Institut EUROPEUM publikoval studii zkoumající dopady veder na města a městské obyvatelstvo. Analýza představuje různé typy adaptačních strategií využívaných v Evropě i jinde ve světě a zaměřuje se také na účinná opatření ke zmírnění účinků veder, jako jsou městské klimatické útočiště, stínění, vodní prvky nebo veřejná komunikace. Řešení sází především na přírodu. Zatímco zelená infrastruktura (zelené koridory, střechy, fasády, školní dvory) využívá sílu zeleně, modrá infrastruktura (mokřady, přírodní a umělé vodní plochy či propustné techniky) staví na potenciálu vody.

Od 1. srpna 2025 mohou zájemci podávat žádosti v rámci výzvy Finanční nástroj – Oběhové hospodářství. Ta se zaměřuje na odpady – třídění, úpravu, materiálové využití, chemickou recyklaci, zpracování čistírenských kalů a nebezpečných odpadů. Způsobilými žadateli jsou jak obchodní společnosti, tak veřejné subjekty. Žadatelům bude poskytnutá podpora 80 až 90 % způsobilých výdajů formou úvěru a 10 až 20 % bude tvořit dotační podpora. Službu vyhodnocení možných dotačních příležitostí či přípravy žádosti a povinných dokumentů nabízí poradenská společnost EY.

Evropská komise navrhla změnu unijního právního rámce pro klima, která stanovuje nový cíl pro rok 2040. Do tohoto roku by se měly čisté emise skleníkových plynů v EU snížit o 90 % v porovnání s rokem 1990. Návrh nyní míří k projednání do Evropského parlamentu a Rady a bude také podkladem pro mezinárodní závazek EU představený na listopadové konferenci OSN ke změně klimatu (COP30). Oproti minulosti počítá s větší flexibilitou, která by členským státům mohla umožnit kompenzovat problematické emise z využívání půdy většími úsporami z dopravy či odpadů.

Rostoucí náklady změny klimatu až šestinásobně převyšují náklady na její zmírnění, Česku se přitom investice do zelené transformace může vrátit až 3,6×, nejvíce ve veřejném rozpočtu a v energetice. Uvádí to brožura „Zelená transformace jako ekonomická příležitost“ vydaná institutem EUROPEUM. Česko má nicméně k dispozici historicky největší objem evropských peněz na podporu transformace, zhruba 1 bilion korun. To poskytuje výjimečnou příležitost, jak posílit ekonomiku, zvýšit její odolnost a modernizovat ji směrem k vyšší přidané hodnotě, dodává analýza.

Globální iniciativa pro reporting (GRI) představila nové standardy pro reportování v oblasti klimatické změny a energetiky, které mají firmám umožnit reportovat o svých dopadech a o způsobech, jakými je řídí. Tento krok iniciovala samotná GRI v reakci na výrazný nárůst poptávky po klimatické transparentnosti ze strany zúčastněných stran. Standardy vznikaly ve spolupráci s tvůrci evropských standardů ESRS a mezinárodního IFRS S2, aby s nimi byly do velké míry interoperabilní. Nově obsahují například požadavky na reporting dopadů tranzice na zaměstnance a komunity.

Solární a větrné elektrárny v Česku představují většinou spolehlivé zdroje energie, pro zajištění stabilních dodávek je však nutná jejich kombinace s akumulací a záložními zdroji. Vyplývá to z nové analýzy projektu Fakta o klimatu. Ta dále ukazuje, že se oba zdroje na sezónní úrovni dobře doplňují –⁠ vyšší výrobu ze slunce v létě kompenzuje silnější vítr v zimních měsících. Zároveň ale v průměru 9× za rok (nejčastěji mezi listopadem a lednem) nastávají období velmi nízké výroby, která připravenost záložních zdrojů vyžadují. Klíčové je pro stabilitu soustavy propojení sítí napříč Evropou.

Rada EU se shodla na postoji k jednání o zjednodušení požadavků vycházejících ze směrnic CSRD a CSDDD v návaznosti na balíček Omnibus. S touto pozicí bude následně Rada vstupovat do jednání o konečné podobě revize zákonů. V případě CSRD Rada ve svém mandátu doplnila prahovou hodnotu čistého obratu více než 450 milionů eur a zavádí také ustanovení o přezkumu ve věci možného rozšíření oblasti působnosti. Co se týče CSDDD, mandát Rady mimo jiné zvýšil práh počtu zaměstnanců na 5 000 zaměstnanců a čistý obrat na 1,5 miliardy eur nebo odkládá lhůtu pro implementaci do národního práva o rok na 26. července 2028.

V Česku proběhl pilotní projekt „Nábytek v oběhu“, který testoval možnosti zavedení systému rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR) pro nábytek. Za iniciativou stojí šestice nábytkových firem, které řízením pověřily platformu Změna k lepšímu a společnost Cyrkl, klíčovými partnery jsou ale také MŽP, vybrané obce nebo reuse centra. Během jarních měsíců se na deseti sběrných místech podařilo shromáždit přes 5 185 kusů nábytku o hmotnosti 127 tun. Projekt dosáhl téměř 37% míry recyklace, což výrazně převyšuje současný odhadovaný průměr 10 %. Výsledky ukazují potenciál pro zásadní zlepšení v nakládání s nábytkovým odpadem.

Celní správa ČR zveřejnila formulář, jehož prostřednictvím mohou dovozci získat přístup do Rejstříku mechanismu uhlíkového vyrovnání CBAM. Tento krok představuje nezbytnou podmínku pro pozdější žádost o status schváleného deklaranta, který se stane povinným pro dovoz zboží podléhajícího CBAM po 1. lednu 2026. Samotnou žádost o status schváleného deklaranta lze podat prostřednictvím Rejstříku CBAM po 1. červenci 2025. Pomoc se zpracováním a podáním žádostí zájemcům nabízí poradenská společnost EY.