Ještě před rokem o ESG neslyšelo sedm z deseti malých a středních firem s méně než 250 zaměstnanci . Dnes už je sice povědomí lepší, i přesto ale pojem ESG obestírá řada nejasností. Výroky jako „poškodí nám to byznys“, „další otravná povinnost“ nebo „zase nás bude někdo hodnotit“ se objevují v byznysovém světě příliš často.
Na postoj malých a středních podniků (SMEs) k ESG se zaměřil průzkum Ipsos pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR. Výsledky mimo jiné prokázaly, že velká část firem se tématem alespoň částečně zabývá, i když jej nazývají vlastními termíny.
Zájem o ESG konzultace mezi SMEs roste
Společnost EnviTrail má za sebou řadu konzultací formou ESG scanu u malých a středních firem, které se začínají věnovat ESG. Jejich motivace je různá a lze je rozdělit do tří skupin.
Do první (relativně malé) skupiny patří firmy, které prostřednictvím svého vlastníka považují udržitelné podnikání za základ své existence bez ohledu na jakékoliv legislativní povinnosti, chtějí s ostatními držet krok, a navíc vidí v tomto přístupu byznysové příležitosti. Tyto společnosti již disponují většinou dokumentů a dat vyžadovaných pro reporting ESG.
Rostoucí skupinou je ta, jejíž motivací je nutnost čím dál častěji a z různých stran odpovídat na dotazy týkající se jejich aktivit v oblasti udržitelnosti. I v tomto případě platí, že velká část dat je ve firmě již k dispozici, ale ta je systémově nepodchycuje a nespojuje s udržitelnými aktivitami.
Třetí skupinu tvoří společnosti, které dělají obvykle jen nutné minimum. Udržitelnost jako taková pro ně doposud nebyla nosné téma, v problematice se neorientují a chtějí se v první fázi edukovat a analyzovat, na co se připravit. ESG v praxi: Firmy to dělají, i když tomu říkají jinak
Principy ESG si firmy často pletou s CSR (společenskou odpovědností firem). Zatímco CSR se zaměřuje na dobrovolné aktivity a etické chování, ESG představuje konkrétní a měřitelné standardy, které firmy musí splňovat, například v oblasti ekologie, vztahu k zaměstnancům nebo transparentnosti řízení. Mnoho malých a středních firem už řadu těchto věcí přirozeně dělá, jen tomu říkají jinak.
Asi nejtypičtějším příkladem může může být sázení stromků ať již na pozemku firmy (zkulturnění okolí) nebo v rámci teambuildingu. Je to činnost rozhodně bohulibá a prospěšná, z hlediska ESG ale v naprosté většině sama o sobě nevýznamná.
Zjednodušeně řečeno, ESG nabízí pohled na společenskou odpovědnost firem z druhé strany. Vedle přínosu pro společnost klade důraz na to, aby aktivity měly jasný a měřitelný přínos pro samotné firmy. Příkladem může být zvyšování finanční gramotnosti na školách, na kterých se podílejí některé bankovní instituce. Žáci si zde osvojují dovednosti v oblasti osobního finančního plánování, což bankám v budoucnu přináší zodpovědné klienty, kteří lépe porozumí investičním a úvěrovým produktům. Tímto způsobem banky přispívají ke stabilitě a finanční odpovědnosti příští generace, současně však také posilují své vazby s komunitou a zlepšují vlastní reputaci.
Mnohé malé a střední podniky investují do obnovitelných zdrojů, elektromobility nebo opatření na podporu cirkulární ekonomiky. Důvodem jsou často klíčová témata pro přežití – úspory, inovace, požadavky zákazníků. Často přitom netuší, že tím zároveň naplňují principy ESG. Reporting jim tak poskytuje rámec a směřuje pozornost k dlouhodobému plánování na základě dat.
Rovné podmínky a bezpečnost: Nejen priorita, ale nutnost
Hlavní důraz se v malých a středních firmách klade na sociální aspekty, jako je zdraví a bezpečnost zaměstnanců, rovné zacházení a zlepšení pracovních podmínek. V tom se praktická zkušenost s výsledky průzkumu shoduje. Malé firmy se často věnují více pozornosti pracovnímu prostředí jednoduše proto, že se v menších podnicích lidé dobře znají a jsou ochotni si navzájem pomáhat. To platí i pro vedení, které si uvědomuje, jak obtížně nahraditelný je každý pracovník.
Proto jsou sociální témata běžně začleněna do fungování SMEs. Nejvíce se tyto firmy zaměřují na zdraví a bezpečnost práce. Není tedy překvapením, že kladou důraz na vytváření příjemného pracovního prostředí a odmítají diskriminaci.
Úspory energie jako cesta k nižší uhlíkové stopě
„Z naší praxe vyplývá, že velkým tématem je snižování spotřeby energií, v reakci na růst cen v minulých čtyřech letech. Firmy přirozeně sledují ekonomické cíle, přičemž čím dál dostupnější moderní technologie a technická řešení přinášejí i ekologický přínos – obecně lze říci, že snížení nákladů znamená i snížení dopadu na přírodu,” komentuje situaci malých a středních firem Lukáš Ferkl ze společnosti EnviTrail.
Úspory energie přímo přispívají ke snižování uhlíkové stopy – čím méně energie firma spotřebuje, tím méně emisí oxidu uhličitého je produkováno. Tento přístup je důležitý zejména v kontextu ESG reportingu, kde je klíčovým parametrem vykazování uhlíkové stopy podniku. Pro malé a střední firmy (stejně jako pro firmy, které musí ESG reportovat a mají méně než 750 zaměstnanců) je základ disponovat výpočtem alespoň v tzv. scope 1 a scope 2 – tedy přímými emisemi ze spalování uhlíkových paliv a nepřímými emisemi z nákupu energií (tedy kategorie, které firma může ovlivnit). A nejde jen o aktuální číslo. Důležité je prokazování poklesu emisí v čase. S ohledem na již proběhlé „dekarbonizační“ investice by si společnosti měly zvolit správný referenční rok, aby již v minulosti uskutečněné kroky mohly efektivně reportovat.
Jak přistupovat k ESG v malých a středních firmách?
Malé a střední firmy s méně než 250 zaměstnanci se budou setkávat s ESG tématy stále častěji. Pro firmy není na začátku vždy jednoduché identifikovat témata, na která se v rámci ESG zaměřit. Pomoci by v tomto případě mohla inspirace, jak stejnou otázku řeší velké společnosti s povinností reportovat. Jedná se o proces tzv. analýzy dvojí materiality nebo také významnosti (o dvojí materialitě jsme psali více zde). Pro potřeby SMEs stačí zjednodušená forma, která je postavena na:
- zjištění, co po firmě chtějí nebo budou chtít klíčoví partneři,
- porozumění, proč ode mne tyto informace chtějí,
- analýze rizik a příležitostí plynoucích z výše identifikovaných požadavků,
- formulaci strategií, metrik a cílů k vybraným tématům,
- nastavení jednotné formy vykazování pro potřeby klíčových partnerů.
„Tento proces firmě nejen pomůže splnit požadavky obchodních partnerů, ale může jí také přinést mnoho užitečných změn. Díky zavádění moderních technologií nebo zlepšení některých procesů může firma fungovat efektivněji, ušetřit peníze a dokonce najít nové způsoby, jak rozšířit své podnikání,” vysvětluje Petr Ondráček z EnviTrail.
ESG: Nejen zelená budoucnost, ale i těžká rozhodnutí
Jednou z hlavních překážek, proč firmy často nekladou na udržitelnost větší důraz, je nejistota, zda se investice do ESG vůbec vyplatí, a také obavy, že na to nebudou mít dostatek peněz nebo informací. Je to zcela logické v situaci turbulentních změn. Často zaznívají obavy, že investice do udržitelnosti nepřinesou očekávané výhody, a to bude bránit dalšímu rozvoji a inovacím. Proto se při zvažování investic do ESG většina podniků soustředí na snižování spotřeby energií.
Firmy také často odrazuje byrokratická zátěž spojená se zaváděním ESG. Některé korporátní ESG dotazníky neberou v potaz specifika malých a středních podniků, bývají rozsáhlé a vyžadují podrobné informace. Na rozdíl od velkých korporací si totiž SMEs nemohou dovolit mít tým specialistů, kteří by se problematikou ESG podrobně zabývali.
Není divu, že roste volání po zjednodušení procesů, aby SMEs, na které ESG reportování nebylo primárně zaměřeno, nemusely trávit čas a energii vytvářením komplikovaných zpráv.
Jak začít: Oblasti s největším dopadem a jednoduchý sběr dat
I když SMEs nemusí dnes přímo reportovat podle ESG regulí, role těchto firem v rámci hodnotových řetězců je významná a může ovlivnit jejich dlouhodobé fungování. Firmy, které si toto uvědomí brzy, mohou lépe zvládnout případná rizika a využít příležitosti, které ESG přináší. „Pro začátek doporučujeme firmám zaměřit se na tři hlavní oblasti: identifikovat klíčové dopady na životní prostředí, zjednodušit sledování energetické spotřeby a emisí, a nastavit jednoduchý systém sběru dat,“ uzavírá Petr Ondráček z Envitrail. „Tento přístup usnadní reportování v dalších letech.“ Prvním krokem k přípravě může být například využití ESG scanu, který pomůže firmám rychle identifikovat oblasti s největším dopadem na životní prostředí a společnost.
Použité zdroje:
- Průzkumy Ipsos pro AMSP: Udržitelnost a ESG (03/2023), Cirkulární ekonomika (11/2022) a Inovace pro efektivitu (03/2024)
- ESG & Reputation Research, IPSOS (04/2024)
- Služby Envitrail: https://envitrail.cz/esg/