V Česku klesá podíl lidí ochotných připlatit si za udržitelné potraviny a zboží denní spotřeby. Zatímco v roce 2021 si 23 % Čechů nechtělo připlatit za udržitelné potraviny, vloni tento podíl činil už 28 %. Vyplývá to z nového průzkumu agentury Ipsos s názvem CSR&Reputation Research 2022.
Nejedná se ale o české specifikum: „Ochota českých spotřebitelů připlatit si za zboží, které je udržitelné nebo odpovědné, kulminovala v roce 2019. V posledních letech naplněných bezprostředněji dopadajícími událostmi se zájem, a mnohdy i reálná schopnost zaplatit prémiovou cenu, snižují. Podobný vývoj vidíme i na Slovensku, a zejména v Maďarsku, které se potýká s nejvyšší inflací v regionu. Současně je patrné, že spotřebitelé vnímají udržitelnost produktů stále častěji jako jejich přirozenou součást, nikoli něco, za co by měli platit navíc,“ vysvětluje Tereza Horáková, specialistka Ipsos pro výzkumy z ESG oblasti.
Potraviny v Česku meziročně zdražily o téměř čtvrtinu
Inflace v Maďarsku skutečně předčí zbytek Evropy. Například tamější meziroční zdražování potravin dosáhlo počátkem roku neuvěřitelných 46 %. V Česku se pak jednalo o 24 %, což sice v maďarském kontextu nepůsobí tak závratně, jedním dechem je ale třeba dodat, že inflační cíl ČNB (a tedy „ideální inflace“ podle ČNB) odpovídá 2 %, jak vysvětluje analýza projektu Česko v datech.
Za zmínku stojí, že některé potraviny zdražily takřka na dvojnásobek. Týká se to zejména vajec či cukru, jejichž cena ještě v letošním únoru přesahovala jejich cenu z loňského únoru o více než 90 %. Procentuální nárůst ve vysokých desítkách procent se ale týkal celé řady potravin, jako jsou papriky, mléko či maso.
Mezi zákazníky vzrostl ekonomický pesimismus
Ochotu lidí utrácet spíše než samotná inflace ovlivňuje jejich celkové přesvědčení ve vlastní i celospolečenskou ekonomickou prosperitu. I to nicméně podléhá dynamickému vývoji. Například koncem roku 2022 celkem 18 % Čechů předpokládalo, že se jejich ekonomická situace zlepší. V březnu 2023 tento podíl stoupl už na 24 %, ačkoli se skutečná ekonomická situace lidí příliš nezměnila – spíše si na ni zvykli a přizpůsobili se. Poté ovšem přišel vládní konsolidační balíček a mezi lidmi opět zavládl pesimismus. Z dubnových dat totiž vyplývá, že ekonomické zlepšení očekává opět 18 % Čechů, a naopak zhoršení 35 %, vyplývá to z dat Indexu prosperity Česka a finančního zdraví.
Lidé jsou ochotni připlatit si maximálně 5 % z ceny
Klesající ochota kupovat si prémiové, ale odpovědné produkty se netýká jen potravin. Lidé jsou méně ochotni pořizovat si i udržitelné zboží denní spotřeby. Pokud jde o spotřební elektroniku, za její udržitelnou verzi si odmítá připlatit téměř třetina Čechů.
Podíl lidí ochotných připlatit si za odpovědné zboží však stále převyšuje podíl těch „neochotných”. Většinou ale jako maximální přijatelnou cenu uvádí zvýšenou o 5 %. Taková přirážka by jak v případě potravin, tak zboží denní spotřeby i spotřební elektroniky neodradila zhruba 40 % Čechů. Současně 45 % Čechů stále vnímá společenskou odpovědnost firem jako důležitou a považuje ji za důležitý faktor při výběru zboží a služeb.
Otázkou ale zůstává, jakou váhu mají další faktory, které lidé zvažují, a jaký přehled zákazníci o odpovědném chování firem mají. Jen přibližně 40 % Čechů si totiž dokáže spontánně vybavit nějakou společensky odpovědnou firmu.