Ročně se na celém světě vytěží 90 miliard tun biomasy, fosilních paliv, kovů a minerálů. To je více než 11 tun na každého člověka na planetě. Je jasné, že lineární způsob výroby, použití a spotřeby není udržitelný. Z jednoduchých výpočtů o množství přírodních zdrojů a rostoucí světové populaci se zrodila koncepce cirkulární ekonomiky – uzavřeného cyklu, v němž hodnota výrobku či materiálu zůstává v ekonomice po co nejdelší dobu (o vzniku koncepce cirkulární ekonomiky jsme psali zde).
Česko má druhou nejprůmyslovější ekonomiku v EU, do roku 2014 bylo s téměř 30% podílem průmyslu na HDP dokonce nejprůmyslovější zemí EU. Zároveň jsme na nelichotivé třetí příčce v produkci emisí na hlavu. Je proto na místě ptát se, zda dokážeme materiálově a zdrojově náročnou ekonomiku uživit i do budoucna a jak ji dekarbonizovat. Princip cirkularity je založen na třech jednoduchých pilířích – reduce, reuse, recycle, tedy zredukuj, znovu použij a zrecykluj. Tento přístup by měl vést k omezení spotřeby materiálu obecně, znovuvyužití toho, který již koluje v ekonomice, př. jeho recyklaci. Nejedná se o novou myšlenku, pro naše babičky byl takový přístup přirozený. Jak ale nyní mohou tyto principy využít firmy?
Cirkulární řešení začínají designem výrobku
Cirkulární řešení nejsou jen o recyklaci materiálů, naopak začínají už samotným designem výrobku a oblastí, na které se firmy mohou zaměřit, je mnohem víc. „Největší potenciál aplikace zásad cirkulární ekonomiky vidím v následujících oblastech:
- Inovace a design – Firmy by měly více investovat do takových produktů a služeb, které jsou efektivní z hlediska využívání zdrojů a snižují negativní dopady na životní prostředí.
- Výroba – Firmy mohou využít principy cirkulární ekonomiky už ve fázi návrhu a výroby produktů a více zapojit průmyslové designery.
- Obchodování s druhotnými surovinami – Firmy by měly aktivně obchodovat s druhotnými surovinami a využívat je jako zdroj pro svou výrobu. To může zahrnovat nákup recyklovaných materiálů nebo vytváření partnerství s jinými firmami, které mají odpadové produkty, které lze dále využít.
- Obnovitelné zdroje – Využití obnovitelných zdrojů energie, jako je solární nebo větrná energie, a zároveň snížení závislosti na fosilních palivech. Tyto oblasti mají potenciál přinést firmám ekonomické výhody a zároveň snížit jejich negativní dopad na životní prostředí,“ vysvětluje Lukáš Kalvoda, Business Innovation Manager Moravskoslezského inovačního centra.
Podle studie Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) by při aplikaci principů cirkulární ekonomiky mohly státy EU snížit průmyslové emise CO2eq až o 65 % do roku 2050, a dokonce ušetřit 30 % investičních a energetických nákladů. Přitom se nemusí jednat o náročné změny nebo nákup drahých technologií, efektivní je například využití druhotných surovin. Podle studie by bylo možné eliminovat až 50 % emisí v EU díky využití recyklovaného hliníku. Velký potenciál má také sektor budov – kromě designové fáze u nových staveb mají nezanedbatelný potenciál i starší stavby, resp. jejich renovace. Studie se kromě hliníku zaměřila také na využití oceli, plastů a betonu, respektive cementu.
Cirkulární ekonomika jako součást reportingu
Požadavky na cirkulární ekonomiku se navíc velmi výrazně propisují do evropské legislativy a povinností, které firmy budou muset plnit s implementací nefinančního reportingu. Cirkulární ekonomika je ostatně součástí evropských Standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) – konkrétně standardu ESRS E5 Resource use and circular economy. Zároveň cirkulární řešení patří mezi šest kritérií EU Taxonomie (více o taxonomii jsme psali zde).
Rozjetý vlak implementace cirkulárních řešení se nezastaví ani tento rok – aktuálně se projednává návrh nařízení o ecodesignu nebo revize rámcové směrnice o odpadech cílená na potravinový a textilní odpad. Komise navrhuje také revizi nařízení o obalech, jejichž produkce v rámci EU vzrostla podle Eurostatu mezi lety 2009 a 2020 o celých 20 %. Nová opatření budou samozřejmě velkou výzvou, ale také příležitostí, kterou by měla Evropa jako kontinent závislý na dovozu surovin správně uchopit. „Cirkulární ekonomika je příležitostí pro firmy přejít od lineárního modelu ‚vytvořit-použít-zahodit‘ k modelu, který je udržitelnější a efektivnější,“ uzavírá Lukáš Kalvoda.