Komise revidovala standardy ESRS: povinné datové body ubydou o více než 60 %
Evropská komise přijala revidované evropské standardy pro reporting o udržitelnosti (ESRS) a také nový dobrovolný standard pro menší firmy mimo působnost směrnice CSRD. Cílem je snížit administrativní zátěž podniků. Revidované standardy jsou kratší a přehlednější a omezují počet povinných datových bodů o více než 60 %, celkový počet bodů pak o více než 70 %. Náklady na reporting by tak měly u jednotlivých firem klesnout o více než 30 %. Úpravy jsou součástí zjednodušujícího balíčku Omnibus I, přičemž vycházejí z odborného doporučení poradní skupiny EFRAG. Delegované akty nyní posoudí Evropský parlament a Rada EU.

Deset komunitních projektů na podporu duševního zdraví dětí si rozdělí přes 1,5 milionu korun
Grantová výzva Komunita oporou duševnímu zdraví, kterou vyhlásil T-Mobile společně s organizacemi Nevypusť duši a Nadace Via, podpoří deset projektů zaměřených na duševní zdraví dětí a mladých lidí. Ty si rozdělí přes 1,5 milionu korun. O podporu se ucházelo 175 projektů, ze kterých odborná komise vybrala iniciativy ze školního, univerzitního či fotbalového prostředí, ale také knihovnu nebo místní akční skupiny. Vybrané projekty staví na včasné podpoře od lidí, kterým děti důvěřují: učitelů, trenérů, knihovníků nebo rodičů. Podmínkou výzvy bylo působení iniciativ mimo hlavní město. Vedle financí získají organizace během následujícího roku také odborné konzultace a vzdělávání v oblasti vedení komunitních projektů.

Jsou tu nová pravidla pro vykazování recyklovaného obsahu u PET lahvích
Evropská komise přijala implementační akt, který stanovuje nová pravidla pro vykazování recyklovaného obsahu u PET lahvích. Metodiku pro výpočet, ověřování a vykazování recyklovaného obsahu tato pravidla stanovují poprvé. Jedná se o součást balíčku opatření týkajících se plastů, který Komise předložila v prosinci 2025. Pravidla půjde použít na jakoukoli recyklační technologii, a to včetně chemických a mechanických recyklačních technologií. Implementační akt bude v dohledné době zveřejněn v Úředním věstníku a vstoupí v platnost o 20 dní později.

Nová zelená úsporám otevírá příjem žádostí: dotace až 400 tisíc, bezúročné úvěry do 2 milionů korun
Program Nová zelená úsporám spustil 25. června 2026 příjem žádostí o podporu renovací rodinných a bytových domů. Zranitelné domácnosti mohou požádat o zálohovou dotaci až 400 tisíc korun na zateplení a úsporné zdroje energie. Ostatní majitelé domů, společenství vlastníků jednotek i bytová družstva mohou své projekty předložit k posouzení pro financování bezúročným úvěrem, který od podzimu poskytnou banky a stavební spořitelny až do 2 milionů korun na rodinný dům a 750 tisíc korun na byt. Novinkou je systém energetického poradenství, kde poradci ověří nárok na podporu a vystaví renovační pas. Žádosti přijímá portál zadosti.sfzp.cz až do 31. října 2029, nejpozději do vyčerpání alokace.

Bateriové vozy tvoří v Česku jen 1,2 % parku, jsme v elektromobilitě až 24. v Evropě
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřil, jak ministerstvo dopravy a ministerstvo průmyslu a obchodu hospodařilo v letech 2019–2025 s více než 5,3 miliardami korun na podporu čisté mobility. Podle auditu rozvoj elektromobility v Česku zaostává za evropským průměrem i národními plány. Bateriové elektromobily do 3,5 tuny tvořily ke konci září 2025 pouhých 1,2 % tuzemského vozového parku. V Německu a Rakousku je to přes 6 % a v Norsku dokonce více než 33 %. Česko zároveň neplní část evropského nařízení AFIR pro pokrytí dálniční sítě dobíjecími parky. Jako hlavní brzdu NKÚ označuje pomalou administrativu a chybějící vyhlášku pro dobíjení v hromadných garážích.

ČSOB poskytla 76,4 miliard korun v úvěrech na nízkouhlíkovou ekonomiku, jde o meziroční nárůst téměř 90 %
Společnost ČSOB zveřejnila zprávu o společenské a environmentální odpovědnosti za rok 2025. Banka v ní uvádí, že během roku poskytla úvěry podporující přechod k nízkouhlíkové ekonomice v objemu 76,4 miliardy korun, což znamená oproti roku 2024 nárůst téměř o 90 %. Největší podíl tvořily hypotéky s objemem 40,7 miliardy korun a úvěry na komerční nemovitosti o objemu 19,7 miliardy korun. Současně se bance daří snižovat emise z vlastního provozu: oproti roku 2015 poklesly zhruba o 71 %, přičemž ambicí pro rok 2030 je pokles o 80 %.

Kolem třetiny akceleračních zón pro větrníky má zmizet, MMR řeší přes 13 tisíc připomínek
Část akceleračních zón, které měly v Česku urychlit výstavbu větrných elektráren, se zřejmě škrtne a nové už vznikat nebudou. Z původních zhruba osmdesáti zón se zvažuje vypuštění dvaceti šesti až třiceti. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), pod které vymezení spadá, eviduje přes 13 tisíc podání s připomínkami; oblasti má přitom vláda schválit do konce srpna, jinak Česku hrozí ztráta miliard z Národního plánu obnovy. Výstavbu brzdí odpor obcí a sílící protivětrná kampaň. Z referend konaných letos od ledna do května šest ze sedmi obcí výstavbu zamítlo.

MŽP předložilo vládě novelu zákona o odpadech, zahrnuje předchozí souhlas k přeshraniční přepravě až na 10 let
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) předložilo vládě návrh novely zákona o odpadech, který zpřísňuje pravidla přeshraniční přepravy a digitalizuje kontrolní postupy. Legislativa reaguje na nařízení EU o přepravě odpadů z roku 2024 a má státu usnadnit boj s nelegálními skládkami zahraničního odpadu. Novela zavádí mimo jiné institut předchozího souhlasu, který budou krajské úřady vydávat provozovatelům zařízení až na dobu deset let a zjednoduší tak opakovanou přepravu. Současně ruší povinnost krajů zpracovávat vlastní odpadové plány, neboť je nahrazuje celostátní Plán odpadového hospodářství ČR pro období 2025–2035. Veškeré postupy budou v plně elektronické formě.

Energetická transformace stagnuje, připravenost na transformaci klesla poprvé za více než dekádu
Světové ekonomické fórum (WEF) zveřejnilo společně s firmou Accenture index energetické transformace (ETI) pro rok 2026. Ten hodnotí 120 zemí. Celkové skóre meziročně téměř stagnovalo (došlo k nárůstu pouze 0,03 %). Zlepšení v oblasti equity a udržitelnosti vyrovnal pokles energetické bezpečnosti a vůbec první propad připravenosti na transformaci za více než deset let. Navzdory rekordním globálním investicím do energetiky ve výši 3,3 bilionu dolarů (z toho 2,3 bilionu do čisté energie), putuje 75 % těchto prostředků jen do hrstky trhů. Žebříčku nadále dominují vyspělé ekonomiky, a to v čele se severskými státy Švédskem, Finskem, Dánskem a Norskem.