Uhlíková stopa společnosti je reportována jako jeden z ukazatelů v rámci pilíře E, tedy životního prostředí. Samotná uhlíková stopa není ale ničím jiným než číslem, které bez širšího kontextu ve své podstatě nic neříká. K tomu, aby byla naplněna podstata podkladu pro risk management, neobejde se realizace výpočtů bez analýzy výsledků a auditovatelného protokolu, jehož náležitosti oba používané standardy (GHG Protocol, který je častější, a normy ISO řady 14000) stanovují. „Před výpočtem uhlíkové stopy je klíčové stanovit, zda má jít o stopu konkrétních produktů nebo celé firmy a co vše je relevantní do ní zahrnout, tzv. hranice systému,“ říká Pavel Hrubý, který se ověřováním uhlíkové stopy zabývá v certifikační společnosti TÜV SÜD Czech.
Řada firem na trhu například slibuje „certifikát“ uhlíkové stopy. To však není přípustné, jelikož se jedná o metodiku stanovenou v technické normě. Platí tak princip technické normalizace – jeden subjekt počítá a druhý kontroluje a certifikuje. Nelze tedy spočítat uhlíkovou stopu a zároveň o výsledné hodnotě vydat certifikát.
Uhlíková stopa coby technický výpočet se počítá buď podle amerického standardu GHG Protocol, který je častější, nebo podle norem ISO řady 14000, které jsou vhodnější pro firmy, které v systému ISO běžně pracují. V rámci výpočtu uhlíkové stopy se počítají emise všech skleníkových plynů dle Kjótského protokolu, v praxi tedy především oxidu uhličitého, metanu a některých chladiv. Standardy dále emise dělí na přímé (způsobené přímo činností firmy) a nepřímé. Emise se počítají stejným postupem, jako se ve firmě účtuje, u holdingů se konsolidují podle stejných principů, podle kterých probíhá finanční konsolidace. V angličtině se dokonce výpočtu uhlíkové stopy říká „greenhouse gas accounting“, tedy „účtování skleníkových plynů“.
Plán snížení dopadu na životní prostředí
Environmentální část ESG usiluje o snížení dopadu firmy na životní prostředí. Již dnes firmy běžně připravují strategie pro snížení spotřeby energií nebo vody, takže se opět nejedná o nic nového. Navíc sama uhlíková stopa, sebepodrobněji spočítaná, není všespásná. Nejlepší cestou je zorientovat se v komplexu napříč ESG, vytypovat vhodné oblasti, které chce firma sledovat, a až následně rozhodnout, zda se věnovat uhlíkové stopě. Zároveň si firma musí v souladu s normami stanovit rozsah výpočtu tak, aby smysluplně odrážel skutečný stav společnosti a dala se na něm založit následná dekarbonizační strategie.
Uhlíková stopa se nesníží skokově, důležité jsou postupné kroky
V rámci analýzy uhlíkové stopy připravuje firma dekarbonizační strategii zaměřenou na snížení emisí skleníkových plynů. Ta také tvoří nedílnou součást CSRD reportu. Ve veřejném prostoru panuje názor, že dekarbonizace je čistým nákladem, ale to většinou není pravda. Obecně lze říci, že peněžní úspory v provozu téměř vždy znamenají také snížení uhlíkové stopy a naopak. Výsledky analýzy uhlíkové stopy jsou často kontraintuitivní (například odpady nebo nákladní doprava velmi často vycházejí jako kategorie s velmi malým dopadem na změnu klimatu), proto je důležité nastavit dekarbonizační strategii tak, aby dávala ekonomický smysl. V praxi pak začínáme realizací dekarbonizačních opatření, která mají nejkratší ekonomickou návratnost.
Pokud postupujeme striktně podle technických norem na výpočet uhlíkové stopy, zjistíme, že neexistují žádné zázračné technologie, které by byly schopny ve firmě snížit uhlíkovou stopu skokem, pokud nepočítáme zelené certifikáty na energie. Firma, která k dekarbonizaci přistupuje poctivě, zpravidla dosáhne ročních úspor v oblasti skleníkových plynů cca 2–5 %.
Obrázek ilustruje příklad dekarbonizační strategie. Horní graf znázorňuje aktuální stav, tři navržená dekarbonizační opatření a cílový stav. Na dolním grafu je pak vyčíslení ekonomiky těchto opatření. Opatření 1 a 3 přinášejí úspory, opatření 2 je naopak nákladem. Celková ekonomika dekarbonizační strategie je ale pozitivní.
Praktické příklady a doporučení pro výpočet uhlíkové stopy
- Uhlíková stopa je jen číslo bez širšího kontextu. Požadujte kompletní report dle technických standardů od firmy, která má zkušenosti z praxe.
- Zkušený konzultant si informace pro výpočet uhlíkové stopy najde v již existujících výkazech. Například požadavek s kódem E5-5 obsahuje část s reportingem odpadů, což je u výrobních firem jednoduché, protože všechny potřebné informace jsou v hlášení ISPOP, které firmy již dnes musejí zpracovávat.
- Nejproblematičtěji se shánějí data z rádoby banálních oblastí, například služební cesty zaměstnanců nebo dojíždění do práce.
- Informujte se o možnosti certifikace, vyhněte se „all-in-one“ nabídkám. Jedna firma nesmí zároveň počítat i certifikovat.
- Pokud se na vaši firmu vztahuje povinnost reportingu dle CSRD, zaměřte se na všechny ukazatele, které se v rámci ESG sledují. Ušetříte tím v budoucnu dost prostředků.
- Posuzujte uhlíkovou stopu komplexně, v kontextu výroby, energetiky, ale i dalších kategorií ESG. Posuzujte celý životní cyklus.
- Nezapomínejte, že cílem ESG je pomoci snížit negativní dopad vaší firmy na přírodu a společnost.