Zpět

Seriál „Governance“: Díl 5. – Politický vliv, lobbistické aktivity a platební postupy

V tomto díle seriálu Governance se věnujeme oblasti G1-5, politický vliv a lobbistické aktivity a G1-6, platební postupy. Firmy by podle návrhu standardů měly zveřejňovat například informace o dohledu nad oblastí politického vlivu a lobbingu nebo o oblastech zájmu jejích lobbistických aktivit. V článku se dále dozvíte, co se rozumí pod pojmem „politický příspěvek“ nebo jaké informace firmy budou povinny zveřejnit o svých platebních postupech.

Autor: Marek Procházka, Milan Sivý, PRK Partners

Jak jsme nastínili v předchozích dílech tohoto seriálu, oblast Governance je v rámci standardů pro nefinanční reporting (European Sustainability Reporting Standards; ESRS, návrh standardů z listopadu 2022) upravena primárně standardem ESRS G1 (Business conduct). Politický vliv a lobbistické aktivity na straně jedné a platební postupy na straně druhé jsou posledními dvěma ze šesti hlavních tematických okruhů, které standard ESRS G1 rozpracovává. 

Politický vliv a lobbistické aktivity v kontextu Governance

Informace týkající se politického vlivu a lobbistických aktivit tedy upřesňuje požadavek G1-5 (Politický vliv a lobbistické aktivity). Společnosti budou povinny reportovat informace o aktivitách a závazcích relevantních z hlediska jejich politického vlivu i lobbingu. Reporting zahrnuje také druh, účel a náklady na tyto aktivity během vykazovaného období. 

Konkrétně by reporting v rámci této oblasti měl zahrnovat:

  1. informace o zástupcích firmy, kteří jsou ve správních, řídicích a dozorčích orgánech společnosti odpovědní za dohled nad těmito aktivitami;
  2. informace o hlavních tématech, na která se zaměřují lobbistické aktivity společnosti, včetně stručného shrnutí klíčových stanovisek společnosti k těmto tématům (ESRS předpokládá, že tyto dopady budou společností identifikovány v rámci analýzy materiality provedené dle ESRS 2); 
  3. informaci o tom, zda je společnost zapsána v rejstříku transparentnosti EU nebo v rovnocenném rejstříku v členském státě, název takového rejstříku a své identifikační číslo;
  4. informace o jmenování člena správního, řídicího či dozorčího orgánu společnosti, který v období dvou let předcházejících takovému jmenování, zastával srovnatelnou funkci ve veřejné správě (včetně regulačních orgánů); z hlediska posuzování „srovnatelnosti“ funkce je pro tyto účely potřeba zohlednit řadu různých faktorů, včetně úrovně odpovědnosti a rozsahu vykonávaných činností; a
  5. informace o finančních nebo věcných politických příspěvcích, konkrétně:
    1. v případě finančních příspěvků zveřejní firmy informace o celkové peněžní hodnotě těchto příspěvků poskytnutých společností přímo i nepřímo; a
    2. u věcných příspěvků informaci o tom, jaká je jejich odhadovaná peněžní hodnota.

Pro tyto účely standard ESRS G1 „politickým příspěvkem“ rozumí finanční nebo věcnou podporu poskytnutou přímo politickým stranám, jejich voleným zástupcům nebo osobám usilujícím o politickou funkci. Finanční příspěvky mohou zahrnovat dary, půjčky, sponzorské dary, honoráře nebo nákup vstupenek na fundraisingové akce a další podobné akce. Věcné příspěvky mohou zahrnovat reklamu, využití zařízení, design a tisk, darování vybavení, poskytnutí členství ve správní radě, zaměstnání nebo poradenskou činnost pro zvolené politiky nebo kandidáty na funkci. 

Nepřímým politickým příspěvkem jsou v tomto kontextu politické příspěvky poskytnuté skrze prostředníka (jako je lobbista nebo charitativní organizace) anebo podpora poskytnutá organizaci (jako je think tank nebo obchodní sdružení), která podporuje či je spojena s určitými politickými stranami či cíli.

Společnosti by měly zároveň zvážit poskytnutí informací o finančních a věcných příspěvcích a nákladech ve vztahu k jejich aktivitám v rámci lobbingu – a to jak finanční hodnotu interních a externích výdajů, tak i celkovou částku hrazenou za členství v lobbyingových asociacích.  

Platební postupy v kontextu Governance

Požadavek G1-6 (Platební postupy) je posledním ze šesti okruhů upravených standardem ESRS G1. Včasné platby pro obchodní partnery společnosti jsou klíčové pro dobré obchodní vztahy a dopad opožděných plateb na malé a střední podniky může být zásadní. Proto je cílem tohoto požadavku podpořit transparentnost ohledně platebních postupů společnosti a poskytnout přehled o smluvních platebních lhůtách a průměrných skutečných platebních lhůtách.

Reporting v této oblasti zahrnuje následující informace: 

  1. průměrnou dobu (ve dnech), kterou společnost potřebuje pro zaplacení faktury od data, kdy začíná běžet zákonná nebo smluvní lhůta splatnosti;
  2. popis standardních platebních lhůt ve dnech (rozlišují se zde hlavní kategorie dodavatelů a procentní podíl plateb realizovaných v daných lhůtách);
  3. počet soudních řízení (v současné době neukončených) během vykazovaného období za opožděné platby a;
  4. doplňující informace nezbytné pro poskytnutí dostatečného kontextu. 

Kdy bude známá konečná podoba standardů ESRS? 

Stávající znění standardů ESRS, ze kterých tento článek vychází,   je návrhem, který byl v listopadu 2022 předložen Evropské komisi poradní skupinou EFRAG (dříve známé jako Evropská poradní skupina). Přijetí konečné podoby standardů  ze strany Evropské komise se očekává na konci července. Finální podoba a znění těchto standardů  se tedy může od návrhů lišit. Další vývoj budeme detailně sledovat.

 

Chcete se zeptat odborníka?

Zanechte nám na sebe kontakt a my se vám ozveme

    * Prosím mějte na paměti, že naši experti vám zde rádi zodpoví dotazy obecného rázu.
    Pro konkrétní řešení problémů využijte poptávkový formulář v rubrice “Pomůžeme vám”. Děkujeme.

    Odebírat newsletter