Zpět

Due diligence se bude vztahovat i na společnosti mimo EU

Evropská komise momentálně řeší přijetí směrnic, které by se měly zabývat dopady velkých společností na životní prostředí a lidská práva. Konkrétně se jedná o všechny velké společnosti a malé společnosti, které působí v sektorech s větším dopadem jako je zemědělství nebo textilní průmysl. Dále se jedná o společnosti sídlící sice mimo EU, ale s působností na unijním trhu. Směrnice by měly zpřehlednit právní povinnosti těchto společností, přičemž jejich nedodržení může být trestáno pokutou či proplacením odškodnění.

Autor: Redakce

Je nesporné, že společnosti, zejména ty velké, hrají a budou hrát klíčovou roli při budování udržitelné ekonomiky. Proto Evropská komise přijímá postupně řadu opatření, která mají společnosti a jejich vedení k takovému chování motivovat.

Mimo jiných tak EK na jaře přijala i návrh směrnice o náležité péči v udržitelnosti podniků. V originále – Corporate Sustainability Due Diligence, CSDD. Návrh směrnice je do značné míry v souladu s Hlavními zásadami pro podnikání a lidská práva OSN.

Na základě této směrnice, samozřejmě po jejím finálním schválení, budou společnosti povinny identifikovat a v případě potřeby předcházet nepříznivým dopadům svých činností na lidská práva, jako je dětská práce a vykořisťování pracovníků. Nebo v oblasti životního prostředí, půjde například o znečištění a ztrátu biologické rozmanitosti. Následně by měla firma takovou činnost ukončit nebo ji zmírnit. Nahlíženo optikou modelu ESG tedy mluvíme zejména o prvních dvou písmenech – E a S – transformovaných do pravidel, tedy G.

„Tento návrh skutečně mění způsob, jakým společnosti provozují své obchodní aktivity v rámci svého globálního dodavatelského řetězce,“ řekl Didier Reynders, komisař pro Spravedlnost v Evropské komisi.

Řada členských států již v minulosti zavedla vlastní pravidla pro náležitou péči (due diligence) a některé společnosti přijaly opatření z vlastní iniciativy. Nová pravidla ale přinesou větší právní jistotu, přehlednost i rovnější podmínky. Spotřebitelům a investorům zase poskytnou větší transparentnost a srovnatelnost.

Nová pravidla: kdo a co?

Nově přijatá pravidla náležité péče se budou vztahovat na následující společnosti a sektory:

  1. společnosti z EU:
    • Skupina 1: společnosti s více než 500 zaměstnanci a obratem nad 150 milionů eur.
    • Skupina 2: společnosti s více než 250 zaměstnanci a obratem nad 40 milionů eur působící v sektorech s vysokým dopadem (např. zemědělství či textilní průmysl). Pro tyto společnosti začnou pravidla platit o 2 roky později než pro skupinu 1.
  2. Společnosti mimo EU působící v EU s výší obratu v souladu se skupinou 1 a 2, generovaného v EU.

Malé a střední podniky (SME) nespadají přímo do působnosti tohoto návrhu. I tak se směrnice přímo týká cca 17 000 společností v EU.

Tento návrh se vztahuje na vlastní provoz společnosti, její dceřiné společnosti a jejich hodnotové a dodavatelské řetězce (přímé a nepřímé obchodní vztahy). Dotkne se tak nepřímo i zmíněných SME a také řady firem mimo EU.

Implementace

Aby společnosti splnily povinnost podnikové náležité péče, musí:

  • začlenit náležitou péči do svých politik, pravidel a postupů;
  • identifikovat nepříznivé dopady na lidská práva a životní prostředí – skutečné i potenciální;
  • předcházet potenciální dopady či je zmírňovat;
  • ukončit nebo minimalizovat skutečné dopady;
  • zavést a udržovat postupy pro vyřizování stížností;
  • sledovat účinnost politiky a opatření náležité péče;
  • a veřejně komunikovat o due diligence.

Společnosti budou muset přijmout vhodná opatření s ohledem na závažnost a pravděpodobnost různých dopadů, dostupná opatření a priority.

„V dnešní době, kdy vyrábíme produkty složené z tisíců dílů dodaných stovkami partnerů z různých koutů světa, bude dodržení takových požadavků docela náročné. Výrobci a prodejci budou potřebovat velmi dobré a detailní informace o svých globálních dodavatelských řetězcích. Jen tak budou schopni detekovat potenciální problémy a předcházet jim,“ říká Marie Zemanová z poradenské firmy COM.SE Consulting, která mimo jiné pomáhá společnostem s tvorbou strategie udržitelnosti a její implementací do firemních procesů.

Společnosti skupiny 1 totiž podle direktivy navíc potřebují mít plán, který zajistí, že jejich obchodní strategie bude v souladu se závazkem na omezením globálního oteplování na 1,5 °C definovaným Pařížskou dohodou.

Ředitelé firem budou mít povinnost dohlížet na implementaci

Aby se zajistilo, že se due diligence opravdu stane nedílnou součástí celého fungování společností, musí být zapojeno nejvyšší vedení. Proto návrh také zavádí povinnosti ředitelů nastavit a dohlížet na implementaci due diligence a začlenit ji do podnikové strategie. Kromě toho musí ředitelé při plnění své povinnosti jednat v nejlepším zájmu společnosti, zohledňovat lidská práva, klimatické změny a důsledky svých rozhodnutí pro životní prostředí. Tam, kde ředitelé společností používají variabilní odměny, budou motivováni k tomu, aby přispívali k boji proti změně klimatu odkazem na podnikový plán.

Za porušení povinností mohou správní orgány odpovědné za dohled nad těmito novými pravidly ukládat pokuty v případě jejich nedodržení. Kromě toho budou mít oběti možnost podat žalobu na náhradu škody, které by se dalo předejít pomocí vhodných opatření náležité péče.

Jak se na due diligence připravit?

Co by měly společnosti, kterých se direktiva týká, dělat?

  • Zanalyzovat svou situaci. To znamená podívat se detailně na své dodavatelské řetězce a zejména jaké informace o dodavatelích má.
  • Zaangažovat správné osoby a oddělení ve firmě – nákupčí a nákupní oddělení, ale i právníky, compliance, manažera udržitelnosti, atd.
  • Nastavit procesy a procedury
  • Připravit své IT a datové systémy – bude potřeba sbírat, zpracovávat a uchovávat poměrně hodně dat
  • Zvážit angažování externích expertů – pro získání dodatečných kapacit, ale také mimo jiné proto, že odborníků na téma udržitelnosti je v dnešní době na trhu
  • práce nedostatek, a proto externí pomoc může být pro společnosti ideálním přechodným řešením.

Hlavně je ale potřeba začít s přípravou co nejdříve. Zajištění souladu s regulací totiž znamená poměrně dost práce a času, protože získávání dat z celých dodavatelských řetězců bude velmi náročně.

Účinnost se odvíjí od účinnosti CSRD.

 

Země
Regulace
Účinnost od
EU Regulation 2017/821 – Supply chain DD obligations for Union importers of tin, tantulum and tungsten, their ores, and gold originating from conflict-affected and highrisk area  
Německo Supply Chain Due Diligence Act 2023
Německo CSR Directive Implementation Act 2017
Holandsko Child Labour Due Diligence Act 2022
Švýcarsko Swiss Responsible Business Initiative (counter proposal) 2021
Norsko Transparency Act 2022
 Itálie Legislative Decree no.254 2017
Francie Corporate Duty of Vigilance Law 2017
UK Modern Slavery Act 2015 2015
Austrálie Modern Slavery Act 2019
USA, Kalifornie Transparency in Supply Chains Act 2010 2012
USA Dodd-Frank Act  

 

Více informací:
Just and sustainable economy (europa.eu)
New Manufacturing Rules Focus on Human Rights in the Supply Chain (epsnews.com)

Chcete se zeptat odborníka?

Zanechte nám na sebe kontakt a my se vám ozveme

    Odebírat newsletter