Jaké byly pro Lidl největší výzvy při sestavování ESG reportu a jakým způsobem jste se s nimi vypořádali?
Sestavení reportu vždy znamená překonávat výzvy. Lidi, data a čas – tak bych jednoduše shrnula, co jsme potřebovali vyřešit. Zapojit lidi napříč firmou, získat data a všechno v omezeném čase skloubit dohromady.
Vypořádat se s výzvami nám pak pomohlo několik faktorů. V první řadě za sebou máme již tři dobrovolné zprávy o udržitelnosti podle GRI standardů. První zpráva pokrývala rok 2018, další 2019/2020 a třetí 2021/2022. Celý proces přípravy se nám tak dařilo postupně „vyladit“.
V začátcích nám hodně pomohlo, že o zavedení dobrovolného reportování rozhodlo nejvyšší vedení firmy. Díky tomu se koordinačnímu týmu pro udržitelnost, který funguje napříč klíčovými odděleními firmy, podařilo získat potřebnou pozornost a spolupráci ostatních. Nápomocná byla také metodika, kterou nás vybavila mezinárodní centrála Lidlu. Navedla nás, jak GRI report sestavit a v jakých krocích postupovat. Struktura se odvíjí od mezinárodně platného „modelu odpovědnosti Lidl“. Nicméně rozhodnutí, jaká témata jsou pro report relevantní, je záležitostí místního týmu a podléhá schválení vrcholovým managementem v Česku.
Co se týče dat, jejich sběr je nastaven napříč týmy všude, kde Lidl podniká, a následně se sbíhá v controllingu. Data jsou v systému často „spárována“ s příslušným GRI standardem, takže je snazší je pro potřeby reportu dohledat. To však neplatí vždy, týmy jsou například zvyklé operovat s daty ze stejného zdroje v jiných formátech, ať už v komunikaci s centrálou, s obchodními partnery nebo třeba se státními úřady. Někdy tedy trvá najít „společný datový jazyk“. Nutné je na tomto místě poznamenat, že metodická pomoc je sice důležitá, ale ta vám report nenapíše – odpracovat jsme si to museli sami.
Existují nějaké části ESG reportingu, které považujete za relativně jednodušší, a proč?
Obecně bych řekla, že relativně snazší je práce s těmi daty, na která jsou firmy zvyklé z běžného provozu v souvislosti s legislativními požadavky nebo zavedenými firemními politikami. Jedná se o řadu údajů spojených s péčí o zaměstnance – od BOZP přes odměňování až po jejich rozvoj. A samozřejmě jde také o část údajů z oblasti životního prostředí, například v oblasti spotřeby energií nebo odpadového hospodářství.
Než začnete vymýšlet strukturu a kapitoly reportu, odpovězte si na otázky, kam jako firma vůbec směřujete
Jakým krokem jste při sestavování ESG reportu začali?
Report je z podstaty vždy pohled „dozadu“. Na začátku je proto podle mě důležitý určitý strategický nadhled či odstup. Dává smysl klást si následující otázky: kam jako firma vůbec směřujeme? Co a komu vlastně chceme reportem sdělit? Jak se nám daří naplňovat naši strategii udržitelnosti? Není čas ji aktualizovat, doplnit? Vždy se snažíme na začátku o takovou reflexi dříve, než začneme s nastavováním struktury a kapitol reportu a s určováním dílčích úkolů.
Využili jste v rámci ESG reportování pomoc, ať už z interních nebo externích zdrojů?
Už jsem zmínila, že nám mezinárodní centrála poskytuje metodickou podporu, a také vytváří prostředí pro sdílení zkušeností mezi kolegyněmi a kolegy z jiných zemí. Můžeme se navíc opřít o datovou základnu a ochotu našeho controllingu. Dále je oporou vstřícnost našich odborníků z různých týmů, jejich připravenost nám s čímkoli poradit, cokoliv vysvětlit či doplnit. Využíváme i externí konzultanty, kteří mají zkušenost z oblasti udržitelného podnikání i projektového řízení. Jak říkají – klient sám zná všechny odpovědi, úlohou konzultanta je klást dobré otázky. Takový pohled „zvenku“ nám pomáhá.
Jaký má podle vás ESG reporting dopad na dodavatelský řetězec nebo na řízení vztahů s dodavateli?
Zásadní je, že máme nastaven etický kodex a máme nastaveny politiky udržitelnosti ve všech podstatných oblastech podnikání. A máme KPI, podle nichž kontrolujeme jejich dodržování. Abychom byli co do udržitelnosti podnikání úspěšní, spolupracujeme s našimi dodavateli – od zemědělců a potravinářů přes dodavatele obalových řešení až po logistiku či oblast energetiky. Naše společně dosažené cíle jsou v praxi zásadní pro to, aby následně vůbec bylo co reportovat.
Standardy udržitelnosti představují rámec, který praktickým výsledkům dává určitý řád. Nemluvě o tom, že pomáhají měřit výkon, kontrolovat dosažený pokrok a inspirují k případným budoucím změnám. Důležité je, aby sběr i zveřejnění dat, která standard vyžaduje, byly poctivé. Například aby byla zveřejněna v časové řadě s možností sledovat vývoj i případné výkyvy a přijímat opatření ke zlepšení. To se mimochodem týká významu standardů obecně, ne jen ve vztahu k dodavatelům.
Jak byste přesvědčili další firmy, že je ESG reportování důležité nejen z hlediska compliance, ale i kvůli dlouhodobému přínosu?
Že pro nás ESG reportování není jen otázkou dodržování předpisů ukazuje už jen fakt, že Lidl v Česku šel do reportování udržitelnosti dle standardů GRI dobrovolně. Víme, že v oblasti udržitelnosti děláme proaktivně hodně a dává nám smysl si to zmapovat a dát o tom vědět i ostatním. Od vydání naší první zprávy letos uplyne již šest let.
Situace v EU se mezitím vyvinula, pravidla se zpřísnila a povinnost reportování se rozšířila na řadu dalších firem. Nová směrnice CSRD přinesla nové standardy ESRS. A i když směrnice CSRD nebyla dosud plně transponovaná do českého práva, Evropská komise už ji mezitím svým návrhem z 26. února opět navrhla novelizovat: začátek CSRD reportingu odložit, některá kritéria změnit. Podle návrhu mají reportovat firmy až od 1000 zaměstnanců a ne 250. Tyto změny nás všechny v EU teprve čekají a nechci předbíhat. Nebudu mluvit za jiné firmy. Nám náš reporting díky svému opakovanému „pohledu dozadu“ dává určitý referenční rámec pro naše přemýšlení – co dál do budoucna, kam se strategicky posouvat. A je to výborný zdroj dat, z něhož průběžně čerpáme.
Pozn. redakce: v rámci tzv. Omnibus package z 26. února 2025 navrhuje Evropská komise zúžení reportingových požadavků v rámci CSRD a CSDDD, výsledná podoba legislativy bude ale teprve předmětem jednání.
Dali byste nějaké doporučení firmám, které se na ESG reportování teprve chystají nebo ho zvažují?
Především si řekněte, co je vlastně vaše strategie v oblasti udržitelnosti. O co jako firma usilujete, kam chcete jít a proč? Je udržitelnost integrální částí vašeho byznysu? Je příležitostí pro posílení strategické pozice vaší firmy? Dává byznysový smysl? Zkuste si na začátku udělat interní workshop a upřímně si na tyto otázky odpovědět. Díky tomu se vám bude lépe uvažovat o tom, co má a nemá smysl, pokud jde o report. Odpověď na tyto otázky je důležitá pro kontext, v němž budete o reportu uvažovat. Teprve na pozadí toho si ujasňujte, co vlastně chcete reportem sdělit a komu má být sdělení určeno, a co přinese vaší firmě a vašim zaměstnancům. To platí, ať už uvažujete o reportu jako o dobrovolném a proaktivním kroku, nebo se vyrovnáváte s tím, že jej budete muset podat povinně.
Lidl Česká republika s.r.o.
Za společnost Lidl odpovídala na téma ESG reportování vedoucí firemní komunikace Eliška Froschová Stehlíková. Na český trh vstoupila společnost Lidl v červnu 2003, kdy otevřela prvních 14 prodejen. V současnosti provozuje síť 321 prodejen, které jsou zásobovány 5 logistickými centry. Filozofie prodeje společnosti Lidl je založena na privátních značkách, které tvoří více než 69 % veškerého sortimentu. Kromě nejvyšší kvality za nejlepší cenu oceňují zákazníci prodejen Lidl také pravidelné, tematické týdny s nabídkou potravin a spotřebního zboží, které není součástí stálého sortimentu. Spotřební zboží Lidl nabízí také ve svém internetovém obchodě Lidl-shop. Společnost Lidl se snaží být ve všech oblastech podnikání maximálně odpovědná vůči svému okolí. V rámci společenské odpovědnosti se dlouhodobě zaměřuje na podporu dětí, pro něž realizuje různé projekty – například sbírku Srdce dětem či v minulých letech výstavbu Rákosníčkových hřišť.