických systémů, digitalizaci nebo úspory vody či cirkulární řešení. Po několika odkladech je tak spuštěna široká škála podpory. Svaz průmyslu, jak vyplývá z jeho poslání, se snažil prosadit co nejjednodušší podmínky pro žadatele, ale některé požadavky bohužel vycházejí z evropských či národních pravidel,“ uvádí Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Jak vyplývá z Indikativního harmonogramu výzev 2023, který letos zveřejnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, nejvyšší částka v příštím roce (téměř 10 miliard korun) je alokována na výzkum, vývoj, inovace a digitalizaci. Další 2,75 miliardy korun připadne na podporu podnikání a konkurenceschopnosti MSP a 1,6 miliardy korun na efektivnější nakládání se zdroji. Zbylou částkou budou podpořené projekty v digitální infrastruktuře a nízkouhlíkovém hospodářství.

 

Název výzvy 
Alokace výzvy (tis. Kč)
Výzkum, vývoj, inovace a digitalizace
9 850 000
Podnikání a konkurence schopnost
2 750 000
Digitální infrastruktura
1 800 000
Nízkouhlíkové hospodářství
1 000 000
Efektivnější nakládání se zdroji
2 550 000

 

Zároveň jsou nyní stále otevřené výzvy z letošního roku.

 

Vyhlášení výzvy Zahájení příjmu Ukončení příjmu Aktivita Zaměření aktivity
15. 8. 2022 8. 9.2022 1. 2. 2024, 14.00 Obnovitelné zdroje energie – větrné elektrárny – výzva I Výstavba solárních, větrných a malých vodních elektráren a tepelných čerpadel
15. 8. 2022 1. 9. 2022 30. 11. 2022, 10.00 Proof of Concept – výzva I Ověření nových výsledků výzkumu a vývoje před jejich možným uplatněním v praxi
15. 8. 2022 1. 9. 2022 30. 11. 2022, 23.59   Inovace – výzva I Zavádění výsledků výzkumu a vývoje ve formě inovací do podnikové praxe
15. 8. 2022 1. 9. 2022 31. 12. 2023, 23.59  Inovační vouchery – ochrana práv průmyslového vlastnictví – výzva I Sdílení poznatků a know-how mezi podnikovou a výzkumnou sférou a ochrana práv průmyslového vlastnictví
15. 8. 2022 1. 9. 2022 30. 11. 2023, 14.00  Úspory energie – výzva I Snížení energetické náročnosti podnikatelského sektoru
15. 8. 2022 1. 9. 2022 31. 1. 2023, 14.00  Aplikace – výzva I Realizace průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje

 

Jak získat dotaci?

Komunikace s poskytovatelem dotace (včetně podání žádosti) probíhá na platformě MS2021+. Samotná žádost obsahuje kromě podnikatelského záměru i finanční výkazy žadatele a další přílohy. V případě kladného hodnocení projektu mohou firmy po jeho realizaci (nebo jedné z etap) zpětně zažádat o platbu, a to na základě reálně vynaložených výdajů.

Dobrým způsobem, jak ušetřit čas a zároveň zvýšit své šance na získání dotace, může být konzultace s odborníkem, který má s dotacemi zkušenosti. 

Jedním z nejčastějších úskalí je zdlouhavé a v některých případech komplikované posuzování statutu malého a středního podniku u žadatele. Dále třeba chybějící nebo špatně vyplněné přílohy, nedodržení podmínky publicity projektu nebo špatně provedená výběrová řízení. Přitom právě veřejné zakázky jsou součástí každého projektu a představují právně a věcně složitější materii, která je navíc poznamenána i povinnosti dodržení formálních pravidel. Právě chyby v pravidlech výběrových (zadávacích) řízení mohou mít za následek neposkytnutí části dotace či její vracení. 

Lze se tak setkat s umělým dělením předmětu veřejné zakázky, ke kterému zadavatelé přistupují zejména s cílem zakázku realizovat jako veřejnou zakázku malého rozsahu nebo v podlimitním režimu, na druhé straně pak s nezákonným omezením hospodářské soutěže na základě spojení veřejných zakázek. 

Mezi časté chyby při žádání o podporu se řadí zejména nepřiměřené požadavky na kvalifikaci, nedodržení uveřejňovacích povinností, porušení zákazu diskriminace příliš „úzkým“, nebo naopak příliš obecným vymezením technických parametrů předmětu plnění. Samostatnou kapitolou jsou pak pochybení po uzavření smlouvy – nedovolené změny závazků ze smlouvy.    

Pozor také na chystanou novelu

Zároveň je potřeba brát v potaz, že vláda má v plánu změnit některé podmínky pro poskytování investičních pobídek, a to novelou vyhlášky č. 221/2019 Sb. ze dne 26. srpna 2019 o provedení některých ustanovení zákona o investičních pobídkách (aktuálně před rozesláním do Poslanecké sněmovny). Klíčovou je změna v § 3 odst. b) předmětné vyhlášky ve znění navržených změn, která zvyšuje minimální výši vynaložení způsobilých nákladů na výzkum.

Tematicky se též oblasti ESG týká změna § 5 odst. 2 písm. a) vyhlášky podle navrženého znění, kdy novela hodlá vyjmout povinnost vynaložit miliardu korun na pořízení strojního zařízení a vytvoření 250 nových pracovních míst u investičních pobídek u investičních akcí v hodnotě přesahujících 2 miliardy korun investičních akcích ve výrobě, kde má být předmětem výrobek určený k výrobě nebo skladování energie z obnovitelných zdrojů, ke zvyšování energetické účinnosti nebo snižování energetické náročnosti budov podle nové přílohy č. 4 k vyhlášce v navrženém znění. S ohledem na požadavek minimální výše této investiční pobídky však lze očekávat, že její uplatnění v rámci uvedených akcí nebude příliš pravděpodobné.

Chcete se zeptat odborníka?

Zanechte nám na sebe kontakt a my se vám ozveme

    Odebírat newsletter