ESG, NFRD, CSRD, CSDD, GRI, TCFD, EFRAG, ESRS, IFRS, ISSB… zkratek kolem udržitelného reportingu začíná být tolik a jejich obsah je pro řadu lidí už tak nepřehledný, že připomínají písmenkovou polévku. A to nejen u nás v Evropě, ale celosvětově. Situaci by měly zpřehlednit dvě sady standardů, které jsou momentálně jsou v připomínkovém řízení:
- Evropské standardy pro vykazování udržitelnosti (European Sustainability Reporting Standards – ESRS)
- Mezinárodní standardy na bázi IFRS (IFRS Sustainability Disclosure Standards)
„Ačkoli ESRS i IFRS standardy vypadají rozdílně, jsou v rámci přípravy vzájemně konzultovány a harmonizovány. Cílem je, aby byly co nejvíce kompatibilní a nepřinášely společnostem výraznou dodatečnou zátěž,“ říká Marie Zemanová z poradenské společnosti COM.SE Consulting.
Pojďme se tedy podrobněji podívat, jak to vypadá se standardy evropskými, tedy ESRS (European Stustainability Reporting Standards).
O co se jedná?
Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) vydala 29. dubna 2022 první návrh standardů pro výkaznictví udržitelnosti (ESRS) k veřejnému připomínkování. To bude probíhat až do 8. srpna 2022. Standardy budou vyžadovat podrobné podnikové výkaznictví o širokém spektru témat v oblasti životního prostředí, sociálních otázek a řízení firmy (ESG). Reporty pak budou podléhat kontrole auditorem. Nová pravidla jsou součástí nové evropské směrnice Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD), která je ve fázi přípravy a měla by být dle dostupných informací schválena v druhé polovině roku 2022.
Smyslem CSRD je tedy rozšířit okruh firem, které budou povinně vydávat zprávy o udržitelnosti. Tím by mělo dojít ke zvýšení odpovědnosti podniku, jeho transparentnosti, kvality, konzistence a srovnatelnosti zveřejňovaných informací. Prozatím tyto zprávy vydávala omezená skupina podle stávající směrnice o nefinančním výkaznictví (NFRD). Důvodem pro rozšíření je podle Evropské komise snaha zajistit, aby všechny velké společnosti byly veřejně odpovědné za svůj dopad na společnost a životní prostředí. Zároveň reaguje na požadavky investorů o informace ohledně udržitelnosti těchto společností.
Více o CSRD – viz článek Vše důležité o CSRD.
Co byste měli o ESRS vědět?
Podle standardů ESRS, jenž budou součástí Směrnice CSRD, zprávy o udržitelnosti budou povinně vytvářet všechny velké společnosti a všechny kotované společnosti (kromě kotovaných mikropodniků); v EU se jedná přibližně o 50 000 podniků. To je více než čtyřnásobek počtu společností, které v současnosti připravují a zveřejňují nefinanční zprávy na základě Směrnice o nefinančním reportingu (Non-Financial Reporting Directive, NFRD).
Pár důležitých faktů o ESRS, které je třeba si uvědomit:
- ESRS berou v úvahu stávající evropské právo a iniciativy, jako je akční plán EU z března 2018 pro financování udržitelného růstu, nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování (SFDR), článek 8 taxonomie EU, nařízení o srovnávacích kritériích, směrnice o povolenkách na emise skleníkových plynů, CSDD a další.
- Při jejich tvorbě byly zohledněny poznatky a osvědčené postupy z evropských a dalších mezinárodních standardů a rámců, včetně těch z NFRD, GRI, IFRS, SEC, TCFD a dalších.
- ESRS jsou navrženy tak, aby zajistily snadnou orientaci, srovnatelnost napříč sektory a zároveň umožnily sektorovou flexibilitu.
- Zprávy sestavené podle ESRS budou podléhat auditu.
- Společnosti budou muset připravovat informace v digitálním formátu, který bude strojově čitelný a označený štítky, tak, že bude možné je vložit do jednotného systému EU.
- ESRS nejsou v době vydání tohoto článku schváleny a mohou se ještě částečně měnit.
Více informací – viz oficiální dokument k návrhu EFRAG
| Průřezové návrhy | |
| ESRS 1 | Změna klimatu |
| ESRS 2 | Znečištění |
| Tematické standardy – Životní prostředí | |
| ESRS E1 | Změna klimatu |
| ESRS E2 | Znečištění |
| ESRS E3 | Vodní a mořské zdroje |
| ESRS E4 | Biologická rozmanitost (biodiverzita) |
| ESRS E5 | Využívání zdrojů a oběhové hospodářství (cirkulární ekonomika) |
| Tematické standardy – Sociální | |
| ESRS S1 | Vlastní pracovní síla |
| ESRS S2 | Pracovníci v hodnotovém (dodavatelském) řetězci |
| ESRS S3 | Dotčené komunity |
| ESRS S4 | Spotřebitelé a koncoví uživatelé |
| Tematické standardy – Governance | |
| ESRS G1 | Správa (governance), řízení rizik a vnitřní kontrola |
Společnosti, na které se budou nová pravidla vztahovat, budou muset zveřejňovat informace o tom, jak je udržitelnost zakotvena v celém jejich podnikání a jak jsou identifikovány a spravovány podstatné dopady jejich činnosti, rizika a příležitosti z hlediska ESG. Stručně řečeno, jaká mají pravidla, postupy, cíle, akční plány a metriky pro měření výkonu. Více v dokumentu EFRAG.
„Je potřeba, aby společnosti zaangažovaly do řešení všechny relevantní zaměstnance a oddělení – finance a controlling, HR, ale také IT a dataře, strategii i řízení rizik. Jde opravdu o průřezovou záležitost,“ říká Marie Zemanová z COM.SE Consulting a dodává „Vzhledem k očekávaném termínu účinnosti mají společnosti vlastně rok na přípravu – sběr dat, testování, zkoušení, výpočty. Je ale potřeba začít co nejdříve. Kdo začne včas, bude mít výhodu. A naopak, kdo si to nechá až na poslední chvíli, tomu se to může prodražit.“
Základem ESRS bude princip dvojí významnosti
Mezi zajímavé aspekty nových standardů patří použití konceptu dvojí významnosti a zohlednění faktorů udržitelnosti hodnotového (dodavatelského) řetězce.
Návrh EFRAG vyžaduje, aby organizace zveřejňovaly informace o udržitelnosti na základě principu dvojí významnosti. V rámci tohoto principu by společnosti musely zveřejňovat nejen to, jak aktivity z oblasti udržitelnosti (ESG) ovlivňují jejich vlastní výkon a postavení, ale také informace o tom, jaký má jejich činnost dopad. Podle návrhu je dvojí významnost spojením významnosti dopadu a finanční významnosti. Záležitost udržitelnosti tedy splňuje kritéria dvojí významnosti, pokud je významná buď z hlediska dopadu, nebo z finančního pohledu nebo z obou hledisek.
Návrh standardu ESRS E1 například vyžaduje zveřejnění „hrubých nepřímých emisí skleníkových plynů v rozsahu 3 v metrických tunách ekvivalentu CO2“, což zahrnuje širokou škálu emisí mimo přímou kontrolu společností, včetně nákupu, prodaných produktů, přepravy zboží, cestování a dokonce i finanční investice. Podobně návrh ESRS S2 – Pracovníci v hodnotovém řetězci požaduje, aby společnosti podávaly zprávy o svém přístupu k identifikaci a řízení skutečných a potenciálních dopadů na pracovníky hodnotového (dodavatelského) řetězce. Tento návrh se přitom bude týkat témat, jako jsou pracovní podmínky, rovné příležitosti a otázky lidských práv, jako je dětská práce a nucená práce.
Návrh ESRS je otevřen k veřejnému připomínkování do 8. srpna 2022. Souběžně s tím Evropský parlament a Rada jednají o konečném legislativním textu pro přijetí CSRD. Případné relevantní změny v CSRD budou následně reflektovány v ESRS.