Rafinérská a petrochemická společnost ORLEN Unipetrol v roce 2023 investovala do ochrany a podpory životního prostředí téměř 2,5 miliardy korun. Meziročně jde o bezmála 18% nárůst. Skupina to uvádí ve svém čerstvě publikovaném ESG reportu. V tom dále například deklaruje, že na ploše závodu v Záluží u Litvínova se společnost chystá v následujících letech postavit elektrolyzér, který vyprodukuje obnovitelný vodík s roční kapacitou 4 500 tun. Do roku 2030 má společnost v plánu vyrábět 20 kt vodíku z obnovitelných zdrojů.

Na environmentální vzdělávací programy, kurzy, školení nebo aktivity související s ochranou přírody a klimatu poputuje 70 milionů korun z Národního programu Životní prostředí. Ministerstvo životního prostředí připravilo novou dotační výzvu, ze které budou moci čerpat pracovníci návštěvnických center, centra ekologické výchovy, odborné instituce ochrany přírody, muzea, univerzity nebo pracovníci veřejné správy v oblasti životního prostředí. Podpora dosáhne až 70 % z celkových způsobilých výdajů. Žádosti mohou být podány elektronicky v období od 16. 9. 2024 do 31. 10. 2024.

Až do 18. října je možné podávat přihlášky i nominace do soutěže EY Podnikatel roku 2024. Pětadvacátý ročník přinese novou kategorii vyhlašovanou ve spolupráci s hlavním mediálním partnerem soutěže, v rámci které bude udělena Cena České televize za udržitelné podnikání. Naopak stejné jako v minulých ročnících bude to, že v soutěži společnost EY ocení významné osobnosti, které kromě svých podnikatelských schopností prokážou také svůj celospolečenský přínos a důraz na udržitelnost svého byznysu. Podnikatelé se mohou přihlásit sami, nebo je může nominovat veřejnost. Finále soutěže proběhne v prostorách paláce Žofín 4. března 2025.

Spalující slunce posledních dní neslo své plody v oblasti solární energie. V polovině minulého týdne fotovoltaika pokryla v Nizozemsku 84 % spotřeby elektřiny, v Německu to pak bylo 62 %, a dokonce také v Polsku fotovoltaika měla podíl na energetickém mixu 47,5 %. Česko se soláry tak úspěšné nebylo; v tuzemsku se ve stejném období podíl vyšplhal maximálně na 22,6 %.

Evropská poradní skupina pro finanční vykazování (EFRAG) zveřejnila XBRL taxonomii pro první sadu evropských standardů pro udržitelnost, díky které je možné digitálně označovat (‚tagovat‘) zprávy o udržitelnosti ve strojově čitelném formátu XBRL. EFRAG dále vydal tento typ taxonomie pro zveřejňování informací upravené článkem 8. Taxonomie včetně vysvětlivek a podkladů pro závěry jsou dostupné na webu EFRAGu.

Ze zavedení zálohového systému budou obce ekonomicky těžit, ukazuje nová analýza dopadů zpracovaná Institutem cirkulární ekonomiky (INCIEN). Sice přijdou o tržby za prodej sesbíraného materiálu, tyto ztráty ale vyváží, a dokonce o 120,7 milionu korun ročně předčí výnosy z příspěvku z nevybraných záloh, z navýšeného příspěvku od Eko-komu a úspor spojených s úbytkem směsného odpadu. Podle analýzy se dále povede díky zálohování využít materiál v hodnotě 451,6 milionu korun, který nyní končí na skládkách nebo ve spalovnách.

Řetězec IKEA prodávající nábytek bude do konce roku v Oslu a Madridu testovat platformu IKEA Preowned, kde si zákazníci mezi sebou budou moci přeprodávat zboží IKEA z druhé ruky. IKEA chce tak konkurovat již existujícím online bazarům, jako jsou eBay nebo Gumtree. Po Novém roce pak IKEA výsledky vyhodnotí, přičemž v plánu je rozšířit platformu globálně. Řetězec v menší míře nakupuje použitý nábytek od zákazníků a dále ho prodává již v současnosti.

Nejstarší a nejvíce znečišťující kotle 1. a 2. emisní třídy na pevná paliva bude možné legálně provozovat už jen do konce srpna. Domácnosti, které dosud výměnu kotle nestihly, mohou od září využít dotace z programu Nová zelená úsporám se zvýhodněním pro domácnosti seniorů a lidi s nižšími příjmy (Nová zelená úsporám Light). O příspěvek se mohou ucházet od 3. září u Státního fondu životního prostředí ČR, a to elektronicky přes webový portál. Na tepelné čerpadlo program přispěje až 150 tisíci korunami, na moderní kotel na biomasu získají žadatelé až 110 tisíc korun.

Znalosti Čechů o příčinách, následcích a řešeních klimatické krize jsou horší, než jaké má průměrný občan EU. Vyplývá to z průzkumu Evropské investiční banky. Celkové skóre Čechů bylo 6,12 z 10, zatímco skóre EU bylo 6,37. Nejlépe se v průzkumu umístilo Finsko s hodnotou 7,22. Co se týče detailnějších výsledků za Česko, respondenti starší 30 let chápou problém klimatické změny lépe než mladší skupina ve věku 20 až 29 let.