Zpět

Průzkum: Češi se neshodnou na významu firemní odpovědnosti

Mezi Čechy převládá názor, že by se firmy měly zasazovat o udržitelnost, myslí si to 86 % z nich. Současně ale jen 56 % lidí tvrdí, že podniky v současnosti skutečně udržitelně jednají, větší důvěru vkládají v neziskové organizace a nadace. I když se lidé shodnou, že by firmy měly být udržitelné a odpovědné, významy těchto slov si každý vykládá jinak. Obecně si ale pod firemní udržitelností a odpovědností Češi představují recyklování odpadů, sázení stromů a férové jednání se zaměstnanci, zatímco zapomínají na způsob řízení firmy.

Autor: Milan Mařík, redakce

I když to možná není na první pohled vždy patrné, data potvrzují, že téma změny klimatu a udržitelnosti se stává postupně důležitější pro čím dál větší část společnosti. Například podle loňského průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění je až 84 % Čechů přesvědčeno, že skutečně dochází ke změně klimatu. Téměř polovina Čechů věří, že bude mít negativní vliv na Českou republiku.

Postoje ke klimatu se promítají i do toho, jak lidé vnímají firmy. Není překvapením, že podle 78 % Čechů by dnes měla být společenská odpovědnost jednou ze základních firemních hodnot. Co už je ale zajímavější, polovina respondentů uvedla, že se v místě svého bydliště potýká s omezenou či špatnou dostupností odpovědných firem, vyplývá to z průzkumu výzkumné společnosti Ipsos s názvem CSR&Reputation Research 2021.

Lidé důvěřují sami sobě ještě méně než firmám

O udržitelnost by se podle výsledků průzkumu Ipsosu měli zasazovat jak neziskové organizace, nadace, stát či firmy, tak i samotní spotřebitelé. Největší důraz nicméně kladou právě na komerční společnosti. Zatímco by se však podle 89 % Čechů podniky měly chovat udržitelně, jen 56 % lidí si myslí, že se tak skutečně děje.

I když více než čtyři pětiny Čechů říkají, že by se udržitelně měli chovat i samotní spotřebitelé, jen polovina z nich je přesvědčena, že se tak veřejnost skutečně chová. Lidé tedy věří spotřebitelům, tj. sami sobě, ještě méně než firmám. Naopak relativně vysoké důvěře se těší neziskové organizace a nadace, které za udržitelné považuje 63 % Čechů.

„Panuje shoda, že o udržitelnost by se měly zasazovat všechny subjekty, v čele se státem, mezinárodními organizacemi a soukromými firmami. U všech subjektů však Češi vidí výrazný prostor pro větší zapojení do udržitelnosti, překvapivě kritičtí jsou i sami k sobě jakožto spotřebitelům. Prostor u sebe samých vidí například ve snižování množství obalových materiálů díky nakupování zboží v recyklovaných obalech i přímo bez obalů nebo větší konzumaci lokálních produktů na úkor těch dovážených,“ doplňuje k výsledkům Markéta Kneblíková, manažerka komunikace Ipsos. 

Pod firemní udržitelností si Češi nejčastěji představí recyklaci odpadu

Na otázku, jak by se podniky měly zasazovat o udržitelnost, uvedlo 67 % Čechů recyklaci odpadu. Lidé si pod udržitelností obecně nejčastěji představují „klasické“ ekologické aktivity jako šetření vodou či výsadbu stromů. 

Naopak nejméně si Češi s udržitelností firem spojují využívání firemních elektromobilů či osvětu veřejnosti. Mezi udržitelné aktivity, které si lidé vybaví, patří ale třeba také využívání udržitelných dodavatelů a subdodavatelů, ty by měly firmy vyhledávat jen podle čtvrtiny Čechů.

Vnímání udržitelnosti nicméně do určité míry podléhá aktuálním trendům, lze tedy očekávat, že společně se současnou energetickou krizí se změní i to, jak lidé k této problematice přistupují. „V poslední době se hledání energetických úspor stává prioritou domácností, které stále ve větší míře využívají na pořízení energeticky úsporného bydlení či vybavení nejen speciální hypotéky a půjčky se zvýhodněnou sazbou, ale i státní podporu. Například u skupiny ČSOB se zájem domácností o financování pomocí úsporných úvěrů a půjček meziročně zvýšil 9násobně. Předpokládáme, že když se pro domácnosti energetické úspory staly takto důležitým tématem, budou je mnohem citlivěji vnímat i v kontextu firemní odpovědnosti a celkové udržitelnosti,“ říká Petr Hutla, člen představenstva ČSOB zodpovědný za řízení úvěrů a udržitelnost

 

Governance stále opomíjená

Pokud se ale lidí zeptáte na rozdíl mezi udržitelností a společenskou odpovědností, ve všech středoevropských státech nejčastěji zmíní férové jednání se zaměstnanci. V těchto zemích shodně následuje udržitelné nakládání s přírodními zdroji a podpora ekologických projektů či zavádění šetrných technologií.

Na odpovědích lze dobře ilustrovat, jak je v současnosti často vnímané ESG. Zatímco na předních místech se umístily ekologické aktivity a problematika vztahu zaměstnanec a zaměstnavatel, způsob řízení firmy, nastavení vnitřních procesů, nastavení odměňování aj. zůstaly opomenuty. Přitom o skutečném nastavení firmy vypovídají podstatně více jiné faktory.

Martin Orgoník, ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti v T-Mobile, k tomu dodává: „Z našeho pohledu se nezapomíná jen na oblast governance, ale často i na tu sociální. Vliv mohou mít média, která vcelku pochopitelně věnují klimatické změně v porovnání s ostatními tématy významně větší prostor. Oblasti sociální a férového podnikání jsou opomíjené, a to pak často vytváří dojem, že firmy se mají soustředit jen na ochranu klimatu. Což je z našeho pohledu špatně. Všechny tři oblasti jsou rovnocenné a je třeba jim věnovat pozornost.

To potvrzují i data výzkumu Ipsos pro Asociaci společenské odpovědnosti. Na otázku, na který z pilířů ESG by se měly firmy zaměřit přednostně, zmiňovali lidé nejčastěji „social“, případně všechny tři pilíře najednou. Naopak na oblast „governance“ kladli výrazně menší důraz.

Chcete se zeptat odborníka?

Zanechte nám na sebe kontakt a my se vám ozveme

    Odebírat newsletter