Směrnici o nefinančním reportingu CSRD, podle níž budou muset firmy – zatím jen ty velké – zveřejňovat informace o svém dopadu na životní prostředí a společnost, konečně schválil Evropský parlament. Účinnost této směrnice nastane 1. ledna 2024 a první firmy podle ní budou zveřejňovat své zprávy v roce 2025. „Na první pohled to vypadá, že mají dost času, ale to je potenciálně velmi nebezpečný dojem,“ upozorňuje Martin Frolík, který má v právní kanceláři PRK Partners na starost ESG oblast. Proč? Protože na tyto zprávy kromě regulátorů čekají poměrně nedočkavě také investoři, finanční instituce a stále více i odběratelé či klienti. Kromě hrozících sankcí za nesplnění povinnosti tak může firma přijít o potenciální zakázky, u nichž je přístup k udržitelnosti stále častěji jedním z kritérií výběrových řízení, o finální spotřebitele či se jí může prodražit financování.
Aby mohla firma takovou zprávu připravit a zveřejnit, musí mít nejdříve nashromážděná potřebná data. A kolik firem má již dnes přesný přehled o svém vlivu na společnost a životní prostředí, nebo dokonce plán, jak tento svůj dopad snížit? Mnoho zatím ne. Někdy i proto, že přesně nevědí, jak na to. V tom může pomoct i náš seriál o tom, jak přistoupit k tvorbě strategie udržitelnosti a jak ji následně implementovat – viz první článek našeho seriálu. Ale pojďme se nyní podívat konkrétně na to, co budete potřebovat pro přípravu samotného reportu.
Zjistit, co vlastně bude potřeba reportovat
To můžete udělat buď samostudiem, nebo požádat o pomoc některou z poradenských firem, čímž se proces výrazně zkrátí a zefektivní. Zatím firmy dobrovolně reportují podle různých standardů (nejčastěji GRI). Evropské standardy, které jsou součástí CSRD (ESRS – European Sustainability Reporting Standards) prošly letos v létě připomínkovým řízením a měly by být ve finálním znění publikovány do června 2023. Každopádně s orientací v tématu a přípravou mohou pomoci i návrhy těchto standardů nebo právě GRI, ze kterých ESRS vychází.
Udělat si inventuru
Sepište si, čeho všeho se reporting bude týkat, tj. vaše hlavní činnosti a aktivity mající dopad na životní prostředí a společnost. Dále je dobré ujasnit si, kde a od koho získáte potřebné informace a data, tj. od jakých útvarů/pracovníků či z jakých informačních systémů. Ideální je udělat si takovýto plán v předstihu a předejít tak zbytečnému stresu v procesu přípravy prvního reportu. Často totiž firmy zjistí, že data nejsou dostupná jednoduše na jednom místě, ale musí se složitě sbírat napříč celou firmou, nebo dokonce manuálně získávat z papírové dokumentace.
V některých případech může sběr dat zabrat i několik let, jak upozorňuje Lukáš Ferkl, managing partner společnosti Envitrail: „V rámci nefinančního reportingu se dokládají například emise skleníkových plynů (tzv. uhlíková stopa). Standardy ESRS předpokládají formu podle standardu GHG Protocol, ale s určitým úsilím lze použít i normu ISO 14064-1. Tyto dvě technické normy předpokládají, že první rok se téměř žádné firmě nepovede spočítat emise skleníkových plynů dokonale a jsou v tomto ohledu velmi benevolentní – ale standardy ESRS bohužel nikoliv, ty jsou velmi přísné, navíc požadují srovnání s referenčním rokem. Proto je velmi vhodné začít se sledováním emisí skleníkových plynů minimálně dva roky před vznikem reportovací povinnosti (první rok ‚zahřívací kolo‘ podle normy, druhý rok referenční a třetí reportovací).“
Stanovit odpovědnou osobu
Podobně jako je tomu u finančních výkazů, i v případě nefinančních by proces reportování měl někdo řídit. Ideálně by to měl být člověk, který zná dostatečně organizaci a její fungování, a je tedy schopen data zajistit. V případě zapojení konzultanta bude takový člověk prostředníkem mezi jím a firmou.
Nastavit procesy pro tok dat a informační systémy
Každá firma využívá nějaké procesy a informační systémy pro svůj provoz, tvorbu provozních i finančních reportů atd. Ty je potřeba přizpůsobit nebo nově nastavit tak, aby generovaly i vstupy do nefinančních reportů. Vlastní zkušenosti s tím mají už například v ČSOB..
„Nefinanční reporting vyžaduje řadu nových informací a dat, která jsme historicky nesbírali a nemáme je na jednom místě. Nastavení procesů a vytvoření systémů pro sběr takových nových dat či aktualizace stávajících ale vyžaduje čas, kapacity a často i finanční prostředky,“ říká Blanka Beranová, Executive Lead of Group Corporate Sustainability v ČSOB. „Cílem nefinačního reportingu ale není jen sběr ESG dat a jejich vykazování. To nejdůležitější je umět vyhodnotit svůj současný stav, stanovit si ESG cíle a strategie a následně úspěšně realizovat. Doporučujeme proto nepodcenit to a začít včas.“
Zapracovat na interní komunikaci a edukaci
Komunikace směrem k zaměstnancům na všech úrovních firmy a vysvětlování změn či novinek je klíčová i v případě tvorby nefinančního reportu. Dobrá interní komunikace a povědomí všech zaměstnanců o důležitosti iniciativ udržitelnosti a jejich přínosu pro organizaci a společnost obecně jsou nezbytné pro jejich adekvátní zapojení. Dobře informovaní a motivovaní zaměstnanci pak sami přicházejí s dostatečnými informacemi k případnému využití do reportu.
Zajistit soulad a propojení s dalšími reporty
Jednotné a konzistentní údaje napříč všemi reporty a výkazy by měly být samozřejmostí. Nefinanční report s sebou nese tu výhodu, že informace již zahrnuté a zveřejněné ve výročních zprávách, není třeba zveřejňovat znovu, stačí se na ně vhodným způsobem odkázat.
Pokud máte pochybnosti, jak tohle vše zvládnete v praxi, neváhejte se obrátit na nás či jinou poradenskou firmu. A čím dříve, tím lépe.