Téma: Uhlíková stopa

CBAM: Jak funguje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích a jaké změny firmy čekají?

Podle mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích nebo také CBAM firmy již od ledna letošního roku reportují v rámci přechodného období. Nově ale firmy nemohou nadále uvádět v hlášení pouze referenční hodnoty emisí, nýbrž ty skutečné. Pro usnadnění přípravy zpráv a komunikaci s dodavateli připravila Evropská komise nové dokumenty. Přečtěte si, co byste o CBAM měli vědět, co se mění, s čím mají firmy největší problémy i kde najdete všechny podstatné informace.
Přečíst článek

Trendy v udržitelnosti podle Pavlíny Louženské: materiálové inovace i zboží z druhé ruky

Pavlína Louženská je žena s velkým přesahem. Před lety založila vzdělávací platformu #Holkyzmarketingu, dnes má vlastní trendspottingovou agenturu TrendBrews. Sleduje trendy v mnoha různých oblastech i zeměpisných šířkách a o některé z trendů v udržitelnosti se tentokrát podělila se CSRD.cz. V článku se dočtete jak bude vypadat trh se spotřebním zbožím, módou nebo jak optimalizovat dodavatelský řetězec. Tentokrát se Pavlína zaměřila na technologie pro spotřebitele, na trendy kolem energetiky nebo mobility se podíváme někdy příště.
Přečíst článek

Obalového odpadu v Evropě přibývá. Vratné obaly nemusí být vždy zelenější, velkou roli hraje i délka dopravního řetězce

Jednou z podstatných oblastí, se kterou si lidstvo musí poradit na cestě k udržitelnější budoucnosti, jsou obaly. Podle Eurostatu došlo za rok 2021 k největšímu nárůstu obalového odpadu za deset let, v rámci EU ho na jednoho obyvatele připadlo 188,7 kilogramů, což je o téměř 11 kilogramů více než v roce předchozím. Až 40 % představoval odpad z obalů z papíru nebo kartonu, druhou příčku zaujaly s 19 % plasty. Současně s produkcí nicméně rostl také podíl zrecyklovaných obalů na hlavu, který od roku 2010 stoupl o 22 %. Ve snaze snížit uhlíkovou stopu se jako řešení nabízejí znovuvyužitelné obaly, ale ani ty nejsou samospásným řešením. Za určitých podmínek, jako jsou dlouhé přepravní vzdálenosti, životnímu prostředí úlevu nepřinášejí.
Přečíst článek

Čtvrtina domů postavených do roku 1970 nemá žádné zateplení, bez něj přitom další energetická úsporná opatření postrádají smysl

Ačkoliv tři čtvrtiny z rodinných domů postavených do roku 1970 mají aspoň nějakou formu zateplení, ve většině případů spoléhají majitelé jen na vyměněná okna s tepelněizolačním zasklením. Zateplenou střechou disponuje jen každý čtvrtý rodinný dům a zateplenými stěnami 30,5 % z nich. Absence komplexního zateplení přitom výrazně snižuje efektivitu dalších úsporných energetických opatření jako např. tepelných čerpadel, jelikož zateplení může samo o sobě až trojnásobně snížit spotřebu energie. Zatímco nové budovy budou muset být podle nedávno schválené revize evropských pravidel o energetické náročnosti budov bezemisní, tj. využívat zateplení a obnovitelné zdroje energie, ty starší v energetických úsporách stále pokulhávají.
Přečíst článek

Dekarbonizace jako záruka lepší konkurenceschopnosti firem. Ke snižování uhlíkové stopy pomohou evropské dotace.

Doby, kdy se vykazování udržitelnosti ve firmě týkalo pouze velkých korporací, jsou za námi. Investoři a nadnárodní firmy v rámci ESG monitorují udržitelné aktivity i u svých partnerů a dodavatelů. Zavedení udržitelné strategie se tak stává i pro malé a střední podniky nutností, pokud se chtějí začlenit do dodavatelského řetězce a získat konkurenční výhodu. Klíčovým prvkem v rámci ESG strategií je dekarbonizace. Financovat dekarbonizační opatření pomohou i evropské dotace. V dubnu bude spuštěn program Úspora energie, který nabídne až 5 miliard korun a chystají se i dotace na fotovoltaiku.
Přečíst článek
Odebírat newsletter