Analýzy

Většina vodíku pochází z fosilních paliv, do budoucna bude ale zeleným palivem

Vodík doplní evropský energetický mix. Do roku 2030 ho chce Evropa produkovat až deset milionů tun, a to s minimálními emisemi. V polovině února byla schválena státní podpora pro vodíkové projekty až ve výši 6,9 miliard eur v sedmi evropských zemích, Česko mezi nimi nicméně chybí. Tradičně uhelné české regiony ale sází na vodík jako na technologii, která může pomoci rozvoji obnovitelných zdrojů: na Ústecku vzniká vodíková laboratoř, v Moravskoslezském kraji pak první „vodíkové údolí”. Globálnímu vodíkovému trhu ale dominuje Čína, která se soustředí na praktické využití a má zároveň největší instalovanou kapacitu elektrolyzérů na světě.
Přečíst článek

Seriál „Diverzita“: Díl 1. – Co říkají data o diverzitě v Česku a v Evropě

Rozdíl mezi platy českých mužů a žen se dlouhodobě drží na dvouciferných číslech, momentálně činí 17,9 %. Počet žen s terciárním vzděláním přitom muže převyšuje a přesto se ženy do vedoucích pozic dostanou málokdy. Platové rozdíly a zastoupení ovšem nejsou jediným problémem, který firmy v rámci diverzity řeší. Od letošního roku některé z nich budou muset sledovat a reportovat také zastoupení žen ve vedení firem, postoj k LGBTQ+ komunitě či hendikepovaným. Případně jim nezbyde než své standardy upravit tak, aby vyhovovaly nastaveným pravidlům. Co vše zatím uvádějí a sledují ESG reporty velkých českých firem? A jak lze upravit firemní kulturu pro prospěch vašich zaměstnanců?
Přečíst článek

Přeprava zemního plynu přes oceán do Česka produkuje více než 100násobek emisí oproti přepravě uhlí

Při dopravě amerického zemního plynu do Česka vznikne přibližně 132 g CO2e na přepravený kilogram plynu, zatímco při dopravě kila uhlí do české elektrárny unikne do atmosféry 0,2–9 g CO2e, tedy více než 100krát méně. Dopravu a těžbu plynu navíc doprovází úniky, podle některých odhadů totiž do ovzduší uniká až desetina celkově vytěženého zemního plynu, přičemž se jedná o metan, který má z hlediska skleníkového efektu mnohonásobně horší dopad než oxid uhličitý. Naopak při spalování více emisí produkuje uhlí. Z dlouhodobého hlediska se jako nejlepší volba jeví mix obnovitelných zdrojů a jádra, kde problém emisí ze spalování odpadá. 
Přečíst článek

LCA vs. uhlíková stopa

Metoda LCA umožňuje zhodnocení potenciálních dopadů produktů a služeb na životní prostředí s ohledem na jejich celý životní cyklus. Dle určitých problémů životního prostředí vyvolaných negativními projevy produktů či služeb je na základě metodiky využívané rozdělení do tzv. kategorií dopadu. Jednou z významných kategorií dopadu jsou změny klimatu, jejichž výstupy jsou známé především pod názvem „uhlíková stopa”.
Přečíst článek

Češi nejčastěji třídí odpad a kupují úsporné spotřebiče. V dalších udržitelných aktivitách brání pragmatismus

Udržitelnost pro Čechy v praxi znamená zejména třídění odpadu a šetření energií. Obojí se týká více než 70 % české populace, vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos. Ostatním činnostem se věnují již podstatně méně, a to zejména kvůli neochotě nebo nemožnosti snížit si svůj komfort či zvýšit výdaje. Zhruba polovina populace tak spadá do tzv. pohodlné většiny. K tomu přispívá i nízké přesvědčení o osobní odpovědnosti za klimatickou změnu – tu necítí 56 % Čechů, přestože 85 % české populace si problém klimatické změny uvědomuje. Hlubší závazek k udržitelnému životnímu stylu tak pro mnohé stále zůstává vzdáleným ideálem.
Přečíst článek
Odebírat newsletter