I když to možná není na první pohled vždy patrné, data potvrzují, že téma změny klimatu a udržitelnosti se stává postupně důležitější pro čím dál větší část společnosti. Například podle loňského průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění je až 84 % Čechů přesvědčeno, že skutečně dochází ke změně klimatu. Téměř polovina Čechů věří, že bude mít negativní vliv na Českou republiku.
Postoje ke klimatu se promítají i do toho, jak lidé vnímají firmy. Není překvapením, že podle 78 % Čechů by dnes měla být společenská odpovědnost jednou ze základních firemních hodnot. Co už je ale zajímavější, polovina respondentů uvedla, že se v místě svého bydliště potýká s omezenou či špatnou dostupností odpovědných firem, vyplývá to z průzkumu výzkumné společnosti Ipsos s názvem CSR&Reputation Research 2021.
Lidé důvěřují sami sobě ještě méně než firmám
O udržitelnost by se podle výsledků průzkumu Ipsosu měli zasazovat jak neziskové organizace, nadace, stát či firmy, tak i samotní spotřebitelé. Největší důraz nicméně kladou právě na komerční společnosti. Zatímco by se však podle 89 % Čechů podniky měly chovat udržitelně, jen 56 % lidí si myslí, že se tak skutečně děje.
I když více než čtyři pětiny Čechů říkají, že by se udržitelně měli chovat i samotní spotřebitelé, jen polovina z nich je přesvědčena, že se tak veřejnost skutečně chová. Lidé tedy věří spotřebitelům, tj. sami sobě, ještě méně než firmám. Naopak relativně vysoké důvěře se těší neziskové organizace a nadace, které za udržitelné považuje 63 % Čechů.
„Panuje shoda, že o udržitelnost by se měly zasazovat všechny subjekty, v čele se státem, mezinárodními organizacemi a soukromými firmami. U všech subjektů však Češi vidí výrazný prostor pro větší zapojení do udržitelnosti, překvapivě kritičtí jsou i sami k sobě jakožto spotřebitelům. Prostor u sebe samých vidí například ve snižování množství obalových materiálů díky nakupování zboží v recyklovaných obalech i přímo bez obalů nebo větší konzumaci lokálních produktů na úkor těch dovážených,“ doplňuje k výsledkům Markéta Kneblíková, manažerka komunikace Ipsos.
I když popularita ESG celkově stoupá, jak potvrzuje Lukáš Flídr, Sustainability Manager z ČSOB Advisory, pro spoustu firem toto téma není na stole: „Vnímáme obecně zvýšený zájem firem o udržitelnost, a to především v letošním roce, a očekáváme, že vzrůstající zájem o toto téma nebude v následujících letech polevovat. Stále je však větší část klientů (firem), kteří o udržitelnosti, a s ní spojených příležitostech, hrozbách a nastupující regulaci ještě moc neslyšeli. Tím pádem jsou překvapení, když je informujeme o tom, co by bylo vhodné začít dělat, aby se náležitě připravili a byli na trhu i dále konkurenceschopní.“
Pod firemní udržitelností si Češi nejčastěji představí recyklaci odpadu
Na otázku, jak by se podniky měly zasazovat o udržitelnost, uvedlo 67 % Čechů recyklaci odpadu. Lidé si pod udržitelností obecně nejčastěji představují „klasické“ ekologické aktivity jako šetření vodou či výsadbu stromů.
Naopak nejméně si Češi s udržitelností firem spojují využívání firemních elektromobilů či osvětu veřejnosti. Mezi udržitelné aktivity, které si lidé vybaví, patří ale třeba také využívání udržitelných dodavatelů a subdodavatelů, ty by měly firmy vyhledávat jen podle čtvrtiny Čechů.
Vnímání udržitelnosti nicméně do určité míry podléhá aktuálním trendům, lze tedy očekávat, že společně se současnou energetickou krizí se změní i to, jak lidé k této problematice přistupují. „V poslední době se hledání energetických úspor stává prioritou domácností, které stále ve větší míře využívají na pořízení energeticky úsporného bydlení či vybavení nejen speciální hypotéky a půjčky se zvýhodněnou sazbou, ale i státní podporu. Například u skupiny ČSOB se zájem domácností o financování pomocí úsporných úvěrů a půjček meziročně zvýšil 9násobně. Předpokládáme, že když se pro domácnosti energetické úspory staly takto důležitým tématem, budou je mnohem citlivěji vnímat i v kontextu firemní odpovědnosti a celkové udržitelnosti,“ říká Petr Hutla, člen představenstva ČSOB zodpovědný za řízení úvěrů a udržitelnost
Governance stále opomíjená
Pokud se ale lidí zeptáte na rozdíl mezi udržitelností a společenskou odpovědností, ve všech středoevropských státech nejčastěji zmíní férové jednání se zaměstnanci. V těchto zemích shodně následuje udržitelné nakládání s přírodními zdroji a podpora ekologických projektů či zavádění šetrných technologií.
Na odpovědích lze dobře ilustrovat, jak je v současnosti často vnímané ESG. Zatímco na předních místech se umístily ekologické aktivity a problematika vztahu zaměstnanec a zaměstnavatel, způsob řízení firmy, nastavení vnitřních procesů, nastavení odměňování aj. zůstaly opomenuty. Přitom o skutečném nastavení firmy vypovídají podstatně více jiné faktory.
Martin Orgoník, ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti v T-Mobile, k tomu dodává: „Z našeho pohledu se nezapomíná jen na oblast governance, ale často i na tu sociální. Vliv mohou mít média, která vcelku pochopitelně věnují klimatické změně v porovnání s ostatními tématy významně větší prostor. Oblasti sociální a férového podnikání jsou opomíjené, a to pak často vytváří dojem, že firmy se mají soustředit jen na ochranu klimatu. Což je z našeho pohledu špatně. Všechny tři oblasti jsou rovnocenné a je třeba jim věnovat pozornost.“
To potvrzují i data výzkumu Ipsos pro Asociaci společenské odpovědnosti. Na otázku, na který z pilířů ESG by se měly firmy zaměřit přednostně, zmiňovali lidé nejčastěji „social“, případně všechny tři pilíře najednou. Naopak na oblast „governance“ kladli výrazně menší důraz.