Úvod do reportingu

CSRD, ESG, Taxonomie, SDG, CSR… to je spousta moderních zkratek a termínů, ve kterých je těžké se vyznat. Pro všechny, kdo si potřebují v hlavě srovnat terminologii, jsme připravili krátký a stručný přehled včetně historického kontextu.

Trvale udržitelný rozvoj

Když se mluví o klimatické změně, vymírání druhů nebo rozevírajících se sociálních nůžkách, jedná se vlastně o různá témata trvale udržitelného rozvoje. Za posledních zhruba čtyřicet let k jeho dosažení vznikla celá řada nástrojů, od mezinárodních politik přes různé metodiky až po konkrétní normy. Protože se ve veřejné diskuzi často pletou různé úrovně přístupu k trvalé udržitelnosti, pokusíme se je v následujících odstavcích trochu systematizovat.

Úroveň 1 – Politika

Na začátku si musíme odpovědět na otázku “proč”. Proč to celé děláme? Protože chceme zabránit dramatické změně klimatu, kterou způsobuje člověk, a zajistit tak důstojný život  příštích generací. Tomu se právě říká trvalá udržitelnost. Udržitelný rozvoj byl definován již ve zprávě Světové komise OSN pro životní prostředí a rozvoj (WCED) “Naše společná budoucnost” z roku 1987, kde se píše, že jde o „rozvoj, který uspokojuje potřeby současnosti, aniž by ohrožoval schopnost budoucích generací uspokojovat své vlastní potřeby“.

Státy světa se prostřednictvím OSN dohodly na společném cíli, který formulovaly v rámci tzv. Pařížské klimatické dohody z roku 2015, a to zabránit zvýšení globální teploty o více než 2, resp. 1,5 °C. Na úrovni OSN byl vytvořen panel IPCC (Intergovernmental Panel for Climate Change). Nejde jen o ochranu planety, ale i lidí samotných v mnoha různých ohledech.

Úroveň 2 – Rámec

Na této úrovni si odpovídáme na otázku “co”. O co se snažíme? Chceme pozitivně ovlivnit životní prostředí, společnost a správu (ekonomiku) skrze naplňování cílů deklarovaných OSN v září roku 2015, kdy vzniklo 17 cílů SDG (Sustainable Development Goals) Agendy pro trvale udržitelný rozvoj do roku 2030. Ty se zaměřují na pět (anglických) P:

• People – ukončit lidskou chudobu a hladomor.
• Planet – chránit planetu a bojovat proti změně klimatu.
• Prosperity – aby všichni lidé mohli žít v blahobytu a spokojeně v harmonii s přírodou.
• Peace – abychom mohli žít v míru, ve spravedlivé a inkluzivní společnosti.
• Partnership – všechny země, zainteresované strany a všichni lidé spolupracují.

To, jak se tyto cíle mají postupně propsat do lidské činnosti a podnikání určují právě tři základní pilíře ESG (Environmental, Social, Governance).

Úroveň 3 – Normy, standardy, metodika

Poslední úroveň udává, jakým způsobem to budeme dělat, ptáme se na otázku “jak”. Patří sem celá škála různých metodika a standardů, které v průběhu času vznikly. Například v roce 2021 spočítal Ernst & Young, že metodik nefinančního reportingu již na světě existuje 614.

V EU máme hlavně EU Taxonomy, připravuje se CSRD (Corporate Sustainable Reporting Directive), nicméně většina firem, které nefinanční reporty vydávají, což jsou zejména nadnárodní firmy,  pro vykazování svého přístupu v oblasti udržitelnosti, svých závazků, plánů a aktivit používá kombinaci GRI (Global Reporting Initiative, struktura výkazu) + TCFD (Task Force on Climate-related Financial Disclosures, vyhodnocení jednotlivých faktorů) + IFRS (International Financial Reporting Standards = mezinárodní standardy finanční účetnictví). Výsledkem bývá i ESG skóre, které umožňuje lepší srovnatelnost mezi takovými firmami.

Cílem regulátorů i odborníků je postupné sjednocování stávajících standardů podobně jako došlo ke sjednocení účetních standardů. Například pro tzv. uhlíkovou stopu jsou nejrozšířenější dva přístupy, které jsou ale v jádru stejné a liší se vlastně jenom formou reportu. Jde o Greenhouse Gas Protocol a normy ISO řady 14000. V obou případech jde o normy, která předepisují postupovat tak, aby byl výsledek auditovatelný.

“Z naší praxe i předchozí zkušenosti z působení na ČVUT můžeme říci, že celá řada firem vlastně nějaké aktivity v rámci ESG má, i když tomu tak neříká nebo je nemá nijak explicitně definované,” říká Lukáš Ferkl z EnviTrail. Každá rozumná firma se podle něj snaží minimalizovat svůj vliv na životní prostředí, motivuje své zaměstnance, je aktivní obecně směrem ke společnosti a samozřejmě se snaží o efektivní správu. “Implementace ESG je komplexní disciplína, nicméně pod odborným vedením ji zvládne každá firma – právě proto, že každá rozumná firma vlastně nějaké takové aktivity má, ale zatím o tom neví,” dodává.

Slovníček pojmů: