Směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti (CSRD) dopadá v letošním roce zatím jen na omezený počet firem, které již v minulosti nefinanční informace dle evropské legislativy vykazovaly. Tyto firmy budou v roce 2025 reportovat údaje za rok 2024 podle standardů ESRS. V roce 2026 ale musí své nefinanční informace vykázat mnohem větší skupina firem, v České republice se jedná přibližně o dalších 1 900 firem.
Zda se na firmu povinnost vztahuje, musí posoudit dle svých údajů každá z firem sama. Vodítkem jsou tři kritéria – pokud firma splňuje alespoň dvě z nich k rozvahovému dni za dvě po sobě jdoucí účetní období, má povinnost zprávu o udržitelnosti vydávat. Kritéria jsou následující:
- Bilanční suma vyšší než 25 mil. EUR,
- čistý obrat přesahující 50 mil. EUR,
- průměrný počet zaměstnanců vyšší než 250.
Pokud firma splní alespoň dvě ze tří výše uvedených podmínek, bude mít povinnost vykazovat informace týkající se udržitelnosti od roku 2026 za rok 2025. Pravidla vykazování stanovuje evropská směrnice CSRD, částečně implementovaná do zákona o účetnictví (§ 32f až § 32l zákona č. 563/1991 Sb.). V následujících letech bude ale vykazování povinné i pro další skupiny firem včetně zjednodušeného vykazování pro malé a střední podniky nebo firmy mimo EU.
Začněte stanovením odpovědnosti a cílů
Ze všeho nejdříve si stanovte odpovědnosti za řízení udržitelnosti ve vlastní firmě. Slaďte se s vedením firmy a stanovte interní role před zahájením procesu reportingu udržitelnosti. Velmi důležitá je identifikace uživatelů zprávy a také určení cílové skupiny, pro kterou je report určen. Kromě splnění zákonných požadavků zvažte, čeho ještě chcete touto zprávou dosáhnout. Chcete demonstrovat svůj pokrok v oblasti udržitelnosti nebo v konkrétních cílech nebo reagovat na obavy investorů? Součástí této fáze přípravy na reporting je několik vzájemně propojených dílčích analýz, zejména analýza dvojí materiality a GAP analýza. Počítejte s přibližně 3–4 měsíci příprav a analýz, než budete moci přejít do fáze sběru dat.
Analýza dvojí materiality ukáže, na které oblasti se zaměřit
Analýza dvojí materiality (neboli analýza dvojí významnosti) vám pomůže identifikovat, které environmentální, sociální a správní problémy (témata udržitelnosti) jsou nejdůležitější pro vaše podnikání. Tímto způsobem získáte jasnější představu o tom, na které oblasti se zaměřit. Proč „dvojí materialita“? Protože zohledňuje dvě perspektivy: finanční materialitu (analýza rizik a příležitostí, které představuje vnější prostředí pro firmu) a dopadovou materialitu (analýza dopadů činností firmy do vnějšího světa).
Jak začít? Nejprve důkladně zmapujte oblasti aktivit společnosti a její obchodní vztahy. Patří sem zejména analýzy podnikového plánu, obchodní strategie, finančních výkazů a dalších informací poskytovaných investorům, analýza činností podniku, analýza nabídky produktů a služeb, analýza a zmapování relevantního právního a regulačního prostředí podniku a analýza konkurenční prostředí, ve kterém se firma pohybuje. Velmi důležité je získání přehledu v obchodních vztazích podniku a hodnotovém řetězci, včetně typu a povahy obchodních vztahů. Hodnotový řetězec zahrnuje každý krok procesu, kterým firma prochází, aby vytvořila svůj produkt či službu – od počáteční myšlenky a návrhu až po poprodejní servis. Podrobný návod k analýze hodnotového řetězce poskytuje průvodce EFRAG IG2.
Dialog stakeholderů pomůže definovat významná témata
Zapojte zúčastněné strany (stakeholdery) provedením tzv. stakeholder dialogu. Takovýto dialog pomáhá při definování významných témat tím, že poskytuje různé perspektivy a zkušenosti, které mohou být pro organizaci cenné. Nejdůležitější je výběr správných stakeholderů. Jde o to skutečně porozumět tomu, jaký význam mají jednotlivé zainteresované strany. Toto zadání pravděpodobně nebude dokonalé v prvním roce, a proto se bude v průběhu let měnit. Důležité, stejně jako u všech otázek udržitelnosti, je zahájit dialog a začít jednat. Zapojení zúčastněných stran představuje ústřední bod hodnocení materiálních témat a procesu náležité péče organizace v oblasti udržitelnosti. Proto výsledky stakeholder dialogu jasně komunikujte, včetně popisu použitého postupu a metod zapojení zúčastněných stran.
Stakeholdeři jsou jednotlivci nebo skupiny lidí, kterých se aktivity vaší firmy potenciálně a skutečně dotýkají a/nebo je mohou ovlivnit – dozorčí rady, akcionáři, dceřiné společnosti, zaměstnanci, obchodní partneři, dodavatelé, speditéři, nevládní organizace, banky, pojišťovny, maloobchodníci, spotřebitelé, místní úřady apod.
Uskutečnit dialog stakeholderů lze provést formou online průzkumů, osobních rozhovorů, případně workshopu. Je na vás, jak dalece chcete zapojit stakeholdery. Zkušenosti ukazují, že formáty s příležitostmi pro osobní výměnu informací poskytují mnohem vyšší hustotu informací než online průzkum.
Stakeholdery zapojte i do dalšího kroku – hodnocení skutečných a potenciálních dopadů, rizik a příležitostí (tzv. IROs), které se týkají environmentálních, sociálních a správních záležitostí ve vlastních operacích a v hodnotovém řetězci. Jako seznam témat pro posouzení dopadů, rizik a příležitostí můžete využít seznamy témat uvedené v tabulkách níže (ESRS 1 AR16) nebo seznam datových bodů (EFRAG IG 3).
Seznam témat samozřejmě můžete doplnit o vlastní specifické body. Ty mohou vycházet z interních procesů (například due diligence, řízení rizik nebo mechanismy stížností) nebo z externích zdrojů – z analýz a průzkumů provedených na začátku této fáze.
Přehled témat ESRS:
U každého tématu v seznamu posuďte významnost dopadů, finančních rizik a příležitostí
Posouzení významnosti dopadů ESRS vyžaduje, aby podniky používaly objektivní kritéria s použitím vhodných kvantitativních a/nebo kvalitativních prahových hodnot. Ty jsou založeny na závažnosti u skutečných a pravděpodobnosti u potenciálních dopadů, u negativních dopadů na rozsahu a neodstranitelném charakteru dopadu a pravděpodobnosti výskytu dopadu u skutečných negativních dopadů (více viz ESRS 1, kapitola 3.4).
V dalším kroku posuďte finanční rizika a příležitosti, které stanovená témata udržitelnosti představují. Tyto rizika a příležitosti jsou identifikovány prostřednictvím posouzení finanční významnosti. Jsou posuzovány na základě pravděpodobnosti výskytu a potenciální velikosti jejich finančních účinků v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.
Podrobný návod k posouzení dvojí materiality najdete v dokumentu EFRAG IG1, Materiality Assessment.
GAP analýza dat pomůže určit mezery ve vykazování dat
ESRS přiřazuje ke všem tématům udržitelnosti konkrétní kvalitativní nebo kvantitativní metriky (indikátory). Jakmile díky analýze materiality víte, která témata a které ukazatele (metriky) jsou pro vás významné, přejděte k dalšímu kroku a proveďte tzv. GAP analýzu dat.
Díky GAP analýze dat zjistíte, jestli sbíráte nebo dokážete sbírat a vykazovat všechny požadované ukazatele týkající se daného problému. GAP analýza vám taky umožní posoudit přesnost dat, abyste se ujistili, že splňují požadavky směrnice CSRD. Pro témata „specifická“ pro vaši společnost, která jste do seznamu posuzovaných témat udržitelnosti přidali sami, musíte definovat své vlastní ukazatele.
Pokud má vaše firma nedostatky v procesech nebo schopnostech, je nutné provést celkovou GAP analýzu (nejen GAP analýzu dat), aby byly identifikovány a napraveny všechny potenciální problémy. GAP analýza není formálně povinnou součástí přípravy na reporting podle ESRS, ale je silně doporučována jako nejlepší praxe. Proč? Protože vám pomůže identifikovat mezery mezi současnými praktikami vaší firmy a požadavky CSRD. Tato analýza poskytuje cenný přehled o oblastech, které potřebují zlepšení, a pomáhá zajistit, že vaše zprávy o udržitelnosti budou v souladu s požadovanými standardy. Zahrnuje posouzení všech aspektů vaší organizace, které by měly být v souladu se CSRD, včetně procesů, systémů a schopností. GAP analýza není izolovaným úkolem, ale je úzce provázána s analýzou materiality.
Zdroje:
- Komora auditorů (nedatováno). Pro koho je povinný nefinanční reporting [online; cit. 2024-11-12]. Dostupné z https://www.kacr.cz/pro-koho-je-povinny-nefinancni-reporting
- Frank Bold Advisory, Deloitte, BCPP (2023). Příručka pro vykazování udržitelnosti [online; cit. 2024-1-12]. Dostupné z https://www.fbadvokati.cz/cs/clanky/9031-prvni-uceleny-navod-na-esg-reporting-frank-bold-vytvoril-unikatni-guidelines
- Position Green (2024). Key takeaways from the first ESRS-aligned statements [online; cit. 2024-11-4]. Dostupné z https://www.positiongreen.com/insights/webinars/more-key-takeaways-from-the-first-esrs-aligned-sustainability-statements/
- Terra Institute (nedatováno). The stakeholder dialog as an essential tool [online; cit. 2024-11-8]. Dostupné z https://terra-institute.eu/en/the-stakeholder-dialog-as-an-essential-tool/
- Flagship (2024). ESG Guide Series [online; cit. 2024-11-4]. Dostupné z https://flagshipimpact.com/news-cz/#!/tfeeds/341259843061/c/ESG%20Guide%20Series