Se začátkem roku 2024 přišla i dlouho očekávaná novela energetického zákona, jinak známá také jako Lex OZE II. Ta do českého práva i praxe přináší nové možnosti sdílení elektřiny. Od ledna tohoto roku je tak právně možné zakládat tzv. energetická společenství, která umožní jejich členům společně instalovat a provozovat obnovitelné zdroje elektřiny a především mezi sebou elektřinu sdílet. Na plody sdílení elektřiny si ale zájemci budou muset ještě počkat. Konkrétní podmínky sdílení totiž upravuje vyhláška o pravidlech trhu s elektřinou, která je nyní v konzultačním procesu.
Pro sdílení elektřiny nemusíte zakládat společenství
To zřejmě nejdůležitější, co novela do českého právního řádu přináší, je možnost sdílení elektřiny a to i pro občany, kteří by jinak neměli možnost čerpat výhody vlastních zdrojů. V budoucnu má sdílení elektřiny pomoci diverzifikaci a decentralizaci energetické sítě. Pro běžného spotřebitele to znamená jednak větší soběstačnost a druhak i nižší cenu za elektřinu. Do sdílení se navíc kromě fyzických osob či firem mohou zapojit i obce a ke sdílení elektřiny není nezbytně nutné zakládat energetická společenství.
Sdílení je možné ve třech hlavních oblastech:
- Sdílení elektřiny v rámci bytového domu
- Sdílení elektřiny mezi maximálně 11 „aktivními zákazníky“
- Sdílení v rámci energetického společenství nebo společenství pro obnovitelné zdroje
Co přináší LEX OZE II?
- Definice a podmínky založení energetického společenství (platné již od 1. 1. 2024)
- Možnost sdílení elektřiny (bude možné od 1. 7. 2024, praktické aspekty budou řešit prováděcí vyhlášky)
- Práva a povinnosti energetických společenství
Novela energetického zákona tzv. Lex OZE II je dostupná zde
Jakou formu sdílení elektřiny zvolit?
Nejjednodušší cestou je sdílení elektřiny v rámci bytového domu. Úspora zde může být výrazná – spotřebitelé čerpají elektřinu z obnovitelných zdrojů, v podmínkách Česka nejčastěji solárních, a navíc odpadá povinnost platit distribuční poplatky. Konkrétním příkladem může být využití elektřiny ze solárních panelů na střeše domu ve sdílených prostorách nebo pro provoz výtahu. Regulovaná část platby za elektřinu tvoří dle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) pro rok 2024 21 % až téměř 40 % podle hladiny napětí, na které se odběratel pohybuje. O tom, z čeho se skládá cena elektřiny, jsme psali více zde. Tento způsob sdílení elektřiny funguje už od minulého roku.
Další možností je sdílení elektřiny mezi aktivními zákazníky. Sem spadá i často zmiňovaná možnost sdílet elektřinu v rámci rodiny nebo třeba „posílat“ elektřinu vyrobenou solárními panely na chatě do městského bytu. Elektřinu ale takto mohou sdílet například i sousedé v ulici. Tato možnost sdílení je méně výhodná než v rámci bytových domů, účastníci totiž stále musí platit distribuční poplatky. Jak se mezi sebou ale dohodnou na platbě za samotnou silovou elektřinu, už je na nich. Skupina může zahrnovat nejvýše 11 členů, resp. registračních čísel předávacích míst.
Administrativně nejnáročnější možností sdílení elektřiny je založení společenství. To vyžaduje právní subjektivitu a samozřejmě dodržování podmínek fungování společenství. Může být ale zajímavou volbou například v rámci obcí. Ani zde neodpadá povinnost platit distribuční poplatky a společenství navíc musí najít finance na svůj vlastní provoz. Pojí se s tím ale i další pravidla. společenství například může sdílet jen elektřinu, kterou vyrobilo a žádný člen společenství nesmí mít při rozhodování více než 10 % hlasovacích práv.
Co nabídne komunitní energetika firmám?
Firmám může současná podoba komunitní energetiky nabídnout například možnost sdílet část výroby ze svých obnovitelných zdrojů s ostatními spotřebiteli – obyvateli v rámci obce nebo i ze vzdálenějších míst. S komunitní energetikou má zkušenosti sousední Rakousko, Česku už vznikají první energetická družstva kolem zemědělských podniků. „V Rakousku funguje tento model na téměř mikro-komunitní úrovni, kdy si v mobilní aplikaci člověk zvolí, kolik energie chce odebírat z místní pekárny a kolik z autoservisu – třeba podle toho, jakou má s danými firmami a lidmi v nich osobní zkušenost,“ popisuje Simona Labudová, výkonná ředitelka společnosti Columbus.
Komunitní energetika se může stát do jisté míry i zaměstnaneckým benefitem „Firmy mohou nabídnout přebytky své energie svým zaměstnancům jako určitý benefit, byť ve stávající podobě komunitní energetiky platí omezení na spotřebu v rámci stejné čtvrthodiny, jako byla vyrobena. Tedy člověk by měl mít pro firmou poskytnutou energii během dne doma dostatečný odběr. Další možností do budoucna je podpořit rozvoj elektromobility tím, že firmy mohou hradit svým zaměstnancům energii v domácích dobíjecích stanicích ze svých energetických přebytků. Už dnes však může firma například vybídnout zájemce z řad fyzických osob k investiční participaci na vybudování nového obnovitelného zdroje s tím, že následně mohou vyrobenou energii odebírat,“ doplňuje Simona Labudová.
Energetická společenství mohou být zajímavou volbou i pro obce. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyhlásilo v prosinci 2023 výzvu k zakládání energetických společenství financovanou z Národního plánu obnovy a s celkovou alokací 98 milionů korun. Do konce ledna 2024, kdy byla výzva ukončena, se přihlásilo celkem 83 zájemců, což podle MŽP ukazuje na velký zájem o komunitní energetiku.
Energetické společenství nebo společenství pro obnovitelné zdroje?
Součástí Lex OZE II je i termín energetické společenství a společenství pro obnovitelné zdroje. Jaký je mezi nimi rozdíl? Tím hlavním je oblast působnosti – energetické společenství se může zabývat pouze elektřinou, naproti tomu rozsah společenství pro obnovitelné zdroje je širší, může se zabývat například i teplem nebo novými technologiemi jako je vodík. Obě společenství nicméně musí mít právní subjektivitu formou spolku, družstva nebo jiné korporace a musí být registrována u Energetického regulačního úřadu. Členy mohou být fyzické osoby, malé nebo střední podniky nebo územní samosprávné celky.
Sousedé mohou sdílet elektřinu i z tepelných čerpadel či biomasy
Komunitní energetika se týká obnovitelných zdrojů elektřiny – solárních a větrných elektráren, biomasy ale například i tepelných čerpadel nebo výroby vodíku prostřednictvím obnovitelných zdrojů. V Českých podmínkách je největší zájem o solární elektrárny a i v případě bytových či rodinných domů jsou nejsnadnějším řešením.
Klíčem k efektivnějšímu využití obnovitelných zdrojů je jejich aktivní řízené propojení se spotřebou nebo akumulací. „Díky propojení zdrojů elektřiny a spotřeby či akumulace je uživatel schopen předem i operativně (automaticky) reagovat na aktuální možnosti dodávky. V okamžiku, kdy je k dispozici levný zdroj energie, například právě z fotovoltaiky, tak může uskutečnit co největší část své spotřeby – ať už přímo nebo například s využitím akumulace. Naopak v okamžiku, kdy levný zdroj není schopen energii dodat, například v noci, kdy fotovoltaika nevyrábí, je výhodné spotřebu blokovat a posunout ji na další dostupný levný slot případně využít akumulovanou energii,“ vysvětluje Radek Fiala, produktový manažer společnosti FLOWBOX.
Strmý nárůst počtu solárních instalací odstartoval v Česku v roce 2022 a v roce 2023 byl dokonce extrémní. Podle dat Solární asociace se v uplynulém roce postavilo na 1 gigawatt nových fotovoltaických elektráren, celkem jich vzniklo skoro 83 tisíc. Nejvíce instalací je aktuálně ve Středočeském kraji.
Maximalizovat užitek ze sdílení pomůže chytré řízení spotřeby
Sdílení elektřiny je možné aplikovat bez dalších změn ve spotřebě. Účinnost všech investic a opatření je ale výrazně nižší, než pokud kromě samotného sdílení elektřiny dokážeme také řídit její spotřebu. Pro maximální využití všech možností, které obnovitelné zdroje energie nabízí, existují inteligentní systémy, které dokážou nejen cíleně zapnout či vypnout jednotlivé spotřebiče či prvky akumulace, ale také získat data z externích zdrojů, například o předpovědi počasí nebo informace o spotových cenách elektřiny.
Pro spotřebitele to v praxi znamená, že systém sám dokáže zapnout spotřebiče ve chvíli, kdy je k dispozici levná elektřina a naopak spotřebu odložit, pokud je elektřiny nedostatek. „Inteligentní řídící systém také musí být schopen zakalkulovat nezbytnou spotřebu a pokud není v tu chvíli k dispozici levná elektřina, použít alespoň slot s nižší než maximální cenou. Ideálním řešením je systém flexibilně programovatelný, který umožní reagovat na vývoj tržních cen. Skutečně pokročilý systém umí koordinovat více jednotlivých spotřebitelů mezi sebou a maximalizovat tak úspory v komunitní energetice. Tohle vše dokáže energetická modulární platforma FLOWBOX,“ dodává Radek Fiala.
Kdy budeme komunitní energetiku reálně využívat?
Současná podoba komunitní energetiky má v tuto chvíli řadu nedostatků a bariér. Chybí totiž navazující vyhlášky – o pravidlech trhu s elektřinou, o vyúčtování a novela vyhlášky o připojení, které by měly by být schváleny v první polovině tohoto roku. „V praxi to znamená, že například vyrobenou elektřinu z jednoho odběrného místa bude možné započítat pro spotřebu na jiném místě (a to v rámci stejných 15 minut) nejdříve v druhé půlce roku 2024. Nebude tak možné například energii vyrobenou na chatě přes den spotřebovat v bytě v jiném kraji večer,“ říká Simona Labudová. Energetický trh ale postrádá i právní rámec pro akumulaci či agregaci flexibility, které jsou pro efektivní fungování energetického trhu nezbytné. Těmi se bude zabývat další dlouho očekávaná novela energetického zákona, tzv. Lex OZE III.
Zatím také chybí tzv. Elektroenergetické datové centrum, které má sloužit pro dynamické rozúčtování energie mezi jednotlivými subjekty. To by mělo vzniknout v roce 2026. Zatím tedy nelze očekávat, že současná podoba komunitní energetiky povede k všeobecné energetické nezávislosti a soběstačnosti – alespoň dokud nevzniknou dostatečně velká společenství s komplexním výrobním mixem a možnostmi akumulace. I tak je ale možnost sdílet elektřinu pozitivním krokem.
V dalším článku se s vámi podělíme o to, jak může příprava na sdílení elektřiny v praxi vypadat.