Zpět

Úvod do reportingu

Udržitelná politika, cíle a nefinanční reporting. Co stojí za různými termíny a zkratkami a proč to všechno děláme?

CSRD, ESG, Taxonomie, SDG, CSR… to je spousta moderních zkratek a termínů, ve kterých je těžké se vyznat. Pro všechny, kdo si potřebují v hlavě srovnat terminologii, jsme připravili krátký a stručný přehled včetně historického kontextu.

Trvale udržitelný rozvoj

Když se mluví o klimatické změně, vymírání druhů nebo rozevírajících se sociálních nůžkách, jedná se vlastně o různá témata trvale udržitelného rozvoje. Za posledních zhruba čtyřicet let k jeho dosažení vznikla celá řada nástrojů, od mezinárodních politik přes různé metodiky až po konkrétní normy. Protože se ve veřejné diskuzi často pletou různé úrovně přístupu k trvalé udržitelnosti, pokusíme se je v následujících odstavcích trochu systematizovat.

Úroveň 1 – Politika

Na začátku si musíme odpovědět na otázku “proč”. Proč to celé děláme? Protože chceme zabránit dramatické změně klimatu, kterou způsobuje člověk, a zajistit tak důstojný život  příštích generací. Tomu se právě říká trvalá udržitelnost. Udržitelný rozvoj byl definován již ve zprávě Světové komise OSN pro životní prostředí a rozvoj (WCED) “Naše společná budoucnost” z roku 1987, kde se píše, že jde o „rozvoj, který uspokojuje potřeby současnosti, aniž by ohrožoval schopnost budoucích generací uspokojovat své vlastní potřeby“.

Státy světa se prostřednictvím OSN dohodly na společném cíli, který formulovaly v rámci tzv. Pařížské klimatické dohody z roku 2015, a to zabránit zvýšení globální teploty o více než 2, resp. 1,5 °C. Na úrovni OSN byl vytvořen panel IPCC (Intergovernmental Panel for Climate Change). Nejde jen o ochranu planety, ale i lidí samotných v mnoha různých ohledech.

Úroveň 2 – Rámec

Na této úrovni si odpovídáme na otázku “co”. O co se snažíme? Chceme pozitivně ovlivnit životní prostředí, společnost a správu (ekonomiku) skrze naplňování cílů deklarovaných OSN v září roku 2015, kdy vzniklo 17 cílů SDG (Sustainable Development Goals) Agendy pro trvale udržitelný rozvoj do roku 2030. Ty se zaměřují na pět (anglických) P:

  • People – ukončit lidskou chudobu a hladomor.
  • Planet – chránit planetu a bojovat proti změně klimatu.
  • Prosperity – aby všichni lidé mohli žít v blahobytu a spokojeně v harmonii s přírodou.
  • Peace – abychom mohli žít v míru, ve spravedlivé a inkluzivní společnosti.
  • Partnership – všechny země, zainteresované strany a všichni lidé spolupracují.

To, jak se tyto cíle mají postupně propsat do lidské činnosti a podnikání určují právě tři základní pilíře ESG (Environmental, Social, Governance).

Úroveň 3 – Normy, standardy, metodika

Poslední úroveň udává, jakým způsobem to budeme dělat, ptáme se na otázku “jak”. Patří sem celá škála různých metodika a standardů, které v průběhu času vznikly. Například v roce 2021 spočítal Ernst & Young, že metodik nefinančního reportingu již na světě existuje 614.

V EU máme hlavně EU Taxonomy, připravuje se CSRD (Corporate Sustainable Reporting Directive), nicméně většina firem, které nefinanční reporty vydávají, což jsou zejména nadnárodní firmy,  pro vykazování svého přístupu v oblasti udržitelnosti, svých závazků, plánů a aktivit používá kombinaci GRI (Global Reporting Initiative, struktura výkazu) + TCFD (Task Force on Climate-related Financial Disclosures, vyhodnocení jednotlivých faktorů) + IFRS (International Financial Reporting Standards = mezinárodní standardy finanční účetnictví). Výsledkem bývá i ESG skóre, které umožňuje lepší srovnatelnost mezi takovými firmami.

Cílem regulátorů i odborníků je postupné sjednocování stávajících standardů podobně jako došlo ke sjednocení účetních standardů. Například pro tzv. uhlíkovou stopu jsou nejrozšířenější dva přístupy, které jsou ale v jádru stejné a liší se vlastně jenom formou reportu. Jde o Greenhouse Gas Protocol a normy ISO řady 14000. V obou případech jde o normy, která předepisují postupovat tak, aby byl výsledek auditovatelný.

“Z naší praxe i předchozí zkušenosti z působení na ČVUT můžeme říci, že celá řada firem vlastně nějaké aktivity v rámci ESG má, i když tomu tak neříká nebo je nemá nijak explicitně definované,” říká Lukáš Ferkl z EnviTrail. Každá rozumná firma se podle něj snaží minimalizovat svůj vliv na životní prostředí, motivuje své zaměstnance, je aktivní obecně směrem ke společnosti a samozřejmě se snaží o efektivní správu. “Implementace ESG j  je komplexní disciplína, nicméně pod odborným vedením ji zvládne každá firma – právě proto, že každá rozumná firma vlastně nějaké takové aktivity má, ale zatím o tom neví,” dodává.

Slovníček pojmů:

ESG

Environment – Social – Governance

Označení pro komplexní pohled na firmy, který se nezabývá primárně financemi, ale jinými ukazateli z oblasti životního prostředí (E), společenské odpovědnosti (S) a firemní správy (G).

CSRD

Corporate Sustainability Reporting Directive

Připravovaná směrnice Evropské unie, která má od roku 2023, resp.  2024 stanovit povinnost určitých firem sledovat své nefinanční ukazatele dle členění ESG a pravidelně tyto informace zveřejňovat obdobně jako je tomu u finančních ukazatelů

Taxonomie

EU Taxonomy

Klasifikační systém EU, který stanoví, které ekonomické činnosti lze považovat za udržitelné.

SDG

Sustainable Development Goals

Cíle udržitelného rozvoje OSN, 17 konkrétních cílů, principů definujících politiku trvale udržitelného rozvoje.

CSR

Corporate Social Responsibility

Dobrovolný závazek firem integrovat sociální a environmentální aspekty do svých obchodních operací, tedy závazek chovat se v rámci svého fungování zodpovědně k prostředí a společnosti, ve které podnikají.

Nefinanční reporting

Obecně reporting, který není zaměřen na finanční ukazatele, ale na dopad působení firmy na její okolí v oblasti životního prostředí, sociálních otázek (vztah k zaměstnancům, dodržování lidských práv apod.) a vnitřního fungování firmy (v zásadě ESG kritéria).  Důležitý dokument pro investory, akcionáře, dozorčí rady apod. pro zhodnocení nefinančních rizik. Řada firem připravuje i „lifestyle‟ verzi pro běžné uživatele formou zpráv o udržitelnosti.

Uhlíková stopa

Množství skleníkových plynů, které jedinec, firma, stát apod. vypouští do atmosféry a negativně tím přispívá ke klimatické změně.

Pařížská dohoda

Mezinárodní úmluva přijatá v rámci Klimatické konference OSN v Paříži v roce 2015; představuje závazek všech členských států OSN zabránit globální změně teploty o více než 1,5 °C a přijmout další opatření v boji s klimatickou změnou

Green Deal for Europe neboli Zelená dohoda pro Evropu

Soubor politických opatření Evropské komise s cílem dosáhnout uhlíkové neutrality Evropy jako kontinentu do roku 2050; jedná se o reakci na Pařížskou klimatickou dohodu; Zelená dohoda pro Evropu byla představena v prosinci 2019. 

Chcete se zeptat odborníka?

Zanechte nám na sebe kontakt a my se vám ozveme