Evropský parlament v lednu 2024 schválil směrnici upravující řadu aspektů, které ocení všichni spotřebitelé. Směrnice upravuje pravidla pro reklamu, například obecná tvrzení na výrobcích „ekologicky šetrný“ nebo „eko“ budou nově muset být doložena. Zakázána bude také deklarace uhlíkové neutrality nebo pozitivity, bude-li dosažena pouze nákupem offsetů, například vysazováním stromů. Dalším bodem je důraz na vyšší trvanlivost výrobků. Po schválení radou EU, které se očekává v průběhu jara 2024, budou mít členské státy EU dva roky na implementaci do národních legislativ.
K vyšší transparentnosti má pomoci také nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 2023/2631, o evropských zelených dluhopisech a o volitelném zveřejňování informací o dluhopisech nabízených jako environmentálně udržitelné a informací o dluhopisech vázaných na udržitelnost, ze dne 22. 11. 2023. Toto nařízení harmonizuje pravidla pro upisování tzv. Zelených dluhopisů (EuGB) napříč EU a jejich kvalitu. Smyslem nařízení je zjednodušení celého procesu a zvýšení transparentnosti těchto dluhopisů. Přirozeným důsledkem je rovněž snížení rizika greenwashingu.
Aby bylo rozhodování investorů podložené důvěryhodnými daty, emitent dluhopisů bude povinen zveřejnit dopady svého podnikání na životní prostředí, a to alespoň jednou během trvání a jednou po úplné alokaci peněžních prostředků získaných vydáním těchto dluhopisů. Tyto reporty budou moci být z důvodu vyšší transparentnosti také auditovatelné, takže je nutné dodržovat všechny standardy CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive). Evropské zelené dluhopisy mají sloužit primárně k financování přechodu na nízkoemisní, případně uhlíkově neutrální ekonomiku a jejich význam tak bude do budoucna růst.
Další nástroje v boji s greenwashingem jsou v rukou vedení firem. Tito lidé musí jasně deklarovat zájem na potírání praktik greenwashingu a otevřeně proti nim vystupovat. To však na ně klade nové nároky na kompetence, proto je nutné se v oboru udržitelnosti neustále vzdělávat. V rámci vykazování emisí CO2 je kromě dnes již často běžnému zaměření na Scope 1 a 2, třeba začít řešit otázku udržitelnosti napříč celým dodavatelským řetězcem a soustředit se také na Scope 3. Tato oblast dosahuje v některých sektorech až 90% celkových emisí společnosti.
Je třeba si uvědomit, že praktiky greenwashingu jsou za hranou etiky a morálky. Zároveň poškozují celou oblast udržitelnosti, protože snižují její kredibilitu. Kromě ztráty reputace na trhu však hrozí i formální postih. Tuto oblast upravuje evropská regulace Sustainable Finance Disclosure Regulation (SFRD) a do české legislativy je implementována zákonem č. 96/2022 Sb. Pokuty za prokázaný úmysl klamavé reklamy se mohou vyšplhat do řádu stovek milionů korun. V ostatních zemích, zejména na západ od nás, je situace podobná. Například ve Francii hrozí trest odnětí svobody až na dva roky, případně pokuta 300 tisíc EUR. Ve Velké Británii hrozí postihy až 10 milionů liber pro firmy a 300 tisíc liber pro jednotlivce, pokud se prokáže úmysl greenwashingu.
Greenwashing velmi negativně hodnotí také samotní spotřebitelé. Výzkum EY Global Integrity Report 2022 prokázal, že pro 97% respondentů je velmi důležitá integrita a Greenwashing tak může být vážnou překážkou pro využití produktů, nebo služeb.
Proto je nutné proti greenwashingu otevřeně vystupovat. Zvýšená transparentnost v rámci všech interních procesů při psaní a auditování reportů je prostředkem, jak s těmito praktikami úspěšně bojovat. Nedílnou součástí boje proti greenwashingu je také aktivní management a dobře nastavené morální hodnoty společnosti.
Článek vyšel na stránkách poradenské společnosti EY.