Šéfové velkých firem před COP31 vyzývají vlády k předvídatelné klimatické politice
Aliance CEO Climate Leaders Světového ekonomického fóra zveřejnila před listopadovou konferencí COP31 otevřený dopis. Nízkouhlíkový přechod označuje za ekonomickou příležitost a vyzývá vlády i firmy k akci, mimo jiné ke stabilním pravidlům a elektrifikaci. Členové se souhrnnými tržbami 4 biliony dolarů snížili v letech 2019–2024 emise Scope 1 a 2 přibližně o 34 %. Zelené tržby firem rostly v letech 2020–2024 dvakrát rychleji než konvenční.

Stav planety se dál zhoršuje, tlak roste u všech sedmi již překročených hranic
Podle zprávy Planetary Health Check 2026 Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) zůstává překročeno sedm z devíti planetárních hranic, které vymezují bezpečný prostor pro existenci lidstva. Koncentrace CO₂ v atmosféře dosáhla 426 ppm (molekul CO₂ na milion molekul vzduchu), bezpečná hranice přitom leží na 350 ppm. Globální teplota v letech 2016–2025 rostla zhruba o 0,3 °C za dekádu a druhy vymírají více než desetkrát rychleji, než je bezpečné. Pevnina a oceány od průmyslové revoluce pohltily asi polovinu lidských emisí CO₂, pohlcování uhlíku na pevnině však zhruba od roku 2000 stagnuje.

Energetické využití odpadů v Česku loni opět vzrostlo, energie v palivu dosáhla rekordních 5,5 TWh
Energetické využití odpadů a alternativních paliv v České republice v roce 2025 opět vzrostlo. Podle statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu zařízení loni energeticky využila 1,38 milionu tun odpadů a alternativních paliv, což je meziročně o 1,4 % více. Energie obsažená v palivu stoupla o 3,7 % na 5,5 TWh, což je od roku 1989 nejvíce. Zhruba 61 % celkového množství (840 tisíc tun) spálily spalovny komunálního odpadu, jejich hrubá výroba elektřiny vzrostla o 7,6 % na 281 GWh. Cementárny a vápenky využily 406 tisíc tun alternativních paliv a odpadů, o 3,8 % více. Pokles naopak zaznamenaly spalovny průmyslového a nemocničního odpadu i energetický sektor.

Kyselost oceánů za 40 let vzrostla o 17 %, teplo v nich dosáhlo rekordu
Mezi lety 1985 a 2025 vzrostla kyselost světového oceánu zhruba o 17 %. Uvádí to 10. zpráva o stavu oceánů (Ocean State Report), kterou 30. září vydala služba Copernicus Marine Service. Množství tepla uloženého v oceánu v roce 2025 dosáhlo rekordu, přičemž Středozemní a Černé moře zasáhly v roce 2024 rekordní mořské vlny veder s teplotami místy o více než 4,6 °C nad průměrem. Průměrná měsíční rozloha arktického mořského ledu se v letech 1979–2025 zmenšovala zhruba o 490 000 km² za dekádu, tedy přibližně o plochu Španělska. Na asi 5 % plochy oceánu se za poslední tři dekády trvale posunuly sezónní cykly fytoplanktonu.

V EU začal platit zákaz vágních „eko“ tvrzení i uhlíkové neutrality založené na kompenzacích
Od 27. září se v EU uplatňují pravidla směrnice proti greenwashingu (ECGT). Obchodníci už vůči spotřebitelům nesmějí používat obecná tvrzení jako „šetrný k životnímu prostředí“, pokud nedoloží špičkový environmentální profil, například ekoznačením EU. Zakázané je i tvrzení, že výrobek má díky kompenzaci emisí neutrální, snížený či pozitivní dopad na klima. Označení udržitelnosti musí vycházet z certifikace, případně je musí zavést veřejné orgány. Kdo slibuje budoucí environmentální cíle, potřebuje veřejný plán s termíny a zdroji, jehož plnění pravidelně ověřuje nezávislý odborník.

V Dánsku funguje první komerční úložiště CO₂ pod mořem, za osm let má pojmout 2,4 milionu tun
Projekt Greensand Future 18. září v dánském Esbjergu jako první v Evropě slavnostně zahájil provoz plně propojeného řetězce v komerčním měřítku pro zachytávání, přepravu a trvalé ukládání CO₂ pod mořským dnem. Oxid uhličitý z výroby bioplynu v Dánsku a dalších evropských zemích se zkapalní a z přístavu v Esbjergu ho speciální loď převeze k vytěženému ropnému poli Nini West v Severním moři. Tam ho vtlačí do ložiska zhruba 1 800 metrů pod mořským dnem. Během osmi let má úložiště pojmout asi 2,4 milionu tun CO₂. Projekt získal 41 milionů eur z Inovačního fondu EU, který plní výnosy ze systému emisních povolenek.

EU hlásí rekordní ohřev moří a tlak na pobřeží
Evropská komise zveřejnila 30. září desátou zprávu Copernicus o stavu oceánu. Uvádí růst hladiny moře o průměrných 4,2 mm ročně od roku 2012, rekordní mořské vlny veder ve Středozemním a Černém moři a pokles arktického ledu o asi 490 tisíc km² za dekádu v letech 1979–2025. Zhruba 60 % arktické pobřežní infrastruktury je kvůli erozi a růstu hladiny zranitelných. Pro firmy je to důležitý signál fyzických klimatických rizik pro logistiku, pobřežní aktiva, pojištění, rybolov a dodavatelské řetězce. Zdroj: Evropská komise.

EU zpřísnila pravidla proti greenwashingu
Od 28. září 2026 se v EU uplatňuje směrnice o posílení postavení spotřebitelů pro zelenou transformaci (ECGT). Firmy nesmějí používat obecná tvrzení jako „šetrný k životnímu prostředí“ nebo „biologicky rozložitelný“ bez důkazů, označení udržitelnosti musí stát na certifikaci či veřejném systému a uhlíkově neutrální tvrzení nesmí být založena jen na kompenzacích. Budoucí klimatické sliby vyžadují veřejný, financovaný plán s termíny a nezávislé ověření. Dopadá hlavně na marketing, produktové informace a compliance.

Německo chce konec fosilních paliv do 2045
Německo 24. září zveřejnilo plán ukončit využívání uhlí, ropy a plynu nejpozději do roku 2045. Podíl OZE na výrobě elektřiny má vzrůst z 55 % na 80 % do roku 2030, uhlí má skončit do 2038; plán počítá s rozvojem sítí, vodíkem, elektromobilitou, tepelnými čerpadly a elektrifikací průmyslu. Firmy musí počítat s rychlejší změnou energetického mixu, investicemi a dopady ETS a CBAM na konkurenceschopnost.