Struktura zveřejňovaných informací vychází i v případě návrhu standardu ESRS S4 ze stejné logiky jako u předchozích složek pilíře Social, jak jsme popisovali v článcích o standardech S1, S2 a S3. V rámci standardu S4 tedy firmy budou muset zveřejnit zejména následující informace (tzv. Disclosure Requirements), které se týkají řádné péče:
- S4-1 – Politiky vztahující se k interakci se spotřebiteli a koncovými uživateli produktů či služeb;
- S4-2 – Procesy, jakými firma komunikuje s těmito spotřebiteli a koncovými uživateli o dopadech firemní entity;
- S4-3 – Procesy pro snižování negativních dopadů a kanály, které mají tito spotřebitelé a koncoví uživatelé k dispozici pro komunikaci o relevantních tématech a vyjadřování svých potřeb a obav;
- S4-4 – Jaká opatření proti materiálním dopadům na spotřebitele a koncové uživatele byla přijata, jaká je jejich účinnost a jaké postupy byly přijaty či se chystají pro snižování materiálních rizik a využití materiálních příležitostí směrem ke spotřebitelům a koncovým uživatelům;
- S4-5 – Cíle související se zvládáním významných negativních dopadů, posilování pozitivních dopadů a řízení významných rizik a příležitostí.
Informační kampaň jako nástroj pilíře S
Příkladem zvládání negativních dopadů může být i informační kampaň, jak popisuje Martin Kovář, Ombudsman skupiny ČSOB: „V loňském roce jsme zaznamenali dosud největší počet podvodných transakcí způsobených vylákáním bezpečnostních prvků od klientů internetového bankovnictví. Proto jsme zahájili ve spolupráci s Policií ČR dlouhodobou osvětovou kampaň na kybernetickou bezpečnost „Volač a Klikač“. Varujeme uživatele našich služeb před podvodníky a připomínáme, aby se při podezřelém kontaktu s třetí stranou vždy zamysleli a nevyzradili nic ze zabezpečení svých prostředků.“
Stejně jako u předchozích návrhů standardů ESRS S2 a S3, i u S4 budou firmy brát v potaz existenci průřezových požadavků SBM2 a SBM3, požadavek na sledování účinnosti zavedených principů a politik a vyhodnocování akcí pomoci cílů. Zároveň musí firmy dbát na zmíněné požadavky na zveřejnění informací o případných porušeních principů OSN a OECD pravidel v oblasti lidských práv a pracovních sil, které jsou ve směrnici o udržitelných financích SFRD.
Reporting v sociální oblasti nesmí firmy podcenit
Téma lidských zdrojů, ať už zaměstnanců a dalších pracovníků, komunit či spotřebitelů, je často vnímáno jako měkké a v porovnání s ostatními technickými tématy, jako hůře uchopitelné. Tím důležitější je nepodcenit ho. Procesy a postupy v oblasti lidských zdrojů a lidských práv jsou totiž nezbytnou podmínkou (tzv. minimum safeguard) pro vykazování souladu s EU Taxonomií.
Je proto extrémně důležité, aby se společnosti připravily včas. Řeč je nejen o těch, kterých se budou povinnosti týkat přímo, ale i o těch, kterých se budou týkat zprostředkovaně, například proto, že jsou součástí většího dodavatelského řetězce. Vzhledem ke komplexnosti tématu, jeho rychlému vývoji a nedostatku odborníků, kteří by mohli agendu ihned vykonávat přímo ve firmách, je vhodné využít služeb některé z poradenských firem, které se tématu věnují.
Začít se strategií včas firmám pomůže být připraven na implementaci směrnice CSRD, ale i na dotazy či požadavky různých stakeholderů – ať už finančních institucí v rámci úvěrového procesu, velkých odběratelů ve výběrových řízeních, zaměstnanců či koncových spotřebitelů. A s těmi se firmy setkávají stále častěji už dnes, jak jsme psali například v článku Role bank v ekonomické transformaci malých a středních podniků.