Analýzy

Přeprava zemního plynu přes oceán do Česka produkuje více než 100násobek emisí oproti přepravě uhlí
31. 01. 2024
Při dopravě amerického zemního plynu do Česka vznikne přibližně 132 g CO2e na přepravený kilogram plynu, zatímco při dopravě kila uhlí do české elektrárny unikne do atmosféry 0,2–9 g CO2e, tedy více než 100krát méně. Dopravu a těžbu plynu navíc doprovází úniky, podle některých odhadů totiž do ovzduší uniká až desetina celkově vytěženého zemního plynu, přičemž se jedná o metan, který má z hlediska skleníkového efektu mnohonásobně horší dopad než oxid uhličitý. Naopak při spalování více emisí produkuje uhlí. Z dlouhodobého hlediska se jako nejlepší volba jeví mix obnovitelných zdrojů a jádra, kde problém emisí ze spalování odpadá. 
Přečíst článek

LCA vs. uhlíková stopa
23. 01. 2024
Metoda LCA umožňuje zhodnocení potenciálních dopadů produktů a služeb na životní prostředí s ohledem na jejich celý životní cyklus. Dle určitých problémů životního prostředí vyvolaných negativními projevy produktů či služeb je na základě metodiky využívané rozdělení do tzv. kategorií dopadu. Jednou z významných kategorií dopadu jsou změny klimatu, jejichž výstupy jsou známé především pod názvem „uhlíková stopa”.
Přečíst článek

Češi nejčastěji třídí odpad a kupují úsporné spotřebiče. V dalších udržitelných aktivitách brání pragmatismus
11. 01. 2024
Udržitelnost pro Čechy v praxi znamená zejména třídění odpadu a šetření energií. Obojí se týká více než 70 % české populace, vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos. Ostatním činnostem se věnují již podstatně méně, a to zejména kvůli neochotě nebo nemožnosti snížit si svůj komfort či zvýšit výdaje. Zhruba polovina populace tak spadá do tzv. pohodlné většiny. K tomu přispívá i nízké přesvědčení o osobní odpovědnosti za klimatickou změnu – tu necítí 56 % Čechů, přestože 85 % české populace si problém klimatické změny uvědomuje. Hlubší závazek k udržitelnému životnímu stylu tak pro mnohé stále zůstává vzdáleným ideálem.
Přečíst článek

Nejvíce energie v EU vyprodukuje jádro, největší instalovaný výkon přitom připadá na větrné elektrárny
18. 12. 2023
Česká vláda v říjnu schválila národní klimaticko-energetický plán. Podle toho má podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě do roku 2030 stoupnout ze současných 18 % na 30 %. Vláda také potvrdila odklon od uhlí do roku 2033. Aby zůstaly členské státy EU v souladu s celounijními dekarbonizačními cíli, musejí zásadně transformovat svůj energetický mix a udělat z „čistých“ zdrojů pilíře nové energetiky. To je i v souladu se závazky států, které se účastnily klimatické konference COP 28. Jaké výhody a nevýhody s sebou jednotlivé zdroje energie přinášejí, porovnává Evropa v datech na základě několika vybraných aspektů, jako jsou technické parametry nebo společenské a environmentální dopady. Fosilní zdroje, které se umisťují nejhůře ohledně produkce emisí, naopak představují snadno řiditelnou jistotu, podobně jako biomasa, která je ale extrémně náročná na spotřebu vody.
Přečíst článek
Odebírat newsletter