Jaké hlavní trendy působí na proměny na trzích a ve společnosti? V globálním i evropském kontextu to reflektuje studie Ipsos Global Trends 2024. Jako jeden z trendů identifikovala studie klimatickou konvergenci, stav kdy napříč světem dochází ke sbližování postojů ohledně toho, jak důležitá jsou klimatická opatření. Češi se ve studii vyprofilovali jako ze všech sledovaných zemí nejméně otevření, co se týče přechodu na auta s elektrickým pohonem. Zatímco v globálním průměru souhlasilo 58 % respondentů s tvrzením, že je důležité, aby lidé v jejich zemi vyměnili auta se spalovacími motory za elektromobily, hodnota za sledované země EU dosáhla 41 % a Česko s 29 % respondentů skončilo na celkové poslední příčce. Při porovnání s dalšími zahrnutými členy EU vyšli z průzkumu jako podobně skeptičtí také Belgičané, Poláci a Francouzi.
Nedůvěra k elektromobilitě je pro Česko typická, přičemž ji přiživuje zejména plánovaný zákaz prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035. „Ten je mezi Čechy extrémně nepopulární,” zdůrazňuje Martin Philipp z analytického ústavu STEM a dodává, že tématu ve veřejném prostoru nepomáhá ani dosavadní velmi malá praktická zkušenost s elektromobily: „V českém vozovém parku tvoří jen velmi malou část, a to ještě nejčastěji ve velkých městech. Bez osobní zkušenosti se velmi špatně komunikují typické bariéry elektromobility, jako je vyšší cena, dojezd nebo nabíjení.”
Situace se potenciálně může zlepšit postupem času, až budou ceny nových elektromobilů alespoň srovnatelnější s cenami klasických aut a až budou dostupnější také ojetá elektroauta. „Prozatím se ale zdá, že debata je spíše zašpuntovaná, do jisté míry i neracionální,” hodnotí Philipp. Kvůli silným emocím v debatě nepomáhá oblíbenosti elektromobilů ani skutečnost, že jednotlivé konkrétní politiky dekarbonizace, jako je rozvoj OZE nebo investice do recyklace odpadů a související podpora, v Česku napříč veřejností populární jsou. Synergie elektromobilů s OZE přitom může být kvůli ukládání elektřiny v „peaku” výroby potenciálně dobrá, jak doplňuje Philipp.
S masivním rozvojem OZE a nahrazením uhelných a plynových elektráren souhlasí podle dat ústavu STEM z konce roku 2023 dvě třetiny české veřejnosti; Češi tedy nejsou z většiny „klima skeptiky”. Ze stejného průzkumu nicméně také vychází, že 49 % respondentů od evropské strategie Zelené dohody očekává, že pro českou společnost bude znamenat spíše ohrožení než příležitost. „V české debatě se nedaří propojit dekarbonizační kroky s Green Dealem coby zaštiťující nadstavbou. Dnes je Zelená dohoda pro Evropu tématem spíše politickým, než praktickým. Pro velkou část veřejnosti nyní představuje něco nezvládnutého a zpolitizovaného – a tedy ohrožujícího,” popisuje kontext zdánlivě rozporuplných zjištění Martin Philipp.
Pro Čechy je důležitý „end benefit”
Co se týče dalších oblastí souvisejících s klimatem, Češi ze studie Ipsos Global Trends 2024 vycházejí jako pragmatičtí spotřebitelé, pro které je zásadní hlavně kvalita produktu. Takový rys je u nich patrnější než u průměrného respondenta ze zapojených zemí EU nebo také patrnější v porovnání s globálním průměrem. Pragmatičnost nicméně neznamená, že by lidé v tuzemsku byli ke společenské odpovědnosti lhostejní. „Rozhodně nevnímáme, že by pro Čechy nebylo téma udržitelnosti důležité,” podotýká specialistka Ipsos pro ESG výzkumy Tereza Horáková. Na pozadí důrazu na kvalitu produktů je skutečnost, že většina populace nahlíží na produkty a služby z hlediska jejich „end benefitu” – toho, jaký přínos pro ně v roli spotřebitelů mají. „Češi tedy nedávají tolik důraz například na bio suroviny, ale na to, že z nich je vyroben produkt, který je pro jejich zdraví příznivější. Nebo je pro ně důležité, že dobře ušité oblečení z kvalitních materiálů vypadá lépe a vydrží déle v porovnání s nejlevnějšími fast fashion kousky,” vysvětluje Tereza Horáková.
Pragmatický přístup na úkor společenské a environmentální odpovědnosti nezaznamenala u svých klientů ani společnost ČSOB. „Pro úspěch v podnikání je zcela nezbytné mít pragmatický přístup k řešení výzev, nevidíme rozpor mezi pragmatismem a odpovědností. Naši klienti dobře vědí, že jejich podnikání musí včas reagovat na příslušné změny v regulaci. Vedle toho řada našich klientů – bez ohledu na legislativu – přichází s vlastními iniciativami, které posilují udržitelné aspekty v jejich podnikání,” uvádí manažerka udržitelnosti skupiny ČSOB Blanka Beranová s tím, že v souvislosti s novou legislativou související s agendou ESG ČSOB zaznamenala velký zájem klientů o služby dceřiné společnosti ČSOB Advisory při zavádění nově vyžadovaného ESG reportingu.
V Česku si 62 % dotázaných myslí, že firmy nevěnují životnímu prostředí dost pozornosti, ve světě je to 77 %
Ačkoli podle studie Ipsos zůstává tematika dopadů na životní prostředí stále v popředí veřejného zájmu, často ji zastiňují jiná témata, která zrovna rezonují. „V posledních letech šlo o covid, válku na Ukrajině a výrazný nárůst životních nákladů. Klimatická změna je jev, jehož kritickým dopadům není ČR, na rozdíl od jiných částí světa, tak intenzivně vystavena,” vysvětluje Tereza Horáková z agentury Ipsos důvody, proč klesá podíl Čechů, kteří věří, že pokud rychle nezměníme své návyky, povede to k ekologické katastrofě. Zatímco v roce 2021 toho názoru bylo 73 % respondentů, v roce 2024 podíl klesl na 67 %. V aktuálním ročníku se Češi báli klimatické katastrofy méně často než lidé v zahrnutých světových i eurounijních státech. Nicméně jde o proměnlivý stav. „Jakmile dojde k nějaké živelné katastrofě, zejména v bezprostřední blízkosti či s přímým dopadem na ČR, jako jsou povodně nebo tornádo, důraz na toto téma se skokově zvětší. Data, která ukazují pokles, byla sbírána v létě, tedy těsně před letošními povodněmi, které by výsledky výrazně ovlivnily,” upozorňuje Horáková.
Studie Ipsos Global Trends představuje největší veřejný průzkum v historii společnosti Ipsos. Zahrnuje data od více než 50 tisíc respondentů z 50 zemí světa, kterými jsou Argentina, Austrálie, Belgie, Bulharsko, Brazílie, Kanada, Chile, Čína, Kolumbie, Česko, Chorvatsko, Dánsko, Egypt, Filipíny, Francie, Německo, Hong Kong, Jihoafrická republika, Indie, Indonésie, Irsko, Izrael, Itálie, Japonsko, Keňa, Malajsie, Mexiko, Maroko, Nizozemí, Nový Zéland, Nigérie, Pákistán, Peru, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Saúdská Arábie, Singapur, Jižní Korea, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Tchaj-wan, Thajsko, Turecko, Spojené arabské emiráty, Velká Británie, Spojené státy americké, Vietnam a Zambie. Průzkum tak pokrývá více než 75 % celosvětově ekonomicky aktivní populace a více než 90 % HDP.
V Česku se v průzkumu Ipsos ukázali lidé být k firmám v otázkách jejich ESG odpovědnosti shovívavější než jinde ve světě a v EU. Zatímco napříč zeměmi souhlasilo s tvrzením, že společnosti životnímu prostředí nevěnují dostatek pozornosti, téměř 77 % dotázaných, a průměr za sledované eurounijní státy se rovnal 75 %, v Česku souhlas vyjádřilo necelých 62 %. Mezi Čechy si také nižší podíl respondentů oproti mezinárodním výsledkům myslí, že by dopady aktivit společností měla více kontrolovat vláda.
Podíl respondentů studie Ipsos, kteří byli přesvědčeni, že už v současnosti dělají pro záchranu životního prostředí všechno, co mohou, byl v Česku a sledovaných zemích v kontextu EU i světa srovnatelný a pohyboval se okolo 70 %.