Celkem 42 % Čechů doma schovává starý telefon, který nevyužívají. V průměru pak na každého z nich připadají dva nepoužívané telefony, vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos, který realizovala pro Remobil. Češi nejčastěji schovávají staré telefony pro případ, že by se jim ten současný rozbil.
Právě schovávání v šuplíku patří mezi nejčastější způsoby, jakým Češi nakládají se svými starými telefony. To přitom z hlediska cirkulární ekonomiky není vůbec dobré řešení, jelikož mobily obsahují velké množství znovuvyužitelného materiálu. Současně ale čtvrtina Čechů uvedla, že svůj starý telefon přenechají někomu z rodiny, a pětina ho pak nechá recyklovat.
Naopak 4 % lidí svůj starý telefon vyhazují do směsného odpadu. Nejedná se sice v procentech o velký podíl, nicméně v hrubých číslech už jde o materiál ze stovky tisíc telefonů, který skončí nevyužit na skládce.
Prostor pro zlepšení ESG skóre firem, aneb odpovědnost za recyklaci svých produktů
Jedná se o hozenou rukavici výrobcům a prodejcům telefonů. Ti by v rámci odpovědnosti za své produkty, která nekončí jejich prodejem, měli nabídnout jejich servis, potažmo možnost recyklace – podobně jako firmy redukují své druhotné emise ve Scope 3.
Z telefonu se totiž dá zrecyklovat zhruba 60 % materiálu, jak poukázala analýza portálu Evropa v datech. Pokud jsou v dobrém stavu, lze je ještě znovu využít, či z nich aspoň získat náhradní díly. V opačném případě se z telefonu odebere plast (přibližně 58 % z celkově recyklovaného materiálu), který se následně využije v energetice, kde může nahradit fosilní paliva jako například uhlí. Dalších 30 % připadá na kovy, a to zejména měď a hliník, v menším množství ale lze recyklovat i lithium, nikl, stříbro a zlato. Přitom právě těžba těchto kovů výrazně zatěžuje životní prostředí, což si dle dat uvědomuje 72 % Čechů. Ze zbývajícího materiálu se vytvoří stavební materiál podobný strusce. Jeden telefon obsahuje přibližně 50 různých kovů, z nichž se dá efektivně recyklovat zhruba 10.
Celkově podle odhadu Remobilu v recyklaci skončí v Česku 6–20 % telefonů. „Zde by ke zlepšení pomohla větší informovanost, že mobily v šuplíku, které jsou už dnes v průměru 9–11 let staré, opravdu nemají v drtivé většině žádnou ekonomickou hodnotu – resp. asi 10–20 Kč/kus,“ říká Miloš Polák z neziskové organizace Remobil.
Data ukazují, že velká část populace má opravdu mylnou představu o ceně telefonu, který jim leží doma v šuplíku (a měl by být recyklován). Většina jeho hodnotu odhaduje na minimálně 50 korun, víc jak třetina lidí ale také na řádově stovky korun. Někteří se pak telefonů nechtějí vzdát, jelikož dle nich bude získávat časem sběratelskou hodnotu. Bohužel ani jedno z řečeného ve většině případů není pravda.
Podle T-Mobile může recyklaci telefonů pomoci osvěta
Nestačí tak pouze nabídnout možnost zpětného odběru zařízení a jejich následné recyklace, firmy musí přejít do aktivní komunikace. To ukazuje i zkušenost T-Mobile. „Pouze 47 % lidí ví, jakým způsobem mohou přenechat svůj telefon k recyklaci. I proto edukujeme své zákazníky o přínosech recyklace a o její jednoduchosti či bezpečnosti. Za tímto účelem jsme spustili projekt Zrecyklujtel a další aktivity, na nichž spolupracujeme s neziskovou organizací Remobil,” říká Martin Orgoník, ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti v T-Mobile.
Iniciativu ze strany prodejců telefonů navíc očekává i podstatná část zákazníků. Třetina sice uvedla, že za recyklaci telefonů odpovídá samotný zákazník, současně ale stejný počet lidí tuto odpovědnost přisuzuje i prodejcům. Výrobcům telefonů by pak měla jít na vrub recyklace podle 20 % Čechů.
V populaci také není příliš rozšířená znalost, kam starý telefon vyhodit. Nejrozšířenější možností jsou červené kontejnery. Těch využilo v minulosti 44 % lidí a dalších 31 % je sice nevyužilo, ale ví o nich. K recyklaci telefonů lze využít i zelené sběrné krabice od Remobilu, s těmi se lidé mohou potkat zejména v rámci různých akcí na podporu recyklace – například ve svém zaměstnání, na místním úřadě či v obchodě. Do těchto krabic už telefon odevzdalo 7 % lidí.
Pokud by se opravdu povedlo zvýšit podíl recyklovaných telefonů, kromě zamezení plýtvání by to mělo i pozitivní dopady na životní prostředí. „Jedná se o dvě základní roviny. Jedna je zajistit recyklaci materiálů, které recyklovat lze (základní kovy – železo, hliník, drahé kovy – zlato, stříbro, palladium, sklo, plasty, další kovy – kobalt, nikl, cín, atd.). Druhá rovina je zabránit emisím nebezpečných (toxických) látek do životního prostředí (olovo, kadmium, bromované zpomalovače hoření, atd. V případě Remobilu jde taky o to, že asi 10 % mobilů skončí jako zdroj náhradních dílů v opravárenství, což je ještě asi 10násobně lepší pro životní prostředí, než pouhá recyklace,“ doplňuje Polák.
Recyklovat nestačí, musí se změnit i chování spotřebitele
Zvýšení podílu recyklované elektroniky sice podpoří přechod k cirkulární ekonomice, to ale samo o sobě dostatečné řešení nepředstavuje. Změnou si musí projít i spotřebitelské chování, jež v současnosti vede k produkci značného množství odpadu. Na jednoho Čecha totiž ročně připadá 17 kg elektroodpadu. Pro srovnání, Německo, Francie, Británie i USA (a další vyspělé země) se pohybují nad hranicí 20 kg na osobu. Dlužno nicméně dodat, že mnohé státy produkují v přepočtu na obyvatele méně elektroodpadu než Česko, a to například celá východní Evropa.
K produkci elektroodpadu významně přispívá časté nakupování a střídání elektroniky. Například firemní telefon Češi střídají nejčastěji po dvou letech, ten soukromý pak vyměňují po třech letech. Čtyři a více roky jeden (soukromý) telefon využívá přibližně pětina Čechů. Právě zde se otevírá velký prostor pro firmy, aby vedly své zákazníky k udržitelnějšímu způsobu využívání jejich produktů.
Ruku v ruce s tím ale musí přijít vyšší životnost a opravitelnost produktů. Často se totiž stává, že si lidé namísto opravy svého současného zařízení rovnou koupí nový. Buď proto, že by byla oprava příliš komplikovaná, zdlouhavá, finančně náročná, anebo je tato možnost ani nenapadne.
Evropské země zavádějí skóre opravitelnosti a digitální pasy, od prosince budou jednotné nabíječky
Europoslanci se proto už dohodli na pravidlech o ekodesignu, která mimo jiné zavádí tzv. skóre opravitelnosti. Zákazníci díky němu budou moci rychle porovnat už při koupi daného produktu, zda a jak dobře půjde v budoucnu opravit. Pravidla přinesou také digitální pas, díky kterému si zákazníci skrze QR kód budou mít možnost zjistit, jaké má dopady na životní prostředí. Mezi informacemi bude také doporučený postup, jak postupovat při dosloužení produktu. Výrobky pak budou muset být celkově přístupné opravám a nebudou smět obsahovat „kazítka“, tj. součástky, které záměrně snižují životnost výrobku.
V případě mobilních telefonů už funguje systém na hodnocení jejich dopadu na životní prostředí, tzv. ecorating „Z hlediska dopadu na životní prostředí se mezi sebou liší i jednotlivé modely mobilních telefonů. Proto jsme spolu s dalšími partnery iniciovali vznik ecoratingu, tedy přehledného porovnání mobilních telefonů podle jejich udržitelnosti. Systém hodnotí 5 parametrů, např. opravitelnost, efektivní využití zdrojů nebo uhlíkovou stopu v průběhu celého životního cyklu telefonu. Na jejich základě každé zařízení obdrží celkové skóre a lze je tak mezi sebou jednoduše porovnat. Pracujeme na tom, aby se do systému zapojilo co nejvíce výrobců mobilních zařízení a mohl se tak stát spolehlivým zdrojem informací pro zákazníky,“ vysvětluje Orgoník.
Tlak nejen evropských zemí, ale i dalších států a samotných zákazníků již nese ovoce. Například výrobce elektroniky Apple už nabízí možnost zákazníkům opravit si své vlastní iPhony (ale i počítače). Apple je v tom podporuje prodejem náhradních dílů na oficiálním e-shopu, kde naleznou i potřebné manuály. Dlouho přitom oprava elektroniky této značky nebyla snadná a tato možnost se pro mnohé země otevřela až během roku 2022.
Evropské země rovněž zavedly pravidla o jednotných nabíječkách, jež začnou platit po mnoha letech vyjednávání koncem letošního prosince. Tyto nabíječky se přitom nebudou vztahovat jen na mobilní zařízení, ale i na další výrobky jako třeba tablety, sluchátka, přenosné reproduktory a další. Od roku 2026 pak budou pravidla o jednotných nabíječkách platit i pro notebooky.
V ČR se prodalo přes 60 milionů telefonů
K tématu recyklace telefonů proběhla 5. června v Magenta experience centru prezentace a panelová diskuze, kterou organizoval T-Mobile. Diskuze se zúčastnili zástupci stakeholderů v rámci recyklace telefonů, mezi jinými i zástupci Remobilu, ASEKOL, Ústavu chemických procesů AV ČR či chráněných dílen, v nichž se lidé věnují demontáži telefonů a jejich přípravě k recyklaci.
V rámci diskuze zaznělo, že v ČR bylo prodáno již přes 60 milionů telefonů, což se výrazně podílí na produkci elektroodpadu. Tím více záleží kromě recyklování i na samotném ekodesignu, který prodlužuje životnost telefonů.
Diskutující se shodli, že samotná recyklace telefonů nemůže vyřešit problém s náročností těžby potřebných kovů a látek pro výrobu telefonů, může ale přispět k jeho omezení, ač v omezené míře. Podle odhadů, pokud by se povedlo recyklovat 10 miliard telefonů, ušetřilo by to 19 dnů světové těžby zlata. Jedním dechem ale dodali, že bychom kvůli tomu neměli rezignovat na recyklaci, ale právě naopak. Současně je potřeba vyvinout lepší recyklační postupy a design elektronických produktů, který umožní efektivnější recyklování.