Zpět

Metodik jsou stovky, která je ta správná?

Nová směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) o nefinančním reportování vejde dle současných předpokladů v platnost v roce 2024, bude se ale vztahovat už na fiskální rok 2023. V Česku se dotkne více než tisícovky firem, týkat se bude zejména těch s 250 a více zaměstnanci, které budou podle této směrnice povinně reportovat obdobně jako je to u finančních výkazů. Velký význam bude i mít pro podniky, které se budou ucházet o investice nebo úvěry, jelikož ty prokazatelně společensky odpovědnější budou mít při získávání kapitálu určité výhody. Ačkoli se tedy rok 2024 jeví jako vzdálený, s přípravou je nejlépe začít už teď, a to nejen kvůli následnému bezproblémovému „vstupu” do CSRD, ale i kvůli zvýšení konkurenceschopnosti, která se k nefinančnímu reportování a udržitelnému přístupu firem obecně pojí.

Přestože je nefinanční reporting v současnosti velice populárním tématem, je situace v této oblasti poměrně nepřehledná. Paradoxně je to způsobeno tím, že existuje celá řada schémat, podle kterých se např. ESG reporty píší – Ernst & Young napočítali v roce 2020 přes 600 různých reportovacích metodik. Problém tedy není, že by nebylo čeho se při reportingu držet, problém je si z daných standardů vybrat. Další zmatení pochází z časté záměny vizí, politik a standardů, čemuž se věnujeme v jiném článku.

V takové situaci je velice důležité vědět, zda danému reportu věřit, nakolik jsou informace v něm obsažené realistické a do jaké míry se může dokonce jednat o greenwashing. Poměrně dobrá je situace v oblasti výpočtu uhlíkové stopy, kde se postupně prosadily dva hlavní standardy – Greenhouse Gas Protocol (GHG) a normy ISO řady 14000. Jaké jsou hlavní zásady, kterých se při výpočtu uhlíkové stopy držet?

Uhlíková stopa a uhlíkový audit

Normy a standardy na výpočet uhlíkové stopy jsou koncipovány tak, aby kromě uhlíkové stopy jako takové poskytly i doporučení k dekarbonizace založené na datech. Uhlíková stopa je vlastně jenom číslo, které k ničemu není, pokud se s ním nepracuje. Je také dobré trvat na tom, aby byla uhlíková stopa zpracována auditním způsobem, tj. byla kdykoliv ověřitelná, všechny postupy byly zdokumentované. To ostatně požaduje jak GHG Protocol, tak ISO. Firma, která report vytváří, také za své (auditní) výroky ručí. V praxi se bohužel často setkáváme s tím, že zákazník dostane pouze uhlíkovou stopu jako číslo, které je sice spočítáno formálně podle normy, ale norma jako taková vlastně dodržena není, protože chybí jakákoliv diskuze, dokumentace apod.

Jak na certifikaci?

Platí základní pravidlo technické a finanční standardizace: jedna organizace stanovuje pravidla, druhá vytváří report (včetně výpočtů) a třetí verifikuje (certifikuje). Tyto tři role jsou neslučitelné, neměla by je dělat jedna a tatáž organizace. Není možné, aby si firma nebo organizace vytvořila svůj vlastní standard, vytvářela podle něj svým zákazníkům reporty a vystavovala k nim svůj vlastní certifikát. Vyhněte se firmám, které nabízejí zároveň výpočet a jeho certifikaci.

Kdokoliv si samozřejmě může vyvinout svoji metodiku, tj. konkrétní způsob, jak se standardy zachází a jak chápe například některé nejasnosti nebo volitelné požadavky. Zvláště v oblasti uhlíkové stopy se setkáváme s tím, že firma nabídne např. “výpočet uhlíkové stopy podle GHG Protocol ve Scope 1 a 2”, spočítá uhlíkovou stopu (což jsou často dvě čísla, nic víc) a dodá zákazníkovi v rámci tučné, bezobsažné zprávy. To sice není nic proti ničemu, ale jak jsme již psali výše – zákazníkovi to moc nepomůže. Podle standardu (např. GHG Protocol nebo ISO řady 14 000) by měl existovat celý report, nejen uhlíková stopa. Report totiž obsahuje například zdokumentování výpočtu, doporučení pro dekarbonizaci, dekarbonizační strategii atd.

Certifikovaná firma a certifikovaný výpočet

Certifikovaná firma je prověřená nezávislou certifikační autoritou k výkonu určité činnosti, například k výpočtu uhlíkové stopy nebo k vytváření ESG reportů. To zaručuje, že report bude kvalitní a podle zvoleného standardu. Na druhou stranu certifikovaný výpočet je report, který verifikovala (certifikovala) nezávislá autorita, pokud možno registrovaná u Českého institutu pro akreditaci (ČIA). Je třeba mít ale na paměti, že v ČR zatím pro uhlíkovou stopu ani pro ESG není možnost vydávat tzv. akreditované certifikáty, což je nejvyšší forma certifikace dostupná například u technických norem.

Vyznat se ve zmíněných pojmech jako certifikovaná firma, certifikovaný výpočet, verfikující/certfikující autorita může někomu připadat složité, ale oddělení základních rolí v celém procesu je důležité a v praxi, zvláště v technických normách, se velice osvědčila, protože zaručuje jak kvalitní zpracování výpočtu, tak jeho nezávislé posouzení.

Dalším standardům a certfikacím, ať už výše zmíněným standardům pro udržitelný reporting či certifikacím pro udržitelné budovy, se budeme více věnovat v dalších samostatných článcích.

Chcete se zeptat odborníka?

Zanechte nám na sebe kontakt a my se vám ozveme