Sektor staveb patří mezi nejvíce vystavené novým povinnostem v oblasti nefinančního reportingu a požadavky na vykazování emisí skleníkových plynů se tak v posledních letech stávají nedílnou součástí podnikatelských strategií. Budovy mají současně velký potenciál pro úspory – jeho podíl sektoru na globálních emisích CO2 představuje 37 % a současně spotřebuje 34 % vyrobené elektřiny. Ať už jde o vlastnictví a provoz kancelářských budov, dekarbonizaci dodavatelských řetězců, nebo implementaci ESG principů do každodenní praxe, firmám v tomto sektoru jde nejen o plnění legislativních požadavků, ale i o identifikaci nových obchodních příležitostí.
Diskuse na nedávném setkání České rady pro šetrné budovy a poradenské společnosti EY na téma Sektor staveb z pohledu praxe reportingu skleníkových plynů ukázala, jak si s výzvami reportingu a měření uhlíkové stopy poradily konkrétní firmy, i jak se nové povinnosti odrážejí v jejich podnikatelských plánech. „Cílem tohoto semináře bylo nabídnout prostor ke sdílení zkušeností a otevření diskuse – právě ukázkou přístupu konkrétních firem můžeme členům Rady poskytnout vodítko, jak reporting v oblasti stavebnictví efektivně uchopit a začlenit jej do celkové strategie firmy,“ říká Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy s tím, že v obdobných seminářích a sdílení příkladů dobré praxe plánuje Rada pokračovat dlouhodobě. „Našimi aktivitami posilujeme naplnění Vize Nula, tedy stavu, kdy budovy budou mít nulovou zátěž na životní prostředí v celém svém životním cyklu,“ doplňuje Simona Kalvoda.
Pro strategii firmy je klíčové i chování nájemců
Pro majitele budov je zásadní začlenit uhlíkovou stopu do dlouhodobé strategie a pravidelně ji monitorovat. Například u komplexu budov Brumlovka kde se majitel komplexu společnost Passerinvest Group zaměřuje na snížení uhlíkové stopy o 40 % do roku 2030, se ukazuje, že i běžně vykazované údaje, jako spotřeba energie na m², mohou mít zásadní vliv na obchodní strategie. Klíčový faktor zde představuje chování nájemců – pokud nájemci prostor mají zájem chovat se udržitelně a například nakupují záruky původu čisté elektřiny, efektivně se tím snižuje nejen jejich vlastní uhlíková stopa, ale i stopa majitele budovy. Takové příklady ukazují, jak se výkaznictví může stát nástrojem nejen pro samotný reporting, ale i pro řízení udržitelnosti v praxi.
ESG: z nepříjemné povinnosti obchodní výhoda
Radim Koštial z firmy Sipral, jež se specializuje na výrobu specifických fasádních konstrukcí, poukázal na to, že ve Velké Británii, která je z pohledu udržitelnosti lídrem, se z původního odporu k reportingovým povinnostem stala silná obchodní výhoda. Firma, která má v současnosti 85 % obratu právě na britském trhu, se soustředí na snižování uhlíkové stopy, přičemž klade důraz na recyklovatelnost materiálů, zejména hliníku.
Právě hliník představuje pro firmu naprosto klíčový materiál a jeho spotřeba tvoří až 87 % uhlíkové stopy firmy, která se podílela na stavbách jako je pražská Masaryčka nebo kodaňská Amager Bakke, která je spalovnou a zároveň sjezdovkou. Tento přístup nejen že přispívá k udržitelnosti, ale zároveň otevírá nové příležitosti v oblasti výběru materiálů a inovací ve stavebnictví. „Firma si prošla cyklem od vzdoru přes rezignaci. Nakonec jsme udržitelnost začali vnímat jako výhodu a rozhodli se využít ESG jako základ naší strategie. Tu tvoří tři pilíře: Safer, Greener, Smarter,“ popisuje Radim Koštial. „Struktura ESG dává logický rámec tří proudů, které jdou vedle sebe a vzájemně se doplňují. Je to o konkrétních závazcích, cílech a o tom, co konkrétního uděláme pro firmu i lidi,“ dodává.
Vliv ESG na rozhodování investorů v sektoru staveb
V oblasti financování stavebních projektů hraje stále větší roli celkový přístup k ESG. Banky a investoři očekávají stále častěji detailní a transparentní vykazování emisí a udržitelnosti. To následně zvyšuje i tlak na developerské společnosti. Finanční instituce přitom nově uplatňují ESG kritéria nejen pro hodnocení environmentálního dopadu, ale také pro celkovou strategii firmy. „V rámci pracovní skupiny Taxonomie a ESG jsme připravili zásadní dokument nazvaný Společný výklad technických screeningových kritérií EU Taxonomie, který sjednocuje metodiku hodnocení projektů. Dokument je určený jak pro developery, tak pro investory, banky a auditory,“ říká Simona Kalvoda a dodává: „V současné době probíhají jednání se všemi stakeholdery o přijetí tohoto dokumentu jako obecně akceptovatelné metodiky, což by byl z pohledu hodnocení projektů a financování udržitelného stavebnictví obrovský průlom.“
Praktické testy mohou zlepšit hodnocení energetické náročnosti budovy o desítky procent
Společnost Accolade vsadila na modularitu a flexibilitu budov a maximální využití obnovitelných zdrojů energie. „Spravujeme portfolio v osmi zemích, kde často nejsou povinné ani energetické štítky. Legislativa pro průkazy energetické náročnosti vyšla jako nejlepší a nejlépe uchopená pro účely uhlíkového reportingu právě v Česku,“ popisuje Jan Pavlík z Accolade a zároveň doporučuje v budovách provádět praktická měření, tzv. Blower door testy pro optimalizaci energetické náročnosti budov. „Po otestování vychází, že mají naše budovy o 30–40 % lepší hodnocení energetické náročnosti budov než mají v průkazu, někdy se dokonce jedná o násobky. Z hlediska úspor emisí dokážeme tímhle praktickým měřením získat mnohem lepší hodnocení,“ doplňuje Pavlík.
Accolade přitom využívá přímé financování prostřednictvím zelených dluhopisů, tzv. Green Bonds. Tento krok ukazuje, že udržitelnost se nejen stává konkurenční výhodou, ale také důležitým faktorem pro financování.
Jak vypadá budoucnost reportingu v sektoru staveb?
Evropská legislativa, včetně směrnice CSRD a nových standardů pro udržitelnost, přináší konkrétní rámce, které budou mít zásadní dopad na reporting a vykazování emisí ve stavebnictví. Sektor budov je v tomto ohledu na evropské úrovni považován za jeden z nejvíce rozvinutých, což otevírá nové možnosti pro implementaci standardizovaných metodik na národní úrovni. Z pohledu legislativy tedy roste význam standardizace uhlíkových stop i nových regulací v oblasti stavebnictví.
Z analýz poradenské společnosti EY jasně vyplývá dobrá připravenost sektoru staveb. „Ve srovnání s jinými sektory je to dáno zejména díky specifickému postavení z hlediska povolovacích procesů, dohledových postupů, technických norem a nutnosti rychle reagovat na požadavky finančního trhu,“ popisuje Alice Machová, vedoucí partnerka EY. I tak některé výzvy přetrvávají. „Zmiňme například precizaci dat pro výpočet uhlíkové stopy ve Scope 3, nebo praktické výzvy spojené s otázkou, jak s těmito novými, detailnějšími informacemi dál pracovat. Poměrně detailní data, která vstupují do zprávy o udržitelnosti, mohou ve výsledku firmám přinést nové ekonomicko-technické benefity, ať už jde o zvýšení vlastní efektivity, optimalizace risk managementu nebo nalákání nových investorů,“ dodává Machová.
Inspiraci pro bezemisní budovy lze hledat v USA i Británii
Metodiky pro bezemisní budovy už jsou dostupné v USA nebo Velké británii. „Vláda USA vydala velmi dobrou metodiku pro bezemisní budovy, Británie vydala metodiku s jednoduchým postupem, jak se vypořádat s emisními závazky zvlášť pokud nemáte budovy pod provozní kontrolou. V EU stále čekáme, až se metodiky propojí s národními energeticko-klimatickými plány. Mít ale nějakou metodiku by bylo žádoucí a je příležitost i pro Česko, které má řadu dat digitalizovaných a dostupných,“ upozorňuje Jakub Vít z EY.
V Česku je dostupná například studie TOP 15 % energeticky nejúspornějších budov, která vznikla pod záštitou České rady pro šetrné budovy. „Studie TOP 15 % poskytuje návod, jak porovnat energetickou náročnost budovy vůči celému trhu, a dává vodítko, kdo by měl zvážit vylepšení objektů tak, aby splňovaly požadavky udržitelné výstavby definované Taxonomií EU. Rada se účastnila celého procesu revize této studie a definice a postupy hodnocení souladu budov jsme využili i při přípravě souhrnného výkladu taxonomie,“ doplňuje Simona Kalvoda. „Dalším komplexním materiálem, který jsme připravili ve spolupráci se Světovou radou pro šetrné budovy (WGBC) a za podpory Evropské banky pro výzkum a vývoj (EBRD), je Zero Carbon Roadmap. Dokument představuje nejen definici jednotlivých bariér, ale především konkrétních opatření a vytyčení cesty ke klimaticky neutrálním budovám v České republice,“ uzavírá Simona Kalvoda.
Sektor stavebnictví tedy stojí před náročnou, ale i potenciálně výnosnou cestou k dekarbonizaci a udržitelnosti. Jak ukazují příklady z praxe, integrace reportingových nástrojů, energetické efektivity a přístupu k materiálům představují kromě regulatorních požadavků také obchodní příležitosti. Transparentní reporting emisí skleníkových plynů, podpořený legislativními změnami a inovativními přístupy, bude v nadcházejících letech klíčovým faktorem pro udržitelnost celého sektoru budov.