Dvě třetiny Čechů by se v roce 2023 zařadily mezi udržitelné a etické spotřebitele. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos ESG & Reputation Research 2023, podle kterého v této otázce meziročně nedošlo k výraznější změně. Více než polovina Čechů se podle něj udržitelně žít snaží, ale pouze za podmínek, že to pro ně neznamená zásadní zátěž; 19 % by udržitelně žít chtělo, ale není to pro ně praktické. Přistoupit na vyšší náklady a nižší pohodlí je ochotno pouze 14 % respondentů. Průzkum byl provedený na vzorku o velikosti 1055 respondentů.
Že se Češi považují za udržitelné spotřebitele ale nemusí vypovídat o reálném stavu. Jde totiž o tvrzení, pod kterým si každý může představit něco jiného. „Z globálních výzkumů Ipsos vidíme, že spotřebitelé navíc nedokážou správně vyhodnotit skutečný dopad jednotlivých udržitelných aktivit na planetu. Mají tendenci přeceňovat vliv některých činností, jako je například třídění odpadu, a přehlížet vliv jiných, například přechod na veganskou stravu nebo omezení cestování letadlem,“ upozorňuje specialistka agentury Ipsos pro ESG výzkumy Tereza Horáková.
Češi jako nadšenci do třídění odpadu
Zmapování udržitelných aktivit, které Češi reálně dělají, ukázalo, že se nejčastěji věnují právě třídění odpadu, a to až v 74 % případů. Naopak pozice nejméně vykonávaných aktivit připadly s 12 % na využívání energie z obnovitelných zdrojů a s 8 % na nakupování bezobalových potravin. „Oblíbenost třídění odpadů je daná zejména tím, že se jedná o dlouhodobě propagovanou aktivitu, která se postupně zařadila mezi standardně realizované činnosti většiny Čechů a Češek,“ říká ředitel odboru cirkulární ekonomiky a odpadů na ministerstvu životního prostředí (MŽP) Jan Maršák. Zároveň upozorňuje, že kromě třídění je třeba se zaměřit na to, aby se vzniku odpadu předcházelo, třeba i cestou bezobalových obchodů.
Podle MŽP se na obyvatele vytřídí nejvíce bioodpadu, papíru a kovu. U všech komodit je ale prostor pro zlepšení. „Jak dokládají rozbory směsného komunálního odpadu, pořád se v něm nachází velké množství využitelných složek. Je potřeba přidat zejména v třídění bioodpadů, které stále tvoří třetinu směsného komunálního odpadu,“ popisuje Maršák. Pro ministerstvo je do budoucna dále velkou prioritou rozšířená odpovědnost výrobců, kterou lze řešit skrze tzv. kolektivní systémy. V současnosti tento mechanismus řeší významnou část nakládání s odpadními produkty v oblastech, jako jsou elektrozařízení, baterie nebo pneumatiky. „V relativně krátkém časovém horizontu se rozšířená odpovědnost výrobců začne vztahovat i na textil a obuv. MŽP analyzuje i další skupiny výrobků, ve kterých by uplatnění tohoto nástroje mělo pozitivní efekt, například nábytek,“ doplňuje Maršák.
Pozitivní zprávou je, že se ze strany veřejnosti i firem každoročně zvyšuje zájem o účast na zpětných odběrech. To potvrzuje i David Chytil, člen představenstva společnosti REMA Systém, která se zaměřuje na efektivní recyklaci elektrických zařízení a elektroniky. „V REMA Systém vnímáme každoročně rostoucí trend, svědčí o tom i rekordní sběr v roce 2023, kdy jsme vysbírali bezmála 30 tisíc tun elektrozařízení, která byla předána k recyklaci,“ uvádí Chytil. Narůstá také zájem o službu Buď líný, která cílí na fyzické osoby z řad široké veřejnosti. „V rámci projektu evidujeme v roce 2023 nárůst o 20 % oproti roku 2022, a také letošní rok zatím vykazuje růst zájmu o tuto službu,“ říká Chytil. I přes zlepšující se vývoj je podle něj prostor pro zlepšení hlavně v případě malých elektrospotřebičů – od každého obyvatele v Česku se nedostanou k recyklaci přibližně 3 kilogramy drobných elektrozařízení ročně.
Pojem ESG v české společnosti moc nežije
Když dojde na znalost oficiální terminologie v oblasti udržitelnosti firem, Češi skórují hůře než v případě vlastního udržitelného chování. Pouze 4 % Čechů znají pojem ESG dobře a 15 % jej zná spíše zběžně. Celých 60 % dotázaných pak o ESG dosud neslyšelo. Pojmy z oblasti ESG tak zůstávají doménou odborníků a v masové komunikaci je vhodnější je srozumitelně nahrazovat. „Na Slovensku se setkáváme s podobnými výsledky, naopak v Maďarsku je deklarované porozumění tomuto pojmu s 8 % vyšší, a to i mezi staršími generacemi,“ zasazuje české výsledky do středoevropského kontextu Tereza Horáková z agentury Ipsos, a dodává: „To, že lidé pojem ESG neznají, rozhodně neznamená, že je pro ně toto téma vzdálené. Jen o něm mluví běžnou řečí, bez profesního ‚newspeaku‘.“
Ruku v ruce s neznalostí pojmu ESG jde aktivita Čechů ohledně zjišťování informací o odpovědnosti firem. Pouhých 17 % si zjišťuje informace o odpovědnosti firem aktivně, charakteristicky jde spíše o muže, svobodné lidi a jedince do 35 let. Méně respondentů než v roce 2022 se orientuje v tom, které firmy se řadí mezi ty odpovědné. Zatímco předloni byla orientace v daném tématu jednoduchá pro 28 % dotázaných, v roce 2023 se podíl snížil na 23 %. „Za více než desetileté sledování tohoto ukazatele jsme jednoznačně vypozorovali jeho souvislost se společenskými krizemi. V těžkých chvílích, jako byly v poslední době covidová pandemie a začátek války na Ukrajině, lidé věnují výrazně větší pozornost tomu, jak se k situaci firmy postaví a jak se snaží pomáhat. Firmy to navíc také mnohem častěji komunikují. V roce 2023 se z pohledu Čechů situace stabilizovala a jejich pozornost se stočila k jiným tématům – třeba k vysoké inflaci,“ uzavírá Tereza Horáková.