Za dobu členství v EU přiteklo do Česka od ostatních evropských zemí bilion korun skrze nejrůznější evropské fondy. Této podpory v rámci regionální politiky EU se dočkaly desítky tisíc projektů, mezi kterými jsou Biotechnologické a biomedicinské centrum UK a AV ČR (BIOCEV) nebo Psychiatrické centrum Národní ústav duševního zdraví. Evropské peníze ale Česku zásadně pomohly také s modernizací silnic a dálnic a železniční dopravy. Za jakými dalšími počiny stojí evropské fondy, si můžete prohlédnout ve stručném přehledu doplněném o mapu z databáze Kohesio, který připravilo Zastoupení Evropské komise v ČR.

Získání povolení pro stavbu větrných farem, solárních parků včetně souvisejících akumulačních stanic bude snazší a rychlejší, schválila vláda. Usnesení umožní vznik tzv. akceleračních zón, vhodných pro jednodušší povolování výstavby obnovitelných zdrojů energie. Půjde mimo jiné o zničené plochy, průmyslové zóny či bývalé doly. V následných krocích Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo pro místní rozvoj určí, které konkrétní oblasti budou nejvhodnější. Vymezování akceleračních zón bude dle významu jednotlivých zón zajišťovat stát, kraje a obce. Zóny nebudou smět vzniknout v území soustavy NATURA 2000, v národních parcích a v 1. a 2. zóně chráněných krajinných oblastí.

Vysoká škola ekonomická v Praze se rozhodla na rostoucí hlad po manažerech udržitelnosti reagovat otevřením nového studijního programu „Master in Sustainability Management“. Bude možné jej vystudovat za rok a půl, přičemž kratší studijní dobou se VŠE rozhodla inspirovat u ekvivalentních programů na evropských byznysových univerzitách. Program bude spadat pod Fakultu podnikohospodářskou; pro úspěšné zakončení bude nutné získat 100 ECTS. První studenti nastoupí už v následujícím zimním semestru.

Evropským parlamentem prošla nová legislativa, která Evropské unii umožní zakázat prodej, dovoz a vývoz zboží, při němž výroba využila nucené práce. Výrobci zakázaného zboží budou muset své produkty stáhnout z evropského trhu a buď je darovat, recyklovat, nebo zničit. Společnosti, které nebudou v souladu s nařízením, se mohou dočkat pokut. Zboží se bude moci na evropský trh vrátit, jakmile z dodavatelských řetězců společnosti nucená práce zmizí. Nařízení ještě musí formálně schválit Rada EU.

Evropská komise jmenovala bývalého českého ministra životního prostředí Jana Dusíka do funkce zástupce generálního ředitele EK pro klimatickou politiku. Hlavním cílem tohoto oddělení EK je podporovat úsilí v boji proti klimatické změně v rámci EU i na mezinárodní úrovni. Bývalý ministr v minulosti mimo jiné úspěšně koordinoval české aktivity související s klimatickou diplomacií během českého předsednictví v Radě EU v roce 2022 nebo vedl jménem EU ministerská jednání během konference COP27. Datum účinnosti Dusíkova jmenování bude stanoveno později.

Třídění komunálního odpadu v obcích se zlepšuje, ukazují data Ministerstva životního prostředí za rok 2022. Podle dosažených výsledků plnění cíle třídění v jednotlivých krajích se na prvních čtyřech pozicích umístily kraje Olomoucký (50,90 %), Pardubický (50,61 %), Kraj Vysočina (49,56 %) a Moravskoslezský kraj (48,25 %). Naopak nejméně se využitelné komunální odpady třídily v Praze (30,03 %) a v Ústeckém kraji (31,21 %).

Rada EU formálně přijala revidovanou směrnici o energetické náročnosti budov. Všechny nové budovy by od roku 2030 měly být uhlíkově neutrální, do roku 2050 by se to pak mělo podařit u veškerých budov v EU. Směrnice dále zahrnuje plán s cílem postupného ukončení používání topných systémů na fosilní paliva v budovách do roku 2040. Po následné publikaci ve věstníku budou mít členské státy dva roky na převrácení do národní legislativy.

Unie komunitní energetiky vydala podrobnou brožuru, která vysvětluje, jak začít s komunitní energetikou. Návod Jak začít sdílet elektřinu vás provede procesem založení energetického společenství a zahájení sdílení pro jeho členy i mezi aktivními zákazníky. Na publikaci spolupracovala také společnost Frank Bold a Hnutí DUHA.

Společnosti v zemích Visegrádské čtyřky nepovažují rizika udržitelnosti za podstatná a neinvestují čas ani prostředky do sběru dat, ukazuje report Mezinárodního centra pro udržitelné finance (ISFC), který se zabývá finančními a politickými rámci v regionu V4. Při vykazování se spoléhají spíše na sankční opatření než na pobídky. Výsledkem je omezené vykazování, které společnosti vnímají jako zátěž. Podle zprávy by zavedení politik založených na pobídkách mohlo zvýšit výkonnost a transparentnost v oblasti ESG.