Přes tři stovky českých byznysmenů, podnikatelů a politiků dorazilo na konferenci reVize Česka, která se v pondělí 20. května uskutečnila v prostorách bývalé Vindyšovy továrny v pražském Radotíně. Na pódiu se vystřídala elita české podnikatelské scény, zakladatelé úspěšných start-upů i zavedených firem a celý den zahájil svým projevem prezident Petr Pavel. Odpoledne panelové debaty vystřídaly neformální workshopy.
Česko se má podle prezidenta Pavla zaměřit na infrastrukturu, energetiku a znalostní ekonomiku
Jedním z nejvíce očekávaných řečníků konference byl i prezident Petr Pavel. Česko podle něj posledních 35 let těžilo z výrazné ekonomické i společenské proměny a členství v mezinárodních společenstvích, především Severoatlantické aliance a Evropské unie. I díky tomu se výrazně zvýšila naše životní úroveň a HDP Česka se zdvojnásobilo. Toto období definované přílivy investic, levnou pracovní silou a nízkou přidanou hodnotou práce ale končí a další prosperita země závisí především na nás samotných.
Ve svém vystoupení tak prezident akcentoval především nutné investice do oblasti digitální i dopravní infrastruktury, které by přispěly k větší dostupnosti regionů a atraktivitě země pro zahraniční investory. Česko má podle prezidenta začít budovat také dlouho diskutované vysokorychlostní tratě. Pro zachování konkurenceschopnosti země budou neméně klíčové stabilní a cenově dostupné dodávky elektřiny, a to při dodržení klimatických cílů, ke kterým se Česko zavázalo.
Transformace české ekonomiky se do budoucna neobejde bez důrazu na vědu a výzkum, kde se zatím nedaří dostatečně a rychle přenášet výsledky akademické práce do praxe. Posledním důležitým pilířem je vzdělávání včetně celoživotního vzdělávání. To by se podle prezidenta mělo stát tak běžným, jako je péče o zdraví.
Značka „Česko“ podle podnikatelů netáhne
V debatách se představila plejáda úspěšných českých podnikatelů i podnikatelek. Na pódiu vůbec poprvé setkala také trojice českých jednorožců – Olin Novák (Rohlík), Richard Valtr (Mews) a Martin Felcman (Productboard). Ti diskutovali mimo jiné o prosperitě Česka i zkušenostech ze zahraničí. Panelisté se také shodli na tom, že Česko potřebuje větší otevřenost, daňové jistoty a vyšší atraktivitu pro zahraniční zaměstnance. Rezonovala otázka vnitřního trhu EU i averze Čechů podstupovat v rámci podnikání riziko. Dalšímu rozvoji pak brání mimo jiné také neexistence společné evropské burzy, ale trochu překvapivě také nedostatečná znalost angličtiny.
V rámci panelová diskuse o trendech v globalizovaném světě zaznívalo, že o výrobky „Made i Czechia” není ve světě takový zájem, jako například o výrobky z EU. Některé firmy se dokonce uchylují k tomu, že se snaží svou firmu na zahraničních trzích profilovat jako tamní. Zvyšuje to prodeje a kredit v očích zákazníků. To platí například pro značku Petrof nebo mladou firmu Snuggs, která vyrábí menstruační kalhotky. Podpora české značky ze strany státu podle Petra Pudila z Draslovky neexistuje a o „český brand” se tak při expanzi za hranice nedá opřít.
To může být limitující faktor například i pro startupy, které aktuálně tvoří 5 % českého HDP a zaměstnávají na 150 tisíc lidí. Ve srovnání s EU jsme v oblasti podnikatelského prostředí bídně. Česko nemá vhodné podmínky pro vznik byznysu a administrativní požadavky a dlouhé povolovací lhůty situaci zhoršují. V rámci žebříčku Index prosperity a finančního zdraví byla česká ekonomika ve srovnání se státy EU na 12. místě, v letošním roce jsme se dokonce propadli na 14. místo.
Zelená transformace a kapitálové trhy jsou příležitostí pro Česko
Konference reVize Česka se primárně nevěnovala tématu udržitelnosti, to ale mimoděk prostupovalo všemi diskusemi. Odpolední worskhop s Martinem Vohánkou či Tomášem Salomonem se pak přímo zaměřoval na zelenou transformaci a kapitálové trhy. Podle Salomona, který stojí v čele České spořitelny, musí jít sociální a environmentální udržitelnost ruku v ruce, jinak nebude transformace úspěšná. Důležitým aspektem mohou být právě kapitálové trhy, v těch je pro Česko skrytý velký potenciál. Češi zatím nejsou zvyklí s kapitálovými produkty pracovat a často tak „spoří do polštáře”. Přitom lepší investice by pomohly nejen transformaci ekonomiky, ale také životní úrovni jednotlivců a tedy sociální soudržnosti.
Přístup k transformaci by podle zástupců byznysu měl být pozitivní – jedná se o budoucnost byznysu i života na planetě a měli bychom v ní vidět příležitost. Udržitelnost byznysu je podle nich zcela nadčasové téma a strategie jako Zelená dohoda jen zvýrazňují některé její části. Diskutoval se i přístup dalších států, především USA. Ty přijaly agendu udržitelnosti za vlastní a na rozdíl od EU, která sází především na regulaci, šly cestou přímých investic respektive dotací v podobě tzv. Inflation Reduction Act.
Česko se v indexu prosperity propadlo z 15. na 13. místo v EU
Ambasadoři Druhé ekonomické transformace (2ET) Martin Wichterle, Tomáš Salomon a David Navrátil v rámci konference představili také nejnovější data Indexu prosperity, který monitoruje klíčové ekonomické ukazatele Česka v mezinárodním kontextu. V návaznosti na ně rovněž zhodnotili dosavadní fungování spolku 2ET a nastínili i jeho vizi do budoucna.
Česko se v indexu za rok 2023 propadlo z 13. na 15. místo – pod průměr EU. Důvodem je především propad v ekonomice, či dlouhodobě nezvládnutá situace kolem bydlení či životního prostředí. Za zmínku stojí například roztříštěnost státní správy, délka stavebního řízení, finanční nedostupnost bydlení, vysoké emise či nedostatečné zastoupení obnovitelných zdrojů v energetice.
Největší meziroční propad zaznamenalo Česko v pilíři ekonomiky. „Dolů nás stáhla především inflace, kde Česko meziročně propadlo z nadprůměrné osmé příčky na 23. pozici. Naši bezmála 15% inflaci překonaly jen čtyři unijní státy, a ačkoliv se v druhé polovině roku dařilo inflaci napříč Evropou opět brzdit a vracet do původních hodnot, Česku se to nedařilo dostatečně rychle,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech. Zároveň ale dodává, že se začátkem letošního roku míra inflace ustálila na dvou procentech, což přesně odpovídá inflačnímu cíli ČNB.
Nejzásadnějším problémem české ekonomiky je nízká přidaná hodnota, se kterou má Česko problém dlouhodobě. Ať už ji srovnáváme s celkovou produkcí nebo pokud jde o přidanou hodnotu vývozu. „Přidaná hodnota se tvoří zejména na straně výzkumu a vývoje produktu a na straně jeho marketingu a prodeje. Bohužel se stále opíráme o subdodavatelskou ekonomiku postavenou zejména na výrobě. Musíme projít transformací k vlastním produktům a službám. Cesta to není snadná, ale jedině možná a my se snažíme tuto cestu definovat a podporovat,“ vysvětluje situaci Martin Wichterle, majitel Wikov Industry a ambasador 2ET.
Fotografie v článku: Insighters