V roce 2021 se celosvětově prodalo přes 1,43 miliard chytrých telefonů. Pro lepší představu – to je, jako by si 18 % veškeré lidské populace vloni koupilo nový mobil. Až do propuknutí pandemie prodeje stabilně rostly, ale s příchodem covidu se propadly o 12 %. Útlum nicméně trval jen rok a už vloni se počty prodaných mobilních zařízení s operačním systémem začaly opět přibližovat předpandemickému stavu. V Česku je však situace podle největšího prodejce elektroniky opačná. „V covidových letech jsme zaznamenali nárůst v počtu prodaných kusů o 15 %. V loňském roce se nám podařilo tento trend udržet. I přes nepříznivou situaci, válku na Ukrajině, inflaci a energetickou krizi se nám podařilo navýšit počty prodaných kusů. V současné době je kategorie IT a mobilních telefonů jednou z nejvíce rostoucích složek našeho sortimentu, a to i přes jejich rostoucí cenu,“ vysvětluje Tomáš Račák, provozní ředitel společnosti DATART.
Nový mobil každé tři roky
Vlastní mobilní telefon má 98,8 % Čechů z každé věkové kategorie starší 16 let. Tak silné prostoupení mobilních telefonů českou populací však znamená, že poměrně často utrácíme za nová zařízení. „Lidé mobily obměňují velmi často, dle našich odhadů asi každé 3 až 3,5 roku,“ vysvětluje Miloš Polák z projektu REMOBIL, který se specializuje na recyklaci mobilních telefonů. Podle šéfa mobilní divize Samsung Tomáše Balíka z rozhovoru pro Seznam Zprávy Češi za nové telefony utratí až 27 miliard korun ročně. Denně se v Česku prodá na 8,5 tisíce telefonů, přičemž jejich průměrná cena činí 8 800 Kč.
Ne vždy si ale nový telefon pořizujeme kvůli tomu, že nám ten předchozí přestal fungovat, nebo jsme ho ztratili. Jak v tu chvíli naložit se starým zařízením? Podle studie uskutečněné v Polsku si až 80 % lidí schraňuje své staré telefony. „Nejopatrnější“ je v tomto ohledu nejmladší kategorie ve věku 19–25 let. Svých starých či nepoužívaných telefonů se nezbavuje víc než 96 % mladých Poláků. V Česku sice podobná studie neproběhla, ale dá se předpokládat, že je zde situace podobná.
Většina Čechů si vysloužilá zařízení nechává ve svých šuplících takzvaně „pro strýčka příhodu“. Podle průzkumu projektu REMOBIL si je do šuplíku odkládá na 44 % Pražanů a celkově se Čechům práší na 12 milionů nepoužívaných mobilů. Nejlepší a nejudržitelnější řešení přitom velmi často leží v recyklaci, ke které se však velká část společnosti nechce uchýlit.
Zpátky se operátorům vrací méně než 1 % zařízení
Recyklaci poskytují i mobilní operátoři, jak říká Martin Orgoník, ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti v T-Mobile: „Vzhledem k tomu, že staré a vysloužilé telefony našich zákazníků považujeme i za svoji zodpovědnost, ve všech našich prodejnách je možné nadbytečné mobily odevzdat a my následně zařídíme jejich recyklaci. Nyní se nám takto vrací jen malé množství zařízení. Informovanost o problematice elektroodpadu, recyklaci a ekologické stopě výroby elektrozařízení i o tom, kde všude je možné vysloužilé zařízení odevzdat, je totiž z naší zkušenosti velmi nízká. Přes naše prodejny se nám tak k recyklaci vrací méně než 1 % prodaných mobilů.“ Podle dat Deutsche Telekom však nejde jen o problém České republiky. Shromažďování nevyužívaných zařízení v domácnostech je zvykem v podstatě všech 36 světových zemích, kde společnost působí. „Proto se nyní hodláme na tento problém více soustředit a zvyšovat povědomí o tom, co dělat se zařízením potom, co doslouží,“ vysvětluje Martin Orgoník. T-Mobile proto letos spouští osvětovou kampaní s názvem Zrecyklujtel.
„Problém je v tom, že mobil je velmi drobné zařízení. Zároveň bylo při nákupu často poměrně drahé,“ doplňuje Miloš Polák. „Někdo má k mobilu vztah, někdo neví, jak smazat všechna data. To jsou všechno fakta, která způsobují skladování mobilů v šuplíku. Tím, jak je to drobné zařízení, hrozí, že mobil nakonec skončí ve směsném odpadu a pak na skládce. Míru mobilů, které se dostanou k recyklaci, odhadujeme na 10 až 15 %.“ V říjnu mohli Češi využít například i speciální kampaně REMOBIL s názvem 100 gramů pro přírodu. V rámci této kampaně mohli odevzdávat své staré telefony na pobočkách Zásilkovny, která je poté předala REMOBIL k recyklaci.
Na každého Čecha ročně připadá 15,7 kg elektronického odpadu
Neustálé pořizování nových telefonů s sebou nese nejen zátěž pro naše peněženky, ale i pro životní prostředí. Mobilní telefony jsou totiž jednou ze základních složek elektronického odpadu. Světová tvorba elektronického odpadu vychází podle dat z roku 2019 na 53,6 megatun (miliarda kilogramů, pozn. red.) materiálu, který by se dal recyklovat a využít znovu. Ve skutečnosti si však tímto procesem projde pouze 17 % vyhozené elektroniky.
„Na každého Čecha připadá celkem 15,7 kilogramů elektronického odpadu ročně a za jediný rok ČR vyprodukuje 11 kilotun elektronického odpadu jen z telefonů a malých IT zařízení, mezi které patří i navigace, kalkulačky, routery či tiskárny,“ osvětluje situaci Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech a CSRD.cz. Ačkoliv je u nás podle Miloše Poláka z REMOBIL podíl zrecyklované elektroniky mnohem vyšší, než je celosvětový průměr (cca 65 %), stále máme v Česku prostor pro zlepšení.
„V domácnostech je stále mnoho vysloužilých spotřebičů, které by mohly být předány k recyklaci – zejména mobilní telefony, staré nabíječky, TV a podobně,“ doplňuje Eva Kykalová ze společnosti Asekol, která má v Česku, Polsku a na Slovensku na starost zpětný odběr elektrozařízení. Asekol za posledních šestnáct let vysbíral i s pomocí červených kontejnerů přes 310 tisíc tun elektroodpadu, přičemž nejvíc tomu bylo teprve vloni, kdy sběr činil 44,6 tisíc tun.
K redukci odpadu přispějí i jednotné nabíječky
Zrecyklovat se dá až 60 % materiálu v mobilních telefonech. V celém procesu se z telefonu nejprve demontuje baterie a pokud se telefon nedá opravit či rozebrat na náhradní díly, putuje do hutě. Získaný plast (přibližně 58 %) se využije energeticky v procesu tavení jako náhrada uhlí, a kovy, kterých je v mobilu zhruba 30 % se zrecyklují. Měď a hliník patří mezi největší složky, z mobilu se však běžně získá i téměř procento lithia, niklu a stopové množství zlata a stříbra. Zbytek materiálu končí ve strusce, která se poté často používá jako stavební materiál.
V některých případech však lze poškozený telefon ještě zachránit bez nutnosti koupě nového zařízení. „Dlouhodobě se nám daří snižovat podíl poškozeného zboží, které není po reklamaci nebo vrácení možné opravit a dále použít. V rámci naší strategie udržitelnosti jsme vybudovali sofistikovanou rekultivační linku, na které takové zboží opravujeme, čistíme a dáváme mu druhý život. Nabízíme je ke koupi za snížené ceny z našich bazarových skladů a ročně takto prodáme zboží v hodnotě přes miliardu korun,“ vysvětluje Tomáš Anděl, provozní ředitel Alza.cz.
Redukci množství elektronického odpadu řeší i Evropská unie, která od roku 2024 zavede povinnost prodeje nových zařízení s jednotnými nabíječkami. Právě vyhozené či nepoužité nabíječky totiž znamenají až 11 tisíc tun elektronického odpadu vytvořeného v EU. Jednotné nabíječky zároveň ušetří i peníze Evropanů, kteří kvůli potřebě různých nabíjecích kabelů ročně zbytečně utratí na 250 milionů eur.
Článek vychází z textu vytvořeného pro Evropu v datech.