CSRD totiž přinese postupy a kritéria pro komplexní pohled na udržitelnost firem a její vyhodnocování. Tedy to, jak působí na životní prostředí, společnost a jak má nastavené vnitřní procesy. Díky jednotným kritériím tak umožňuje větší transparentnost a srovnatelnost. Firmám poskytne vodítko, jak optimalizovat své procesy a motivaci pro zásadní inovace. Jak ukazují mnohé studie, podpoří jejich růst a stabilitu. A v neposlední řadě také umožní snadnější přístup ke kapitálu a zvýší jejich renomé mezi klienty i na trhu práce.
„K CSRD lze přistupovat dvěma způsoby: buď ho považovat za administrativní zátěž a povinnost, které je nutno kvůli legislativě vyhovět, nebo jako příležitost pro podporu vlastního byznysu a zvýšení vlastní konkurenceschopnosti,“ říká Marie Zemanová z konzultantské společnosti COM.SE Consulting. „V praxi nejspíše půjde o kombinaci těchto dvou postojů. Byla by škoda při implementaci nevyužít jeho potenciálu pro růst firmy a jen se snažit ‚odškrtnout si povinnost‘.“
Příležitost pro komunikování udržitelnosti firmy
Lidé se čím dál více zajímají o udržitelnost, tzn. o to, jak firmy přistupují ke svému vlivu na okolí, tedy životnímu prostředí, zaměstnancům a komunitám. Neplatí to jen pro „běžné občany“, ale i pro investory, banky a velké společnosti. Řada firem pochopila naléhavost tématu boje s klimatickými změnami a dobrovolně začala měnit své fungování. Bohužel se ale také řada jiných snaží rostoucího trendu využít, kdy v praxi, pokud vůbec, zvolily nejlevnější možnou ekologickou aktivitu, kterou pak prezentovaly jako pokus o záchranu planety. Tato čistě marketingová strategie (tzv. greenwashing) vedla u mnohých lidí i investorů ke skepsi, nicméně jejich zájem o životní prostředí naštěstí neupadl. Podle celosvětové studie Havas Group 60 % tzv. prozumentů (pozn. redakce: konzument, který je zároveň výrobcem, tj. producentem, nebo alespoň svou spoluprací produkci výrazně ovlivňuje) nedůvěřuje závazkům podniků v oblasti udržitelnosti a věří, že jde pouze o snahu zlepšit si image. Na druhou stranu si 71 % respondentů myslí, že jsou to právě velké firmy, které mají hrát klíčovou roli při prosazování těchto principů.
Udržitelnost je i pro většinu Čechů stále důležitější téma. Jak uvádí datový analytik Milan Mařík z datového portálu Evropa v datech: „V roce 2021 bylo životní prostředí naléhavé téma pro 78,5 %, vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Tento podíl přitom roste od roku 2011, kdy se takto vyjádřilo 69 % Čechů.‟ Lidé tedy vnímají udržitelnost jako důležitou, jen jsou už mnohdy unavení prázdnými marketingovými kampaněmi a volají po nějakém vodítku, které by jim pomohlo se v problematice vyznat a zodpovědně volit mezi jednotlivými firmami a jejich výrobky či službami.
Právě zde je velká příležitost firem pro využití CSRD. To totiž není ničím jiným než nástrojem pro vyhodnocování dat a prezentování toho, jak je podnik udržitelný a šetrný k životnímu prostředí i ke společnosti. Umožní komplexní pohled na daný podnik, ale i na dílčí oblasti a témata. Jak například snižuje svou uhlíkovou stopu, spotřebu vody, implementuje principy cirkulární ekonomiky a řadu dalších. S cílem poskytnout uživatelům větší srovnatelnost a snadnější orientaci, vznikají i různé žebříčky a ocenění, která mohou společnosti za svůj přístup k životnímu prostředí získat a zvýšit si tím svou prestiž a reputaci. Například magazín Corporate Knights vyhlašuje již od roku 2005 žebříček 100 nejudržitelnějších světových korporací s obratem nad 1 miliardu dolarů.
Lepší pozice na trhu
Mnohé firmy už nefinanční reporty řadu let připravují a prezentují, třebaže pro ně není povinný. Například Deloitte ve své studii uvádí, že o udržitelnost se zajímají více i finanční ředitelé různých firem. Takové firmy často řeší nejen udržitelnost svých vlastních aktivit, ale i udržitelnost celého svého dodavatelského řetězce. Proto tyto firmy už vyžadují nefinanční report i od svých dodavatelů. Firmy s nefinančním reportem tak mají jasnou výhodu, jelikož mohou oslovit více potenciálních klientů. Do budoucna se dokonce dá předpokládat, že bez nefinančního reportu prostě nebude zakázka.
Nezanedbatelný vliv má udržitelnost firmy i na oblast lidských zdrojů, na efektivitu náboru a spokojenost zaměstnanců. Zvláště v některých odvětvích se firmy v posledních letech často potýkají s nedostatkem kvalitních zaměstnanců. Přístup firem k udržitelnosti, jejich hodnoty a chování jsou pro dnešní zaměstnance mnohdy důležitější než výše samotné mzdy. Pokud firma ukazuje, že jí životní prostředí a společnost nejsou lhostejné, může se profilovat jako zodpovědný zaměstnavatel, a díky tomu oslovit více potenciálních zaměstnanců. Lidé přece jen rádi pracují pro společnosti, s níž se mohou hodnotově ztotožnit, a jsou k ní také loajálnější.
Výhodnější půjčky a investice
Jednou z oblastí, kde bude CSRD pro firmy nejcitelnější, je získávání kapitálu. Banky totiž budou muset prokazovat, že půjčují klientům, kteří nemají negativní vliv na životní prostředí a společnost. Udržitelným firmám se tak otevřou dveře k výhodnějším půjčkám, zatímco těm s horším hodnocením se mohou prodražit či dokonce uzavřít. Dopad to nejspíš bude mít i na drobné investory, kdy se například hypotéka na starší nemovitost velmi pravděpodobně prodraží.
Nefinanční reportování hraje důležitou roli i na akciových burzách. Investoři totiž čím dál více zohledňují při nákupu akcií ESG skóre. To platí i pro institucionální investory, jelikož ti budou ve svých portfoliích upřednostňovat akcie s lepším ESG hodnocením. CSRD také podstatně zvyšuje transparentnost firmy, což je pro investory velmi důležitý faktor.
Od července 2021 musí banky dle EBA Směrnice pro vznik půjček a jejich monitoring zvažovat ESG profil žadatele o nový úvěr, tedy to, jak jejich fungování ovlivňuje životní prostředí, jakou produkují uhlíkovou stopu nebo jaký mají vliv na společnost. To se v Česku děje na základě tzv. ESG formuláře, který byl vyvinut na půdě České bankovní asociace, a tudíž ho používají všechny naše banky jednotně. Tento formulář se podle daných pravidel rozšíří postupně i na menší firmy.
„Doteď povinnost vyplňovat ESG formulář platila pouze pro největší podniky s více než 500 pracovníky. Nová regulatorní pravidla EU ale postupně rozšíří povinnost i na menší firmy, které mají nad 250 zaměstnanců. Máme z toho trošku smíšený pocit, protože řada firem si fakt, že to na ně brzy dopadne, neuvědomuje a žijí trochu ve sladké nevědomosti. Jiné se tomu nyní začínají intenzivně věnovat. Mezi klienty máme hodně těch, kteří snižovali energetickou náročnost svých výrob již v minulosti, a ti nyní budou mít výhodu,‟
říká Petr Hutla, člen představenstva ČSOB zodpovědný za řízení úvěrů a udržitelnost (Hospodářské noviny, 17. 1. 2022).
Nefinanční report přispívá k růstu firmy
Nefinanční reportování přispívá k růstu firem, jak vyplývá například z rumunské studie, v níž vědci sledovali po šest let vliv nefinančního reportování. Hlavní výhodou je přitom již zmíněný snadnější přístup ke kapitálu. To potvrzuje i studie Masarykovy univerzity, podle které prezentování CSR aktivit a dat z nefinančního reportu stakeholderům má v důsledku příznivý dopad na finanční výkonnost celé firmy. I tady totiž, stejně jako u klasického finančního reportingu, platí staletími osvědčená manažerská poučka: “Co se monitoruje a reportuje, to se řídí.”
„Přínos nefinančního reportování totiž zdaleka nespočívá jen ve snazší cestě ke kapitálu. Je to nástroj, který vedení společnosti poskytuje daleko komplexnější pohled na vlastní firmu, procesy, produkty atd. a umožňuje tak daleko lepší optimalizaci a tím často poměrně zásadní úsporu nákladů,‟ vysvětluje Marie Zemanová z COM.SE Consulting. Jeho součástí je totiž i sběr dat o využívání energie či různých zdrojů a dalších procesů, přičemž tato data pak lze analyzovat, a tak například odhalit plýtvání energiemi či jinými zdroji a následně tyto procesy optimalizovat, což vede jak k úspoře, tak zvýšení celkové efektivnosti. „Podobné analýzy jsou často také impulsem pro inovace, ať už procesní či produktové a díky nim pak může firma získat náskok před svými konkurenty,‟ dodává Marie Zemanová.