Rada EU přijala nařízení o emisních normách pro těžká nákladní vozidla, kterým se zpřísňují stávající předpisy. Navyšují se konkrétní cíle pro redukci uhlíkových emisí, cíl snížení emisí oproti hodnotám z roku 1990 daný pro rok 2030 se mění z 30 % na 45 %. Aktualizovaná verze pravidel na snižování emisí se bude týkat téměř všech těžkých vozidel, včetně menších nákladních vozidel, městských autobusů nebo obytných přívěsů. Nové městské autobusy budou muset být od roku 2035 bezemisní. Regulace nabyde platnosti 20 dní od vydání v úředním věstníku.

Největší odsávačka na odstraňování CO₂ ze vzduchu na světě odstartovala svůj provoz minulý týden na Islandu. Čistička Mammoth firmy Climeworks je schopná z ovzduší odstranit až 36 000 tun CO₂ ročně. To představuje skoro čtyřnásobek toho, co dokážou všechna dosavadní zařízení tohoto typu dohromady. Zařízení pohání geotermální energie. Zachycený uhlík putuje pod zem, kde přirozenou cestou reaguje s čedičovou skálou a zůstává zde trvale uchován.

Průzkum společnosti EY ukazuje, že 54 % ředitelů společností uvedlo, že udržitelnost má pro ně i jejich správní rady vyšší prioritu než před rokem. Naproti tomu v případě 23 % z nich šla udržitelnost v jejich společnostech spíše stranou, a to většinou kvůli náročné ekonomické nebo finanční situaci. Průzkumu se zúčastnilo 1 200 ředitelů korporací a 300 investorů napříč 21 zeměmi. V rámci obou skupin přibližně tři čtvrtiny respondentů souhlasily s tím, že s výzvami v oblasti udržitelnosti jejich společnostem mohou zásadně pomoci umělá inteligence a jiné technologie.

Trh marketingové komunikace v České republice v roce 2023 narostl o 12 %, což je dvakrát rychlejší nárůst než globální marketingový trh, ten rostl jen o 6 %. Ukázala to Zpráva o reklamě 2023 publikovaná Asociací komunikačních agentur. V roce 2024 by ale růst marketingového trhu v tuzemsku měl zpomalit na 8,4 %. Jako významný trend se podle zprávy profiluje udržitelnost, značky se stále více zaměřují na ekologické aspekty své činnosti. I přes narůstající důležitost udržitelnosti však platí, že pro mnohé spotřebitele zůstávají kvalita, funkčnost a cena hlavními prioritami.

Více než čtyři z pěti profesionálů věnujících se reportování společností jsou toho názoru, že shromažďování přesných údajů pro splnění požadavků daných evropskou směrnicí o udržitelném reportování podniků (CSRD) bude náročné. Většina společností přesto plánuje své reportování novému nařízení přizpůsobit, a to i když to pro ně nebude nutné. Ukazuje to průzkum společnosti Workiva provedený mezi respondenty ze Severní Ameriky, Evropy a tichomořské Asie, který dále mimo jiné ukázal, že 88 % respondentů souhlasí s tím, že pevný systém podávání zpráv o ESG poskytne jejich organizacím konkurenční výhodu.

Rada EU přijala směrnici, která odkládá sektorově specifické povinnosti ohledně udržitelného reportování pro společnosti v EU a obecné povinnosti v tomto ohledu pro země mimo EU. Jde o dodatek ke směrnici o udržitelném reportování společností CSRD, jenž posouvá přijetí standardů o dva roky na 30. června 2026. V rámci legislativního procesu schválení představuje finální krok, směrnice vejde v platnost dvacátý den po publikaci v úředním věstníku.

Za dobu členství v EU přiteklo do Česka od ostatních evropských zemí bilion korun skrze nejrůznější evropské fondy. Této podpory v rámci regionální politiky EU se dočkaly desítky tisíc projektů, mezi kterými jsou Biotechnologické a biomedicinské centrum UK a AV ČR (BIOCEV) nebo Psychiatrické centrum Národní ústav duševního zdraví. Evropské peníze ale Česku zásadně pomohly také s modernizací silnic a dálnic a železniční dopravy. Za jakými dalšími počiny stojí evropské fondy, si můžete prohlédnout ve stručném přehledu doplněném o mapu z databáze Kohesio, který připravilo Zastoupení Evropské komise v ČR.

Získání povolení pro stavbu větrných farem, solárních parků včetně souvisejících akumulačních stanic bude snazší a rychlejší, schválila vláda. Usnesení umožní vznik tzv. akceleračních zón, vhodných pro jednodušší povolování výstavby obnovitelných zdrojů energie. Půjde mimo jiné o zničené plochy, průmyslové zóny či bývalé doly. V následných krocích Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo pro místní rozvoj určí, které konkrétní oblasti budou nejvhodnější. Vymezování akceleračních zón bude dle významu jednotlivých zón zajišťovat stát, kraje a obce. Zóny nebudou smět vzniknout v území soustavy NATURA 2000, v národních parcích a v 1. a 2. zóně chráněných krajinných oblastí.

Vysoká škola ekonomická v Praze se rozhodla na rostoucí hlad po manažerech udržitelnosti reagovat otevřením nového studijního programu „Master in Sustainability Management“. Bude možné jej vystudovat za rok a půl, přičemž kratší studijní dobou se VŠE rozhodla inspirovat u ekvivalentních programů na evropských byznysových univerzitách. Program bude spadat pod Fakultu podnikohospodářskou; pro úspěšné zakončení bude nutné získat 100 ECTS. První studenti nastoupí už v následujícím zimním semestru.