Zpět

Velký přehled směrnice CSRD pro rok 2025: Co se chystá v Česku i v EU a jak se připravit?

Od roku 2025 se firmy v Evropské unii, včetně těch českých, budou muset řídit novými požadavky ESG reportingu zavedenými směrnicí CSRD. Ta přináší přísnější pravidla ohledně transparentnosti a udržitelnosti, která mají za cíl zlepšit odpovědnost firem ve vztahu k životnímu prostředí, společnosti a správnímu řízení. V Česku se do zákona propsala dosud pouze část směrnice, další aktualizace zákona účetnictví teprve prochází legislativním procesem. Na evropské úrovni se navíc jedná o možném zjednodušení pravidel v rámci tzv. Omnibus package. Dopadne povinnost nefinančního reportingu i na vaši firmu a máte se už nyní chystat na změnu pravidel?

Autor: Kateřina Novotná, redakce

Evropská směrnice CSRD byla přijata v roce 2022 a postupně nabíhá její účinnost. Cílem směrnice je rozšířit okruh společností, na které se vztahuje povinnost nefinančního reportingu a zvýšit kvalitu a srovnatelnost zveřejňovaných nefinančních informací. Nově budou muset reportovat i středně velké podniky a některé malé a střední podniky, zejména pokud jsou kótovány na burze. 

Implementace CSRD přináší především tyto novinky:

  • Rozšíření obsahu reportování o nové ukazatele, včetně podrobných informací o udržitelnosti.
  • Zavedení jednotných standardů pro nefinanční reporting, což umožní lepší srovnatelnost mezi společnostmi.
  • Povinnost ověřování nefinančních informací nezávislými auditory. V prvních letech se může jednat o ověření s tzv. omezenou jistotou, více jsme psali zde

Kromě samotné směrnice CSRD, která vstoupila v platnost dne 5. ledna 2023, jsou ale důležité i další právní akty, zejména nařízení komise o standardech pro podávání zpráv o udržitelnosti nebo také technické vysvětlivky od poradního orgánu EFRAG. Současně se s „překlopením“ evropské směrnice do národních právních řádů perou i samotné státy a implementace na národní úrovni není zdaleka hotová. 

Existuje český „CSRD zákon“? 

Do českého právního řádu byla směrnice CSRD implementována zatím pouze částečně, a sice zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, jež je účinný od 1. ledna 2024. 

Český právní řád tak v tuto chvíli pokrývá pouze ty podniky, které mají povinnost připravit zprávu o udržitelnosti za účetní období začínající v roce 2024. V současné době nicméně probíhá legislativní proces. Novela zákona o účetnictví prošla 1. čtením dne 13. 2. 2025 (stenozáznam debaty je dostupný zde), nyní se čeká na projednání rozpočtovým výborem a od 17. 3. 2025 lze začít s 2. čtením.

Rozpočtový výbor má nyní lhůtu 30 dnů návrh zákona projednat. Výbor projednává návrh zákona nejprve v obecné rozpravě, poté v rozpravě podrobné, ve které mohou poslanci vznášet pozměňovací návrhy. Na závěr výbor přijímá usnesení, ve kterém Sněmovně doporučí návrh schválit, zamítnout nebo vrátit k dopracování. Rozpočtový výbor bude návrh poprvé projednávat ve středu 19. 2. 2025 v 9.30. Druhé čtení návrhu zákona pak může probíhat od 17. 3. 2025.

Chystaná novela zákona by tak měla mimo jiné rozšířit povinnost připravit zprávu o udržitelnosti na všechny další podniky, na které se vztahuje směrnice CSRD. „Firmy, kterých se budoucí reportovací povinnost bezprostředně týká, pokračují ve svých přípravách. Ačkoliv vítají příslib snížení administrativní zátěže, uvědomují si, že si nemohou dovolit ztratit měsíce vyčkáváním na konkrétní opatření,“ popisuje Alice Machová, vedoucí partnerka EY. 

Do kterých českých zákonů se propisuje evropská směrnice o nefinančním reportingu (CSRD)? 

  • zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,
  • zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů,
  • zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

Na koho se tedy vztahuje směrnice o nefinančním reportingu?

Směrnice CSRD stanovuje povinnosti pro vykazování ESG dat pro firmy, které splňují alespoň dvě ze tří následujících kritérií: 

  1. Mají více než 250 zaměstnanců.
  2. Roční obrat přesahuje 50 milionů eur (1,2 miliardy korun).
  3. Bilanční suma roční rozvahy přesahuje 25 milionů eur (600 milionů korun).

Nekotované malé střední podniky (SMEs) zákon k vypracování ESG reportu nenutí, i tak se ale této povinnosti nemusí vyhnout. Pravidla se jich mohou nepřímo dotknout především skrze dodavatelské řetězce větších firem, které ESG reporty potřebují k plnění vlastních povinností. Proto vydal v prosinci 2024 poradní orgán Evropské komise EFRAG dobrovolný standard právě pro potřeby dobrovolně reportujících SMEs. Zároveň s očekávaným novým českým zákonem o účetnictví může přijít i změna limitů pro kategorii mikro, malých, středních i velkých podniků. 

Osvobozeny od povinnosti reportování mohou být podniky, za které reportuje jejich mateřská firma. Osvobození se však nevztahuje na ty firmy, které jsou velkou kótovanou účetní jednotkou. Některé firmy svůj report udržitelnosti připravují ale i přes to, že to po nich zákon nevyžaduje a stačila by konsolidovaná zpráva mateřské společnosti. „Přestože jsme dlouhé roky součástí skupinového ESG reportu, což je vlastně i varianta, kterou nám aktuálně ukládá CSRD směrnice, vydáváme i lokální zprávy. Legislativa tedy pro nás nebyla hnacím motorem. Tím byli naši zákazníci, zaměstnanci a obchodní partneři, kterým jsme chtěli umožnit snadnější orientaci v lokálních datech, a zároveň jsme chtěli mít možnost některé pro nás důležité oblasti a aktivity více popsat. Také letos budeme chtít konsolidovaný report dle CSRD doplnit o nějakou formu prezentace lokálních ESG dat,“ vysvětluje Simona Dřízhalová, sustainability expert T-Mobile Česká republika. 

Kde hledat odpovědi ohledně implementace CSRD? 

Konkrétní požadavky co mají firmy reportovat, stanovuje Nařízení komise ze dne 31. července 2023 o standardech pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS). Odrazový můstek je pochopitelně zjištění, jestli a případně kdy na mou firmu CSRD dopadá. Aplikační kritéria navazují na klasický finanční reporting a zohledňují obrat, výši aktiv a počet zaměstnanců. To jsou informace, které má standardně k dispozici účetní (finanční) oddělení. Řada českých společností nicméně bude moci například využít výjimku, která je zakotvena pro společnosti ve skupině, která sestavuje konsolidovaný report, popisuje Helena Freyová z Asociace udržitelného podnikání. Situace je ale v praxi nepříjemná zvlášť pro firmy, které naplňují finanční ukazatele, ale nemají dostatečné kapacity pro plnění reportu.

Poradní orgán EFRAG proto vypracoval také sadu technických vysvětlivek, které firmám mohou posloužit jako vodítko při přípravě vlastní zprávy. Pokud si firma není jistá, jak si s povinností podle CSRD stojí, může si také projít technické vysvětlivky (FAQs) o nefinančním reportingu zveřejněné Evropskou komisí. Pokud ani tam nenajdete odpovědi nebo jde o složitější případy, například firmy v regulovaných odvětvích, je dobré aplikační pravidla projít v detailu se svým auditorem nebo poradcem, který firmu a její byznys zná, doplňuje Helena Freyová. 

Slovníček CSRD: 

  • ESRS: Klíčová témata nefinančního reportingu
    Nové standardy ESRS (European Sustainability Reporting Standards) dle požadavků CSRD definují oblasti, které musí firmy zahrnout do svých zpráv: environmentální, sociální a governance. 
  • Environmentální témata (E): Změna klimatu, biodiverzita, využívání zdrojů, oběhové hospodářství a znečištění.
  • Sociální témata (S): Pracovní podmínky, diverzita, vliv na komunity a lidská práva.
  • Governance (G): Firemní kultura, transparentnost, ochrana whistleblowerů a řízení rizik.
  • Dvojí materialita: V rámci CSRD povinné hodnocení významnosti jednotlivých témat pro konkrétní firmu. Prostřednictvím procesu dvojí materiality si firmy zjednodušeně určí, co budou reportovat.
  • EU Taxonomie: Je součástí ESG reportingu, jedná se o kritéria pro hodnocení environmentální udržitelnosti ekonomických aktivit evropských firem.

Jak se nyní připravit na nefinanční reportování?

V roce 2025 se na nefinanční reporting chystá i velká skupina firem, která s ním zatím nemá zkušenost. Často tak naráží kromě kapacit například i na nedostatek dat, jak upozorňuje Petr Korous z oddělení Rozvoj obchodu a klimatická změna ČSOB: „Pro mnoho firem, které se v roce 2025 setkají s požadavky na nefinanční reporting, představuje největší problém nedostatek kvalitních dat. Při jednání s našimi firemními klienty slýcháme obavy, že nemají dostatečně podchyceny informace o svém ESG dopadu ani kapacity vlastními silami pokrýt komplexní proces spojený s novou povinností nefinančního reportingu. Firmám proto nabízíme odborné ESG poradenství a školení.“ 

ČSOB sází i na technologická řešení s využitím AI. „Příkladem je platforma Green0meter, která je určena právě firmám, které potřebují efektivní nástroj pro automatizovaný sběr a analýzy dat, výpočet uhlíkové stopy, generování ESG reportů a sledování souladu se vznikajícími regulacemi napříč obory,“ dodává Petr Korous.

Firmy by měly zavést interní procesy, které zajistí kvalitní sběr dat a jejich správnou integraci do ESG reportů.

  • Sestavit tým odpovědný za ESG reporting
  • Identifikovat klíčové ESG metriky relevantní pro daný sektor a firmu
  • Zajistit efektivní sběr a validaci dat
  • Konzultovat dopad CSRD s odborníky a zajistit, aby byla splněna všechna legislativní kritéria.

Evropa chystá změny, tzv. Omnibus package by měl vyjít už 26. února

Evropská komise vyhlásila se začátkem svého funkčního období také nové strategické cíle, mezi kterými jedno z hlavních míst zaujímá konkurenceschopnost, ale také snižování administrativní zátěže. V lednu vydala Komise tzv. Competitiveness Compass, strategický dokument, který by měl určit směr EU pro nadcházejících 5 let. „Kompas je novou vizí Evropské komise, dá se říct jeho pracovním programem, jak pomoci nastartovat ekonomický růst, posílit konkurenceschopnost, zajistit dostupnější energie anebo posílit bezpečnost. Pojmenovává konkrétní oblasti, kterým se hodlá věnovat, jmenujme snižování administrativní zátěže, výzkumu a inovacím, investicím do umělé inteligence (AI) nebo otázkám společné obrany,“ vysvětluje Alice Machová. 

Na tento dokument budou během roku navázat jednotlivé legislativní kroky. V úterý 11. února kompas doplnil pracovní program 2025, který zároveň už dává tušit, jak Komise přistoupí k agendě snižování administrativní zátěže, která zatím zůstávala zahalena tajemstvím. 

Významnou roli z pohledu ESG zde zaujímá tzv. Omnibus package. Ten by měl spatřit světlo světa už 26. února a dotkne se nejen směrnice CSRD, ale také tzv. CSDDD a EU taxonomie. Podle zadání předsedkyně Komise by měl dokument přinést návrh na zeštíhlení a sjednocení reportingových povinností s důrazem na malé a střední podniky. „Omnibus má za cíl racionalizovat a snížit požadavky v oblasti vydávání zpráv o udržitelnosti, včetně EU taxonomie nebo rozvolnění či dokonce zrušení schválené Směrnice o náležité péče podniků. Na skutečné dopady si nicméně musíme počkat,“ uzavírá Alice Machová. 

O dalším dění ohledně Omnibus package vás budeme informovat na webu CSRD.cz nebo v našem newsletteru ESG Klub. 

Užitečné odkazy:

Chcete se zeptat odborníka?

Zanechte nám na sebe kontakt a my se vám ozveme

    * Prosím mějte na paměti, že naši experti vám zde rádi zodpoví dotazy obecného rázu.
    Pro konkrétní řešení problémů využijte poptávkový formulář v rubrice “Pomůžeme vám”. Děkujeme.

    Odebírat newsletter