Pro malé a střední podniky je často složité s ESG začít. Jako největší překážku zmiňují nedostatek informací a financí. Obě tyto oblasti byly tématem čtvrteční veřejné debaty, kterou organizoval think tank Glopolis. Podpora bank v oblasti ESG pro malé a střední podniky je pro zelenou transformaci české ekonomiky zásadní. Tyto podniky tvoří v Česku přibližně 40 % HDP, podílejí se na více než polovině českého exportu a na 60 % zaměstnanosti.
Je to právě finanční sektor, kdo „zelené” politiky reálně implementuje, když firmám poskytuje úvěry. „Často jsme první, kdo po nich data o jejich udržitelnosti chce. Firmy obvykle vnímají ESG jako hrozbu, snažíme se jim pomoci se zorientovat a ukázat, že jde o příležitost. Důležité je zasadit udržitelnost do kontextu daného podniku,” uvedla v diskusi Kateřina Špániková, head of ESG and sustainability products Raiffeisenbank. Nutnost osvěty a poskytování ucelených informací jako naprosto zásadní v tuto chvíli vnímají všechny banky. Například Komerční banka provozuje web společně-udržitelně.cz na němž sdílí příklady z praxe – jak firmy k udržitelnosti přistupují, jaké volí financování atd. „Naše cesta k ESG začíná poradenstvím pod hlavičkou KB Advisory, protože informační základna je nepřehledná a široká,” říká Blanka Svobodová, Corporate Segment Tribe Leader Komerční banky.
„Jednou z klíčových otázek v tématu bankovní podpory ESG je, do jaké míry hlavní české banky poskytují podporu cílenou přímo na malé a střední podniky, a ne pouze na velké korporátní klienty. Malé a střední podniky jsou páteří české ekonomiky a zároveň jsou to ony, které potřebují podporu – finanční nebo poradenskou – v zelené transformaci,” vysvětluje Ivan Lukáš, ESG Ambassador Glopolis. „Důvodem, proč jsme debatu zorganizovali, bylo získat zpětnou vazbu na služby poskytované bankami přímo od samotných firem a přijít s nápady, jak tato podpora může být lépe cílená a efektivnější.”
Byznys nemůže být jiný než udržitelný
V panelové diskusi vystoupili zástupci firem Hranipex, Compag, Wienerberger a Biopekárny Zemanka. Shodují se, že za poslední roky se zájem o udržitelná řešení výrazně zvýšil jak u firem samotných, tak i finančních institucí. „V roce 2020 jsme začali vyjednávat o financování projektu bioplynové stanice. Zelený aspekt tehdy nebyl zásadní, takže žádné zvýhodnění banky nenabídly. Pravdou je, že se lépe hledaly kompromisy ve vyjednávání. Dnes je přístup bank výrazně jiný,” popisuje Zuzana Vedralová, jednatelka Compag, jak se zájem bank o udržitelnější řešení v čase proměnil. „Každá firma by měla společenskou odpovědnost vložit do své strategie. Společenská odpovědnost je především mentální společenská změna. Proto bychom od bank očekávali investice do vzdělávání i reklamy,” říká Daniel Nevařil, člen představenstva Hranipex, kterému se informování ze strany finančního sektoru stále nezdá dostatečné a relevantní.
Biopekárna Zemanka jde cestou udržitelnosti už od samotného založení a je tak jedním z příkladů, jak lze udržitelnost a cirkularitu využít při budování byznysu. „Strategie EU implementovat udržitelnost přes banky a investory je skvělá, ale byznys nemůže být jiný než udržitelný. A udržitelný byznys je o dlouhodobém řízení rizik,” vysvětluje majitel biopekárny Jan Zeman. Jeho firma už tři roky vydává report udržitelnosti. „Nenutila nás banka, ani legislativa, byla to vnitřní potřeba řídit proces – dokud neměříte, nemůžete řídit.”
Zelená portfolia bank se budou rozrůstat, nejdůležitejší je ale osvěta
V diskusi zaznívaly otázky na implementaci nefinačního reportingu, sdílení informací a přesvědčování firem o tom, že udržitelnost je obchodní příležitost a téma, které má smysl. Pro malé a střední podniky jsou překážkou velké investice, které jsou s měřením dopadů firmy i nefinančním reportingem spojené. „Firmy čekají, co bude. Nechtějí investovat peníze do něčeho, u čeho neví, zda bude platit za rok nebo za dva. Ta nejistota je úplně validní,“ konstatuje Kateřina Špániková.
Dá se očekávat, že portfolia bank s nabídkou produktů podporujících udržitelné podnikání se budou do budoucna rozrůstat. “Programů je spousta, ale spouštějí se postupně. Někdy chvíli trvá je připravit. Je pravda, že zatím máme hlavně nabídku pro velké firmy, jako například Eurowag, ale chystáme produkty i pro malé firmy, aby pro ně získání úvěru nebylo tak složité,” vysvětluje Blanka Svobodová z Komerční banky. Jedním z prvních kroků ke zjednodušení je například zavedení jednotného ESG dotazníku, na jehož tvorbě se v rámci České bankovní asociace podílely všechny velké banky.
Citace Ivan Lukáš: „Klíčovým závěrem debaty bylo, že firemní udržitelnost je sice momentálně příležitostí, brzy to však bude otázka přežití kvůli tlaku dodavatelského řetězce, bank a zákazníků. Firmy, které ESG neberou vážně tak jdou sami proti sobě a riskují vlastní existenci. Klíčovou je pak také transparentní definice toho, co je a co není zelené, což je předpokladem pro jakoukoli smysluplnou podporu ze strany bank do budoucna.”
Svou roli v podpoře udržitelného podnikání hraje ale i stát. Donedávna jsme z úst čelných představitelů slýchali, že evropská zelená transformace nedává smysl a je třeba od ní odejít. Ale v prostředí velkých firem je to naopak trend, který se nezastaví a propíše se i do nižších pater v rámci dodavatelského řetězce. „Malé a střední podniky si myslí, že se ESG týká jen velkých firem. Ty však budou tato data stále častěji požadovat i od svých dodavatelů. Přes odběratelský řetězec tak potřeba sbírat data dopadne i na menší firmy, které najednou zjistí, že to, jestli dostanou nebo nedostanou zakázku, nebude jen o ceně, ale i o těchto parametrech. Chvíli se bez reportu obejdou možná u bank, ale u dodavatelů rozhodně ne,“ varuje Jan Zeman.