Zpět

Seriál „Jak na udržitelnost ve firmách“:
Díl 1. – Přechod k udržitelnému modelu

Všichni mluví o tom, že je potřeba, aby firmy byly udržitelné. Požadují to regulátoři, ptají se na to klienti a zákazníci, vyhodnocují to investoři a finanční instituce, zajímá to potenciální i současné zaměstnance. Ale jak na to? V našem seriálu vám vysvětlíme, jak se vaše firma dostane od klasického modelu fungování do toho udržitelného. Dozvíte se, v čem se tyto modely liší, na co všechno je třeba myslet, jakými kroky projít a v jakém pořadí a nakonec jak poznat, že už vaše firma udržitelná je.

Autor: Marie Zemanová, COM.SE Consulting

Začneme od začátku a dnes se podíváme na rozdíly mezi oběma modely, důvody, proč by měly firmy měnit své fungování a co k tomu potřebují.

Klasický model fungování firem zohledňuje zejména potřeby akcionářů a dalších investorů. Firma tvoří a dodává hodnotu svým zákazníkům, za kterou jsou ochotni zaplatit, a tyto platby následně přeměňuje na zisk. Životní prostředí a společnost bere jako zdroje, které jsou volně dostupné a nezohledňuje, jak na ně dopadají její výrobní a obchodní aktivity. 

Udržitelný model jde ale dál, vytváří hodnoty pro všechny zainteresované (vedle akcionářů a investorů i zákazníky, zaměstnance, dodavatele, komunity v okolí, regulátory atd.), a to bez toho, že by vyčerpával nebo jinak znehodnocoval přírodní, ekonomické a sociální zdroje, na kterých je vlastně závislý. Je to model, který je založen na rovnováze, respektive hledání rovnováhy mezi třemi pilíři – environmentálním (životní prostředí), sociálním a governance (řízení a fungování firmy). Proto se také stále častěji označuje jako ESG model a zahrnuje v sobě řadu dílčích oblastí a témat, která lze například popsat takto:

Komplexní transformace jako jediná cesta k udržitelnosti

Jak se ale můžeme dostat od prvního modelu ke druhému? Jako u každé podobně zásadní změny mluvíme o kompletní transformaci. Základem je –⁠ podobně jako u klasického modelu –⁠ jasná vize a strategie firmy. Firma tedy musí mít jasno, co pro ni konkrétně ESG přístup znamená. Jsou firmy, které mají udržitelnost jako základ svého byznysu. Například firma zpracovávající plastový odpad na granulát k dalšímu využití. 

A pak jsou firmy, které transformují svůj byznys model. Tady můžeme zmínit například dánskou společnost Orsted, jednu z Top odpovědných firem světa podle Corporate Knights –⁠ The 100 most sustainable corporations of 2022 | Corporate Knights. Orsted snížil od roku 2006 své emise skleníkových plynů o 87 %. Jak? Prošel transformací z energetické společnosti založené na fosilních palivech na společnost zabývající se zelenou energií. Byznys modelem tedy stále zůstává výroba a dodávání energií, zásadně se ale změnil způsob fungování firmy. V roce 2019 již Orsted vyráběl 90 % energie „zeleně“. A to díky téměř 200 mld. DKK, které firma od roku 2010 do této oblasti investovala. Takové zásadní změny a investice se nedají dělat naslepo, ale musí mít velmi solidní základ – jasnou vizi, strategii, propracované plány, ale také kvalitní a permanentní komunikaci a disciplínu. 

ESG rating Tesly je horší než u ropného giganta Shell

Že to je potřeba dokládá i před časem diskutované snížení ESG ratingu společnosti Tesla. Agentura Standard & Poor’s před nedávnem vyřadila americkou automobilku ze svého indexu S7P 500 ESG, jelikož její ESG skóre bylo nižší než například u ropného giganta Shell. Zní to zvláštně, nicméně důvody vyřazení Tesly jsou dle agentury následující: Tesla má nedostatečnou strategii snižování uhlíkové stopy a „kodexu obchodního chování“, firma je známa i špatnými pracovními podmínkami, a dokonce i rasismem v kalifornské továrně. Je tedy zřejmé, že jakkoli dobrý záměr (výroba automobilů s bezemisním či nízkoemisním provozem, nikoli výrobou), samo o sobě nestačí k vysokému ESG hodnocení.

V praxi narážíme často na to, že se ESG zužuje pouze na část „E“ (vliv na životní prostředí), nebo dokonce jen na emise skleníkových plynů, tedy uhlíkovou stopu. Ostatní oblasti se pak pomíjejí. Přitom oblast „S“ je extrémně důležitá v dnešní situaci na trhu práce, kdy firmy doslova bojují o kvalitní pracovníky, bez kterých nebudou schopné fungovat, natož rozvíjet a inovovat. A vynechání hlediska „G“? Těžko si představit firmu, která neřídí rizika nebo vztahy se zákazníky či dodavateli. 

Suma sumárum, je jasné, že nelze změnit vše najednou. Zdroje a kapacity jsou omezené. Ale právě proto je potřeba mít jasnou vizi a plán, jak toho dosáhnout s ohledem na komplexitu světa, ve kterém žijeme. 

A na to, jak vytvořit strategii udržitelnosti, se podíváme příště.

V dalších dílech seriálu se zaměříme mimo jiné na následující témata:

  • Benefity a rizika ESG
  • Jak na přípravu strategie udržitelnosti
  • Analýza firmy z pohledu ESG principů a formulace klíčových témat
  • Prioritizace klíčových témat a formulace cílů
  • Implementace strategie udržitelnosti
  • Role jednotlivých skupin zaměstnanců
  • Tipy a triky

Chcete se zeptat odborníka?

Zanechte nám na sebe kontakt a my se vám ozveme

    * Prosím mějte na paměti, že naši experti vám zde rádi zodpoví dotazy obecného rázu.
    Pro konkrétní řešení problémů využijte poptávkový formulář v rubrice “Pomůžeme vám”. Děkujeme.

    Odebírat newsletter