Ochrana přírody se stává neodmyslitelnou součástí diskuse o budoucnosti podnikání. Debata s názvem „Biodiverzita a byznys: znát svůj dopad a snižovat rizika podnikání“ přinesla řadu inspirativních myšlenek a konkrétních zkušeností od odborníků na ochranu životního prostředí i lídrů byznysu. Akci organizovali Asociace udržitelného podnikání, CSRD.cz a projekt ESG v praxi, partnery akce byl T-Mobile, JRD a Magenta Experience Center.
Obnova přírody je novou dekarbonizací
Klíčovým tématem se stala měřitelnost a dostupnost dat o biodiverzitě. Zatímco umíme srovnávat biodiverzitu různých ekosystémů, chybí jasné metriky pro měření dopadů jednotlivých firem. „Obnova přírody je novou dekarbonizací,“ zaznělo mimo jiné v úvodním vystoupení Vojtěcha Koteckého z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. „Česká krajina přichází o rozmanitost. Stává se jednotvárnou. Chybí v ní mozaika přírodních biotopů. Z polí vymizely drobné meze, remízky a cesty; pěstujeme monotónní lesy tvořené stromy stejného druhu a stejného věku; zmizely skoro všechny mokřady; řeky jsou kanalizované. Proto z krajiny mizí živá příroda a zároveň špatně zadržuje vodu,“ přibližuje Kotecký největší problém české krajiny.
Firmy se budou muset v příštích letech spoléhat na nepřímé ukazatele, ale investice do projektů podporujících biodiverzitu se jim dlouhodobě vyplatí. „Starost o živou přírodu máme asi hlavně proto, že je součástí našeho domova, utváří náš svět a patří k našemu společnému dědictví. Nicméně více a více zjišťujeme, že na biodiverzitě závisí také ekonomika – úrodná půda, zdravé lesy nebo služby jako opylování nebo ochrana před škůdci. Rozmanitost přírody je podmínkou produktivní krajiny,“ vysvětluje Kotecký.
Udržitelný přístup je nutné zákazníkům usnadnit. A nemusí to být nákladné
Jan Řežáb z JRD upozornil v diskusi na důležitost změny v myšlení firem. „Máme všechny možnosti, jak přírodu chránit, ale je to o změně mindsetu,“ řekl s odkazem na projekt vzorové fotovoltaické elektrárny, kde firma zkoumá, jak vytvářet koridory pro drobnou zvěř a spravovat přírodní prostředí v okolí technologických zařízení. JRD zároveň razí myšlenku, že je třeba udržitelný přístup zákazníkům co nejvíce usnadnit. I proto založila například vlastní lesní školku, aby svým zákazníkům v rámci projektů poskytla kvalitní zeleň z ověřených zdrojů. Udržitelná řešení navíc nemusí být podle Řežába nákladnější. Velkou roli v přístupu firmy má samozřejmě příklad vedení a práce se zaměstnanci.
Kvůli špatnému stavu půdy čelíme stále větším škodám
Dalším palčivým tématem, které otevřel Václav Kurel z Carboneg, je degradace půdy. Stav půdy podle Kurela dosud řeší jen málokdo, přitom půda degraduje, nezadržuje vodu, chybí v ní bakterie i houby, které by vodu zadržovaly. „Je to o prevenci škod. Škody na biodiverzitě způsobují obrovské dopady pro nás všechny. Stát, obce a další velcí vlastníci půdy její stav neřeší. Ani pojišťovny a přitom právě ony budou muset nést finanční následky,“ zdůraznil Kurel. Příkladem jsou podle Kurela i povodně, ke kterým v Česku dochází, a které budou právě kvůli špatnému stavu půdy způsobovat stále větší škody.
Vladimír Zdražil přiblížil publiku některé z projektů, které realizuje Česká zemědělská univerzita. Jedním z nich je tzv. Chytrá krajina, kde ČZU pomocí digitálních technologií monitoruje krajinu a stav vody v lokalitě Amálie. Systém je digitalizovaný a sběr dat může probíhat kontinuálně. I zdánlivě jednoduchý projekt jako je zelená střecha budovy, vyžaduje monitorování a vyhodnocení, aby správně fungoval. Zdražil ale zdůraznil především nutnost komplexního přístupu: „Smysl dávají komplexní opatření, ne jen dílčí hezké drobnosti.“
Musíme přestat vyvážet problémy a podívat se na celý dodavatelsko odběratelský řetězec
Závěrečný panel přinesl i pohled na globální regulace. Romana Jungwirth Březovská představila Kchun-mingsko-montrealský rámec pro biologickou rozmanitost z roku 2022. Ten byl po čtyřletém vyjednávání přijat v kanadském Montrealu na patnáctém zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP 15). Rámec mimo jiné zavazuje k ochraně 30 % světové krajiny do roku 2030. „Příběh biodiverzity a klimatu je ve skutečnosti velmi podobný, úmluva o biologické rozmanitosti existuje už od roku 1992. Klima se ale hnalo snadněji dopředu, protože máme konkrétní cíl, konkrétní číslo. V biodiverzitě zatím tápeme,“ uvedla Jungwirth Březovská. Klíčové je podle ní právě i zapojení firemního sektoru.
Na evropské úrovni byl přijat zákon o obnově přírody (Nature Restoration Law, který přináší velmi konkrétní cíle v oblasti obnovy ochrany přírody (více jsme o zákoně psali například zde). Strahinja Mladenovic z poradenské společnosti EY upozornil, že právě tyto nové povinnosti budou mít velký vliv i na strategii firem. „Musíme přestat vyvážet problémy, ale podívat se na celý dodavatelsko odběratelský řetězec,“ vyzval Mladenovic. Tomu pomůže i nová legislativa v boji proti odlesňování EUDR. Ta se zaměřuje na sedm konkrétních komodit (skot, kakao, káva, palma olejná, kaučuk, sója a dřevo), jejichž produkce má zásadní vliv na stav přírody. EY navíc vyvíjí vlastní nástroj s využitím metodiky LEAP, který v budoucnu pomůže firmám měřit jejich dopady.
Zemědělství a stavebnictví jako klíčové sektory
Z pohledu bank jsou klíčovými odvětvími pro oblast biodiverzity zemědělství a stavebnictví. Pro detailní hodnocení ale banky zatím nemají, podle Blanky Beranové z ČSOB, detailní metodiku. „Zatím se snažíme situaci zmapovat i pro nás a klientů se dotazujeme, zajímáme se například, jestli mají firmy registrační číslo v rámci EU DR. Sami jsme především bankéři, ale snažíme se pro klienty budovat poradenství v ESG a maximálně podporovat edukaci,“ vysvětluje Beranová.
Problém tkví často v nedostatku či nízké granularitě dostupných dat. Podle Beranové budou banky do budoucna potřebovat mnohem podrobnější hodnocení a dostupná lokální data, která zatím nejsou k dispozici. A pokud ano, aktéři jako právě banky k nim nemají přístup.
Více jsme o tématu biodiverzity psali také v těchto článcích:
Řešení ztráty biodiverzity je nedílnou součástí rámců ESG
Biodiverzita ovlivňuje život jednotlivců i firem, závisí na ní až 50 % světového HDP
Foto: Petr Matoušek