Více než čtyři z pěti profesionálů věnujících se reportování společností jsou toho názoru, že shromažďování přesných údajů pro splnění požadavků daných evropskou směrnicí o udržitelném reportování podniků (CSRD) bude náročné. Většina společností přesto plánuje své reportování novému nařízení přizpůsobit, a to i když to pro ně nebude nutné. Ukazuje to průzkum společnosti Workiva provedený mezi respondenty ze Severní Ameriky, Evropy a tichomořské Asie, který dále mimo jiné ukázal, že 88 % respondentů souhlasí s tím, že pevný systém podávání zpráv o ESG poskytne jejich organizacím konkurenční výhodu.

Rada EU přijala směrnici, která odkládá sektorově specifické povinnosti ohledně udržitelného reportování pro společnosti v EU a obecné povinnosti v tomto ohledu pro země mimo EU. Jde o dodatek ke směrnici o udržitelném reportování společností CSRD, jenž posouvá přijetí standardů o dva roky na 30. června 2026. V rámci legislativního procesu schválení představuje finální krok, směrnice vejde v platnost dvacátý den po publikaci v úředním věstníku.

Za dobu členství v EU přiteklo do Česka od ostatních evropských zemí bilion korun skrze nejrůznější evropské fondy. Této podpory v rámci regionální politiky EU se dočkaly desítky tisíc projektů, mezi kterými jsou Biotechnologické a biomedicinské centrum UK a AV ČR (BIOCEV) nebo Psychiatrické centrum Národní ústav duševního zdraví. Evropské peníze ale Česku zásadně pomohly také s modernizací silnic a dálnic a železniční dopravy. Za jakými dalšími počiny stojí evropské fondy, si můžete prohlédnout ve stručném přehledu doplněném o mapu z databáze Kohesio, který připravilo Zastoupení Evropské komise v ČR.

Získání povolení pro stavbu větrných farem, solárních parků včetně souvisejících akumulačních stanic bude snazší a rychlejší, schválila vláda. Usnesení umožní vznik tzv. akceleračních zón, vhodných pro jednodušší povolování výstavby obnovitelných zdrojů energie. Půjde mimo jiné o zničené plochy, průmyslové zóny či bývalé doly. V následných krocích Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo pro místní rozvoj určí, které konkrétní oblasti budou nejvhodnější. Vymezování akceleračních zón bude dle významu jednotlivých zón zajišťovat stát, kraje a obce. Zóny nebudou smět vzniknout v území soustavy NATURA 2000, v národních parcích a v 1. a 2. zóně chráněných krajinných oblastí.

Vysoká škola ekonomická v Praze se rozhodla na rostoucí hlad po manažerech udržitelnosti reagovat otevřením nového studijního programu „Master in Sustainability Management“. Bude možné jej vystudovat za rok a půl, přičemž kratší studijní dobou se VŠE rozhodla inspirovat u ekvivalentních programů na evropských byznysových univerzitách. Program bude spadat pod Fakultu podnikohospodářskou; pro úspěšné zakončení bude nutné získat 100 ECTS. První studenti nastoupí už v následujícím zimním semestru.

Evropským parlamentem prošla nová legislativa, která Evropské unii umožní zakázat prodej, dovoz a vývoz zboží, při němž výroba využila nucené práce. Výrobci zakázaného zboží budou muset své produkty stáhnout z evropského trhu a buď je darovat, recyklovat, nebo zničit. Společnosti, které nebudou v souladu s nařízením, se mohou dočkat pokut. Zboží se bude moci na evropský trh vrátit, jakmile z dodavatelských řetězců společnosti nucená práce zmizí. Nařízení ještě musí formálně schválit Rada EU.

Evropská komise jmenovala bývalého českého ministra životního prostředí Jana Dusíka do funkce zástupce generálního ředitele EK pro klimatickou politiku. Hlavním cílem tohoto oddělení EK je podporovat úsilí v boji proti klimatické změně v rámci EU i na mezinárodní úrovni. Bývalý ministr v minulosti mimo jiné úspěšně koordinoval české aktivity související s klimatickou diplomacií během českého předsednictví v Radě EU v roce 2022 nebo vedl jménem EU ministerská jednání během konference COP27. Datum účinnosti Dusíkova jmenování bude stanoveno později.

Třídění komunálního odpadu v obcích se zlepšuje, ukazují data Ministerstva životního prostředí za rok 2022. Podle dosažených výsledků plnění cíle třídění v jednotlivých krajích se na prvních čtyřech pozicích umístily kraje Olomoucký (50,90 %), Pardubický (50,61 %), Kraj Vysočina (49,56 %) a Moravskoslezský kraj (48,25 %). Naopak nejméně se využitelné komunální odpady třídily v Praze (30,03 %) a v Ústeckém kraji (31,21 %).

Rada EU formálně přijala revidovanou směrnici o energetické náročnosti budov. Všechny nové budovy by od roku 2030 měly být uhlíkově neutrální, do roku 2050 by se to pak mělo podařit u veškerých budov v EU. Směrnice dále zahrnuje plán s cílem postupného ukončení používání topných systémů na fosilní paliva v budovách do roku 2040. Po následné publikaci ve věstníku budou mít členské státy dva roky na převrácení do národní legislativy.