Seriál ,,Governance”: Díl 2. – Firemní kultura a obchodní chování

S celkovým významem standardu G1 se můžete seznámit prvním díle seriálu Governance.

Standardy v oblasti Governance (včetně požadavku G1-1) je samozřejmě třeba chápat v kontextu zbývajících standardů ESRS, především standardu ESRS 1 (Obecné principy) a standardu ESRS 2 (Obecné požadavky) a dalších právních předpisů nejen v oblasti ESG. 

Co budou společnosti v rámci požadavku G1-1 reportovat? 

Společnosti budou muset poskytovat informace o své činnosti zaměřené na vytvoření, rozvoj a podporu firemní kultury, stejně jako o zásadách obchodního chování. Firemní kulturou jsou podle standardu ESRS G1 cíle společnosti definované prostřednictvím hodnot a přesvědčení nebo například etických kodexů, podle kterých je společnost řízena a podle kterých funguje.

Cílem požadavku G1-1 je informovat o tom, jak se výkonné, řídící a dozorčí orgány společnosti podílejí na tvorbě, monitorování, podpoře a hodnocení firemní kultury. Reporting by měl rovněž odrážet schopnosti podniku zmírňovat své případné negativní dopady, maximalizovat pozitivní dopady obchodního jednání a monitorovat a řídit související rizika.

Zveřejňované informace mají přitom zahrnovat strategii pro rozvoj firemní kultury, včetně toho, jak je tato strategie implementována a vyhodnocována.

Co konkrétně bude muset podnik reportovat?

V rámci požadavku G1-1 budou podniky muset reportovat následující informace: 

1. popis mechanismů pro identifikaci, hlášení a vyšetřování obav z protiprávního jednání nebo jednání v rozporu s etickým kodexem nebo podobnými dokumenty. Součástí reportingu pak musí být i informace, zda firma umožňuje podávání hlášení ze strany interních a/nebo externích dotčených stran (tzv. stakeholderů);
2. zásady týkající se boje proti korupci nebo úplatkářství, které jsou v souladu s Úmluvou OSN proti korupci. Pokud podnik takové zásady nemá, uvede tuto skutečnost a sdělí, zda je má v plánu zavést (včetně časového harmonogramu jejich zavedení);
3. opatření pro případ oznamování nesrovnalostí, včetně ochrany oznamovatelů (tzv. whistleblowing), včetně:
   1. ochrany vlastních pracovníků, kteří odmítnou jednat neeticky, i když takové odmítnutí může vést ke ztrátě obchodní příležitosti;
   2. zákazu odvetných opatření vůči vlastním pracovníkům, kterým byl v souladu s platnými právními předpisy přiznán status oznamovatele, a vlastním pracovníkům, kteří nahlásí jakýkoliv případ neetického chování.
4. pokud podnik nemá žádné zásady ochrany oznamovatelů, uvede tuto skutečnost a sdělí, zda má v plánu je zavést (včetně časového harmonogramu jejich zavedení);
5. informaci, zda se podnik zavázal vyšetřovat incidenty týkající se obchodního jednání, jako je korupce nebo úplatkářství, a to neprodleně, nezávisle a objektivně; 
6. informaci, zda má podnik zavedeny zásady týkající se životních podmínek zvířat, pokud je to pro daný podnik relevantní;
7. strategie školení v organizaci v oblasti obchodního jednání, včetně vytyčení cílové skupiny, četnosti a hloubky pokrytí. Součástí je i identifikace nebo definice oddělení/pozic v rámci podniku, které jsou korupcí/úplatkářstvím nejvíce ohroženy. 

Které aspekty při reportingu zvážit?

Při reportingu dle požadavku G1-1 je vhodné zvážit následující aspekty:

1. jaká témata týkající se firemní kultury jsou zohledňována a projednávána výkonnými, řídícími a dozorčími orgány a s jakou frekvencí;
2. jaká témata týkající se firemní kultury jsou podporována v rámci zásad obchodního jednání a samotná komunikace zásad obchodního jednání a/nebo hodnot;
3. jakým způsobem vedení podniku podporuje firemní kulturu; 
4. specifické pobídky nebo nástroje pro vlastní pracovníky, které podpoří a rozvinou firemní kulturu.

Proč je důležité věnovat se reportingu již nyní? 

Ačkoliv se pravidla obsažená ve směrnici CSRD začnou postupně uplatňovat až od roku 2024, již nyní vyhodnocují finanční instituce, investoři i další subjekty právní, finanční a reputační rizika firmy v oblasti ESG. Nedostatky či pochybení v oblasti ESG tak mohou potenciálně zkomplikovat přístup společnosti k financování, i její účast ve veřejných zakázkách či schopnost vyhovět požadavkům svých klientů nebo zákazníků. Ti začínají zohledňovat ESG faktory u svých dodavatelů a subdodavatelů již nyní.

Zároveň platí, že požadavky ESG jsou globálním fenoménem a realitou dnešní doby. Čím dříve společnost začne zásady ESG aplikovat, tím větší náskok může před svou konkurencí získat. 

Závěrem připomínáme, že v tomto článků vycházíme ze znění standardů ESRS (jejich návrhů), které rada EFRAG předložila Evropské komisi v listopadu 2022. Finální podoba a znění těchto standardů tedy ještě může podléhat změnám a úpravám. Přijetí finální podoby ESRS ze strany Evropské komise se očekává v první polovině roku 2023. Další vývoj budeme detailně sledovat, více se dozvíte i v dalších dílech našeho seriálu.