Projekt ústavu STEM, jehož součástí je výzkum aktuálních překážek pro zaměstnávání lidí s hendikepem, slouží jako podklad pro přípravu týmů tzv. sebeobhájců z řad lidí se zdravotním postižením. Projekt se zaměřuje na posílení diverzity ve firmách. Do projektu jsou zapojeni také partneři z Rakouska a Slovenska. Regionální blízkost a obdobná velikost zapojených zemí nám dává možnost porovnání nastavení trhu práce vůči lidem se zdravotním postižením.
Zaměstnavatelé často přeceňují náročnost úprav pro zaměstnání lidí s hendikepem
Lidé s autismem, duševními onemocněními či poruchami učení často slýchají, že „nevypadají jako někdo s postižením“, což vede ke zpochybňování jejich diagnóz a potřeb při hledání zaměstnání. Někteří uchazeči o práci se proto rozhodnou svou diagnózu při pohovoru nezmiňovat, jiní naopak čelí předsudkům a odmítnutí právě kvůli ní.
Dalším problémem může být, že lidé se zdravotním či sociálním hendikepem zažívají při hledání práce frustraci, protože nezískávají od zaměstnavatelů zpětnou vazbu. Opakovaná nejistota jejich situaci dále zhoršuje.
Zásadním zjištěním výzkumu je, že zaměstnavatelé často přeceňují finanční a organizační náročnost úprav, které by lidem s postižením umožnily lépe pracovat. „Více než 45 % zaměstnavatelů si myslí, že nemohou nikoho zaměstnat, protože by museli provést komplikované úpravy pracoviště,“ popisuje Kateřina Broža, analytička STEM. Přitom opatření, jako je práce na dálku, bezbariérové přístupy nebo jasně strukturovaná komunikace, vyžadují jen minimální investice.
Otevřené jednání o skutečných potřebách může lidem s hendikepem pomoci získat práci
Situace se v jednotlivých zemích liší i podle míry státní podpory. Zatímco v Rakousku platí přísnější pravidla a firmy čelí vysokým sankcím za nedodržování podmínek inkluze, v Česku a na Slovensku je kontrola zaměstnavatelů méně důrazná. Firmy častěji využívají alternativních možností, jako je náhradní plnění nebo odvod do státního rozpočtu, oproti přímému zaměstnání. „V Česku zákonnou povinnost zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postižením plní jen 42 % zaměstnavatelů,” upozorňuje Broža.
Zdroj: TREXIMA (2024)
Účastníci výzkumu proto zdůrazňují důležitost sebeobhajoby (self-advocacy) – aktivního vstupu do firem a jednání se zaměstnavateli o svých možnostech a potřebách. Cílem je nejen získat pracovní místo, ale i přispět k větší informovanosti a změně přístupu k lidem s postižením v pracovním prostředí.
Ústav STEM pokračuje v projektu a nabízí firmám možnost se aktivně zapojit. O možnostech se dozvíte více zde.